Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve vypjatém stalinistickém období na přelomu 40. a 50. let vzniklo i v Československu několik životopisných filmů, jejichž protagonisté byli v duchu panující propagandy líčeni jako třídně uvědomělí umělci, vědci atd. To platí rovněž o cestovateli Emilu Holubovi. Scenárista Jiří Brdečka vytvořil velice ilustrativní, kulisovitý příběh výjimečného muže, jenž však naráží na nezájem a odmítání domácí české buržoazie. K tomu ovšem ještě přistupuje hledisko mezinárodní - Holub se v Africe setkává a britskou rozpínavostí a rozhořčeně odmítá kolonizátorské metody, snaží se černochům pomáhat. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (26)

fragre 

všechny recenze uživatele

Snímek vzniklý v době nejtužšího stalinismu asi nemohl uniknout ideologické indoktrinaci, takže Emil Holub zde někdy mluví jak dobová antiimperialistická brožurka. Maje z dětství tento film v paměti, byl jsem kdysi překvapen, když jsem při četbě jeho knihy Sedm let v Jižní Africe (vydal J. Otto v Praze ve dvou dílech v r. 1881) narazil na pasáže, které by dnes byly brány jako rasistické. Ale odfiltrujeme-li ideologický balast, ilustruje tento film dobře část Holubova života, včetně buranského nezájmu vlastenecké smetánky i veřejnosti o výsledky jeho práce (což se o čtvrt století později opakovalo i v případě A.V. Friče). Iluze africké divočiny na Barrandově je na dobu vzniku obdivuhodná a herecké výkony jsou na dobré úrovni (vadí snad jen ten občasný patos) . Naprosto kouzelný je Miloš Kopecký v roličce Cecila Rhodese, který našemu slavnému krajanovi hází klacky pod nohy. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

A mne sa tie Holubove patetické protimperialisticko - protiburžoázne - protirasisticko a pronárodné vety náhodou ľúbili. A prt makový ma zaujíma, či Holub v skutočnosti taký bol alebo nie. Pretože film je vždy niečo totál odlišné od "reálnej dejinnej skutočnosti", či "historickej pravdy" (a aj pri týchto pojmoch - preto som ich dal do úvodzoviek - už vyvstáva pochybnosť a kontroverzie medzi historikmi a filozofmi, že čo to vlastne tá historická pravda je, keďže ju každý druhý vidí inak). V každom prípade tú Emilovu Holubovu knyžku (Sedm let v jižní Africe) by som si prečítal celkom rád. Asi zájdem do knyžnyce. Celkom zaujímavé je aj, že africké reálie nakrúcali pri Biskupickom ramene, kúsok od bratislavského Slovnaftu, pretože okolie ramena a ostrov Kopáč naozaj pripomína viac než čokoľvek iné africkú savanu. Na tomto pocite sme sa s tade prechádzajúcimi spolupútnikmi zhodli dávno predtým, ako som nejaký film vôbec videl. ()

