Zapadákov

4,5*/5...Prečo, sakra, ten Malick točí filmy s takým odstupom?! Je to škoda, no možno aj preto, že to nefláka a vie sa s nimi poriadne pomaznať, vypilovať ich, nechať "dozrieť" myšlienku, koncept...všetko. Badlands je alternatívnym príbehom alternatívnych Bonnie a Clyda, silnou romancou bez klasickej romantiky, svojským absurným krimi a zároveň je krásnym filmom. Krásnym nielen pre Malickove trademarkové nádherné zábery prírody a kamerovú kompozíciu, ale hlavne pre svoju civilnosť, prepracovanosť a zároveň ľahkosť, spolu s jemnou iróniou. Sheen a Spacek sú úplne dokonalí, príbeh+ dialógy obsahujú v sebe množstvo geniálne zakomponovaných detailov, ktoré spolu dávajú zmysluplný celok. Badlands je totálne nenápadný a o to viac hrejivý snímok, ktorý potvrdzuje, že Malick ako scenárista a režisér by mal točiť aj častejšie! :) (07.10.2010)

Venkov nabízí to, co město nemá: krásnou přírodu. Můžete zde pěstovat kravičky a jiná ušlechtilá zvířátka, ale člověk se někdy diví, že tam ještě vůbec někdo žije, když se podívá na film jakým je třeba Zapadákov. Venkov zde funguje jako krásné peklo na zemi, které brání mladým lidem v rozletu a osvobodí je až láska. Když se jednoho dne přestane okouzlující mladík Kit hrabat v popelnicích, tak potká mladou zrzku a přeskočí jiskra. Jenže Kit je příliš pohodlný, aby řešil problém jinak než kulkou. Terrence Malick nabízí pro sebe typicky krásné záběry okolní přírody v dojímavé road movie, která má skoro všechno: dobré herce, chytlavý příběh, ale naprosto jí schází lepší psychologie postav a já jsem hlavním hrdinům prostě nemohl věřit. Jen tak pro zajímavost. Stejná hudba byla společně s voiceoverem hlavní hrdinky použita ve Scottově Pravdivé romanci, že by Tarantinovo přihlášení se k tomuto snímku? Podobné filmy: Thelma a Louise (1991), Pravdivá romance (1993), Natural Born Killers (1994) (20.10.2007)

Kit je nejenom okouzlující frajírek, ale díky osudové lásce k 15-ti leté Holly i masový vrah „Ve škole jsem nebyla oblíbená a nebyla jsem moc osobnost, takže mě překvapilo, že se mu líbím. Zvlášť, když mohl mít, každou ve městě, kterou by chtěl.Podle něj jsem byla skvělá.“ Film natočený podle skutečné události za který byl Martin Sheen právem oceněn na MFF v San Sebastianu v roce 1974, a mladinká Sissy Spacek mu rozhodně ostudu nedělá!!! (04.08.2005)

Mallickův celovečerní debut mi přijde jako úporný pokus vypořádat se se vším, co předcházelo jeho odhodlání tvořit po svém, a pojmenovat ten skutečný nultý bod, před kulturou, která režiséra učila mluvit a představila mu pohodlím, stravou a vzděláním chýru Amerického snu. Nejde jen o spálení dívčina rodného domu samozvaným rebelem, snímané se zvláštní pečlivostí, hierarchizovaně zaměřující stopy opouštěné civilizace, ale i o upálení žánru, kriminálního dramatu. Bezstarostná jízda Bonnie a Clyde se zde zřejmou nemotivovaností činů zvrací v mdlobu zášti a necitlivosti, korunovanou ironickými záběry divočiny. Málokdo se jí vymyká tak jako přezrálé plody severoamerického masového vraždění, které film sleduje. Chladná horečka, sliz, který brání looserovi i dívce, oběma odsouzeným vlastní nevidomostí k domnělému schraňování, na něž ponejprv střílel(i), porozumět smyslu života, a tak ho nahrazují dobrovolnou smrtí, vůči níž se ale brání, jak jen to jde. Hrdinčiny reflexe vzbuzují dojem retrospektivního vyprávění: jako by bilancovaly šílenou cestu do nejhlubšího dolíku horečky… zároveň však vpouštějí trávený divácký zrak dětinskými frázemi, šedou řečí nudy, která je pravým pozadím všeho pozorovaného, do nejtemnějšího chaosu těch nejstřízlivějších návyků. Mnohdy strhující přírodní záběry, úchvatné postřehy krajiny a zvířeny, tak neúprosně nepřiléhají k tomuto banálnímu, unuděnému „zločineckému“ dění, že se až zdá, že režisér je sám zhnusen tím, co točí, že musí výslovně manifestovat svou jinakost a experimentálnost svého filmu, aby se od něj vzdálil. Stejně tak působí „filosofie“ rodící se z vrahových úst: Mallickův Kit není zdaleka Büchnerovým Vojckem, který filosofii potí vzdor zpanštělým čichovým buňkám svých směšných pánů; je to šustící papír, který se místy slepil a stvořil větu, která i mluvčího samého překvapí a která manifestuje režisérův přesah. Tam, kde lidský život nevyváží plynutí mraků a prosté slovo produchovněnou filozofující tezi, musí být každému jasné, že jde v podstatě – a především – o něco jiného: o ten požár, v nějž diváky nehodné rozumění vylákal ten, který nedokáže hasit. Souběžné natahování Carla Orffa na skřipec popových amerických zornic připomíná televizní reklamu a hlouběji tříští celek. Donekonečna se připomínající otázka po záměrnosti, vědomosti snímaného nakonec přehluší i křik helikoptéry a zneváží sám závěr. (13.01.2018)

Režijní debut Terence Malicka Zapadákov je filmem, jakému po technické stránce určitě nelze nic vytknout. Ale za sebe mu nemůžu dát příliš vysoké hodnocení, neboť mě navzdory napínavému ději nedokázal příliš oslovit. Ale zejména mě vůbec nepřesvědčil herec hlavní role (Martin Sheen), který podal naprosto sterilní až monotónní výkon, úplně bez emocí i v těch nejvypjatějších chvílích (např. závěrečný dialog s Holy) a osud jeho postavy mě brzy přestal zajímat. Naopak Sissy Spaceková byla již v pouhých 24 letech tou výjimečnou herečkou, jíž věříte ten smutek, strach, lásku i nerozhodnost snad z každého jejího pohledu. Říkám si jaká škoda, že po vnucujícím se nápadníkovi Kitovi o něco dřív nevystřelil Holy otec, M. Sheen by tak brzy zmizl ze scény a štafetu na místo něj převzal Warren Oates, na něhož jsem se tady těšil, ale nakonec se na scéně zdržel až žalostně málo. Vedle Sissy S. pak nejvíce oceňuji ještě vizuální stránku plnou pěkných poetických záběrů v různorodých exteriérech, která dokázala tento (navzdory zajímavé úvodní půlhodině) více méně obyčejný „zabijácký“ film povýšit alespoň v jedném aspektu na něco neobyčejného. [60%] (20.06.2021)