Nebeské dny

Četl jsem, že tento film je jeden z vizuálně nejúchvatnějších filmů všech dob, takže jsem od toho čekal prakticky cokoliv. Byl jsem překvapen tím, jak mě Terrence Malick dokázal ze vteřiny na vteřinu přemístit z houpacího křesla na obilné pole, které je velikostně obrovské a kam se podívám, vidím samé lány. Lány, lány, lány...nic víc než samé obilí, no a o kousek dál žací stroje a kopu pracovníků. Do těchto nenápadných pracovníků zasahuje tento příběh. Nijak emotivně neburcuje, prostě se objeví, zařídí zkázu a zase si v poklidu odkráčí, vzájmu družstva, které se ze všeho dostane a dál zemědělčí, tak jak to má být. Kamera pracuje naprosto fantasticky, okolí je nádherné...a to kupodivu nesledujeme jen obilné pole....celkově každý záběr na sobě zanechá stopu umělce. Proto jsem asi pochopil proč je právě tento film brán jako jeden z vizuálně nejúchvatnějších vůbec. --- Nevím čí jsem - Tos nevěděl nikdy. (09.08.2007)

Veľmi zvláštne a ťažko opísateľné. Dej plynie pomaly a ospalo až na koniec, ktorý je akčnejší, ale podaný zase tak špecificky s odstupom, aký som ešte u iného snímku nevidela. Rozprávačkou je malé dievča, ktoré sa vyjadruje dosť jednoducho, avšak z niektorých jej viet je až hmatateľne cítiť dospelosť.Hudba je skvostná! Proste nádherná.Taktiež doba bola vykreslená presvedčivo, spolu s ťažkými ľudskými údelmi. Jediné, čo mi vadilo a prečo nehodnotím plným počtom, boli niektoré scény naťahované až k nevydržaniu, čo filmu uberalo na naliehavosti, pútavosti a otupovalo emócie. V podstate sa ma citovo skoro nedotkol, práve preto neobvyklé podanie, ale ešte dlho som nad ním premýšľala. (17.09.2013)

Režijný štýl T. Malicka je cítiť z každého záberu a do dnešného dňa sa ho Malick nepokúsil zmeniť. A myslím, že ani netreba, pretože takýto prístup je ojedinelý a ihneď identifikovateľný. Krásne zábery prírody podfarbené hudbou a dialógov trochu viac ako som zvyknutý v jeho posledných filmoch. Rozprávať zložité a spletité príbehy , to Malick asi ani nikdy nechcel. Dej je jednoduchý , forma ako obvykle víťazí nad obsahom a otázky o zmysle života už jednoducho k Malickovi neodmysliteľne patria. Morriconeho hudba filmu veľmi pomohla. 80%. (18.08.2011)

Čirá obrazová magie a jeden z nejkrásnějších filmů 70.let. Tehdy ještě Malick netrpěl obsesivní touhou předříkávat myšlenkové pochody herců filosofickými monology, takže vypráví jenom kamerou, obrazem a výsledek je vskutku magický. A také jsem si zde poprvé uvědomil, jak moc mě baví herectví neherce Sama Sheparda. (11.06.2012)

Terrence Malick vypráví neobyčejný příběh a nechává v něm v první řadě mluvit přírodu. Jeho obrazová řeč je neopakovatelná, uchvacující, okouzlující. Kameraman Néstor Almendros - bývalý spolupracovník Françoise Truffauta a Erica Rohmera - si geniálně pohrává s lány obilí, atmosférou západu slunce i ranních rozbřesků, s polními pracemi i s detaily kobylek. To, co je ale nejpůsobivější, je Malickovo smutně strohé vyprávění. Milostný trojúhelník je náhle a drsně rozetnut, a než se vzpamatujeme, jsme doraženi další krutou, neočekávanou ranou, abychom během chvilky pochopili, že se vlastně nic nestalo, že život běží dál. Malick si své postavy nehýčká, abychom ronili slzy při jejich skonu. Smutno nám bude z toho, jak jsou vlastně naši hrdinové nicotní. (07.09.2006)