Zamilovaný Shakespeare

Divadelní tragikomedie, ač se jedná o samotného velkého Willa, šla šejdrem mé pozornosti, zkrátka nejsem zastáncem klasických děl, slavné dílo Romeo a Julie nevyjímaje. Proto jsem se soustředila na zajímavé herecké obsazení - omamný Joseph, typická princesa Gwyneth, svěží Ben, démonická Judi a jejich promenádu historií, zejména sarkasmus královny Alžběty. Pár vtipných hlášek jako koření jiskřící nesmrtelné lásce pro inspiraci donekonečna nebo pobavení mi rovněž neušlo. Např. předzvěst marketinkových triků budoucnosti - text plakátu nové hry "...tragédie, v roli lékárníka pan Fenymen..." :-) (01.01.2013)

Když je šťastná konstelace hvězd, pak při použití "minimálních" prostředků vznikne nezapomenutelné jedinečné dílo. A to se myslím stalo Johnu Maddenovi v roce 1998. Vynikající, pro mě do té doby neznámý, Joseph Fiennes jako Will a skvělý Geoffrey Rush. (chválit Gwyneth Paltrow by bylo nošením dříví do lesa :-) Opravdu výborný film - nekecám ! (11.02.2003)

Výbiorná komedie, na jejíž kvalitě se podepsal zejména výtečný scénář z dílny Toma Stopparda a Marca Normana, který chytře pracuje s nejasnostmi v životě největšího dramatika všech dob. Pokud trochu znáte pozadí Shakespearova života (alespoň to málo), vychutnáte si některé vtípky a gagy mnohem více a pokud navíc znáte i principy alžbětinského divadla, platí to dvojnásob. Pokud jste však v tomto oboru začátečníci, stále máte možnost vychutnat hezkou lovestory, která pro svou inspiraci sáhla k Romeovi a Julii a v závěrečných scénách těží ze síly téhle hry. Nebýt toho, mohl konec vyznít pocukrovaně až hrůza, ale za časů Williamových nebyl tzv. "hollywoodský patos" naštěstí znám. Za zmínku stojí též herecké výkony Paltrowové a Fiennese, které jsou přesvědčivé i na "divadle" i ve "filmu samotném". A pak překvapivě též Ned Alleyn Bena Afflecka, jehož vystupování v roli Merkucia (v podstatě tahle postava přechází i do postavy samotného Neda) je jedním slovem famózní. Příjemná podívaná s poučným nádechem. (06.03.2004)

Bez lásky psáti nejde, to vám řekne každý Shakespeare. Pojďme se ostatně podívat, kterak v poblouznění smyslů a za úsměvných okolností sepsal smutný osud Romea a Julie. Abys to měl, současný diváku, jednodušší, rozmístíme ti do příběhu pár věcí, které znáš a jež bys v alžbětinské době nečekal. To ti jistě přijde úsměvné, až uvidíš Shakespeara pít z kýčovitého hrnečku a zpovídat se u psychoanalytika. Ale co to, ono to vlastně není zasazeno do současnosti, ono je to zasazeno do světa současných filmů ze současnosti. Čas od času zažiješ veselou příhodu, v níž poznáš kousíček z nějaké hry, kterou Mistr dosud nenapsal. Občas necháme někoho pronést repliku z jeho budoucího pera. To je legrace, on nic nevytvořil - jen vše opsal ze života a od kolegů a chytře to poskládal... Ale dosti tlachů, jde o Romea a o Julii a o Williama a o Violu a o emancipaci a o lásku, a všechno se to proplétlá a prolíná a jde to hlavně o to, aby to bylo co nejpropletenější a už jste nevěděli, jestli Vilda hraje Romea nebo žije Romea nebo je to Viola, která je Romeo a Julie a Viola a Kent, ale hlavně jde o lásku a použití všemožných propriet Shakespearových her (spíše komedií): záměn osob, pohlaví a vůbec všeho, co Mistra vůbec neodlišuje od jiných tvůrců jeho doby. Řada historických reálií ze spíše lehounce úsměvné, než vyloženě veselé a vtipné taškařice, inteligentní film nedělá. Cukříček, jemuž náznak pikantnosti dodává pouze Judi Dench. Silné **. (17.05.2010)

Kdo nemá rád divadlo nebo fikci, asi nadšený nebyl, já se bavila. Ale nemohu si pomoci: Oscar, kterého si za roli Violy odnesla Gwyneth Paltrowová, patřil Cate Blanchettové za Královnu Alžbětu a její opravdou proměnu ze zamilované naivní dívky v dospělou ženskou osobnost. A přestože tato romance je výsostně kolektivní záležitostí, koho si opakovaně užívám, je Colin Firth a jeho neodolatelný portrét lidské malosti a omezenosti v postavě tupého hraběte z Wessexu- ten je tu za 200%... k sežrání! (21.11.2007)