Reklama

ripo

všechny recenze uživatele

Autoři filmu „Velké dobrodružství", J. Mareš, J. Brdečka a režisér M. Makovec, si zvolili nesnadný úkol seznámit naše diváky s dílem a osobností českého cestovatele Afrikou dr Emila Holuba. Už sám fakt, že šlo o afrického cestovatele, postavil autory a především režiséra, kameramana Novotného a technický štáb před těžký problém vytvořit u nás africký exteriér. A dodejme ihned, že tento úkol splnili vrchovatou měrou. Úkolem nejtěžším však bylo ukázat cestovatele Holuba v souvislosti s praxí ostatních cestovatelů, kteří dobývali Afriku pro kořistnické zájmy bank a svých vlád. Zde se autoři ve shodě s historickou pravdou soustředili především na Holubův demokratismus a humanismus ve vztahu k černochům, na jeho nezištné vlastenectví, které ho tak diametrálně rozdělovalo od ziskuchtivého vlastenčení tehdejší naší buržoasie. Tento úkol se nepodařilo autorům splnit zcela přesvědčivě, protože Holubovo vlastenectví a demokratismus příliš stavěli na dialogu, místo na jednání. Ve „Velkém dobrodružství" se dostává našim divákům zajímavého a hodnotného filmu, který objevuje jednu z významných postav našeho národního života, postavu vědce, jehož „průkopnická práce byla smělým bojem za poznání světa, bojem proti utlačovatelské koloniální politice imperialistů". Filmový přehled 44/1952 ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Mno jo, s filmami je to tazke - mnohi ich napodobnuju, toto som videl takto vo filme, toto hentakto - film bol je a bude vzdy odlisny od hysterickej pravdy, teda zase pardon, historickej pravdy a hysterici - kazdy ju vidi zo svojho uhla pohladu. Teda zase pardon, to nie su hysterici, ale historici. A mozno ze aj historia suvisi s hysteriou - mnohi pri pisani dejin vysoko pravdepodobne hystericili, bo museli pisat tak, jak to vitaznej strane vyhovovalo - a ne tak jaxa to realne stalo, pripadne jak to oni vidia. Raz darmo, hysteriu ... pardon, historiu proste pisu vitazi. No a k tomu filmu som chcel ...... mne je u prdele ci sa veci stali sposobom A, B, C, D ...... u filmu je dolezite, kto ho natocil- reziser, kolko minut trva, je ciernobiely ci farebny, hraju tam herci taki a taki a herecky take a take ..... ten vie hrat, ten nie, ta nevie hrat, ta druha zase jo ..... rok, kedy bol film natoceny, kto napisal scenar, + mozno ze aj ten obavany strih ... lebo film ma v prvom rade pobavit ludi, na to bol primarne urceny, a film rozhodne nema vyhoviet vystudovanym filmovym teoretikom - elitarom a ich yntelektualnym kecom : 69 % ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Když se do dobrodružného žánru přimíchá politika, může to být průser. Velké dobrodružství takovým filmovým průserem je. Herectví je dobré a Krejča si v podobně uvědomělých rolích liboval. I nad vynalézavostí technického provedení lze uznale zakývat hlavou. Nekritické manipulativní politikaření ovšem veškeré okouzlení a později i shovívavost odežene do nenávratna. Holub plánoval další cestu do Afriky v belgických službách, a jen podlomené zdraví mu v tom zabránilo. Holubovo vlastenectví je ve filmu zobrazováno jako dětský vztek a nikdy nekončící nářek. Uplakanost nás neopustí od začátku do konce a znechucuje tím samotný pojem "vlastenectví". Hlavní postavou dobrodružství levicové agitace je cestovatel a sběratel MUDr. Emil Holub (uvědomělý Otomar Krejča st.), ctižádostivý muž a v této podobě i český vlastenecký uplakánek. Hlavní ženskou postavou je Rosa Hof (sympatická Antonie Hegerlíková), skromná a obětavá vídeňská Holubova manželka, jejíž výdrž je obdivuhodná. Výraznější postavou je Vojta Náprstek (příjemný Jaroslav Marvan), Holubův upřímný přítel, u něhož je spojení se slovem vlastenec příhodnější. K důležitým postavám v běhu Holubových snah je malicherně zatvrzelý přírodovědec profesor Antonín Frič (Eduard Kohout) a bezcharakterní anglický obchodník Wayne (dobrý Jiří Plachý st.), který si užívá každý okamžik převahy. Z dalších rolí: nabízející belgický král Leopold II. (Bedřich Karen), opatrný guvernér v Kapském Městě (Bedřich Vrbský), potměšilý britský kolonizátor Cecil Rhodes (zajímavý Miloš Kopecký), bláznivý vynálezce létacího stroje ing. Kadeřábek (sympatický Vladimír Hlavatý), urozená Holubova obdivovatelka Ellen (příjemná Vlasta Fabianová), Holuba velebící začínající novinář Václav Červenka (Vladimír Brabec), či členové druhé africké expedice Holuba (Zdeněk Kryzánek, Josef Bláha, Jan Matýsek, Václav Kyzlink a Jozef Šándor). Nebýt otevřené politické propagandy, v jejímž zájmu se vše ohnulo do potřebných tvarů a vztahů, šlo by snad o příjemnější filmový zážitek. S Makovcovým Holubem na věčné časy, pokud chceme být věčně ubrečenými Čechy! ()

Zajímavosti (5)

  • V úvodních titulcích je chybně uvedeno, že Bedřich Karen hraje belgického krále Leopolda III., ve skutečnosti jde o Leopolda II. Leopold III. se narodil až v roce 1901. Leopold II. financoval Stanleyovu výpravu. (lausik)
  • Dr. Emil Holub se narodil v roce 1847 a zemřel v roce 1902, s jeho manželkou Růženou se před svou cestou do Afriky setkali ve Vídni čeští cestovatelé Zikmund a Hanzelka. (lausik)
  • Ve filmu je zmíněna takzvaná Pacltova aféra. Čeněk Paclt byl český cestovatel a prospektor. Ze začátku s cestami do zahraničí Holubovi (Otomar Krejča st.) pomáhal, pak ale mezi nimi došlo ke konfliktu, který média ještě přiživovala. Pravá příčina nepřátelství obou cestovatelů zůstává skrytá. Korespondence obou cestovatelů ukazuje dva naprosto odlišné pohledy na jejich neshody. (sator)

Reklama

Reklama