Tenká červená linie

,,Válka lidi nešlechtí, dělá z nich psy! '' -------- Pro mě nejlepší doposud natočený film z pacifického válčiště a vlastně asi nejlepší válečný film vůbec. Herecké výkony některých herců jsou brilatní (Nolte, Caviezel, Penn ad..). Film je o dobývání ostrova Quadalcanal námořní pěchotou USMC. Kromě krutých bojů, kdy se na atolu bojíte s hrdiny vystrčit hlavu z vysoké ve větru se vlnící trávy aby jste pohlédli na hřeben kde že to vlastně ti Japíci mají bunkry s těžkými kulomety (pusťte si to se zvukem 5.1), je film i psychologickou sondou do duší bojujících mužů, často chlapců. Nevadí mi stopáž, nenudil jsem se ani minutu ba ani sekundu a jen němě jsem zíral na tu neskutečnou kameru. Vše je fantasticky dokresleno hudbou Hanse Zimmera a já osobně tento soudtrack považuji za jeden z jeho nejlepších co kdy složil. S Ryanem tento film nelze srovnávat, je to zcela o něčem jiném a spojitost oba filmy mají jen v tom, že se odehrávají za druhé světové války... Pustit tento film o rok dříve, byla by to smršť Oscarů a dalších ocenění. Škoda. Fajnšmekr ale toto ryzí umění ocení a bude mít úžasný zážitek. Linie je vizuální skvost. Pět medailí kongresu! * * * * * (22.01.2011)

Ne tak takhle by to neslo, takle se valecny filmy netocej. Dokazu prekousnout, kdyz se film misto zurivejch boju zameruje spis na postavy, ale tohle bylo fakt moc. 45 minut se tady jen keca a to jeste ne normalne, ale fakt priserny prupovidky, ktery kolikrat vyzni spis trapne a misty sem to ani moc nechapal, o cem ze to zvani. Pak nastesti pride valecna cast, ktera trva nakejch 70 minut a to uz je jina kava, blbejch kecu sice nejsme usetreny ani tady, ale vetsinu casu se strili, takze je to aspon zabava, i kdyz to kolikrat spadne do lehkyho stereotypu. Pak pride zaverecna 45 minutovka a u ty plati vicemene to, co u ty prvni. Jinak musim na filmu pochvalit nadhernou kameru a hlavne hereckou sestavu, zadna postava tu nejak zvlast nevynika, ale sesla se tady tak neskutecne hvezdna sestava, ze to nema obdoby. Ale vyraznejc mi v pameti utkvel jen vzteklej Nolte. Celkove ma sice film neco do sebe, ale diky prisernejm kecum a premrsteny delce je misty spis nudnej, takze to na vic jak 3* neni. (28.11.2008)

Nejdříve je nutno podotknout, že tento film se absolutně nedá srovnávat s Ryanem. Film popisuje zcela jiné vojáky, válku a hlavně téma. Problém Tenké červené linie, je v její utahanosti a zbytečně dlouhé stopáži, která chvílemi nudí uplně každého. Caviezelovi se dá uvěřit jeho nadšení pro život a vnímání maličkostí možná první půlku filmu, ovšem když mu ukápne slza i z pohledu na vojáky, těžce to naznačuje přehnanost jeho postavy. Celý film na mě působil dojmem, že netuší o čem vyprávět, zda má předvést těžkou akci plnou výbuchů, nebo romantické pohledy do krajiny. Oboje vedle sebe nefunguje, už jen tím, že to působí jako pěst na oko. Pseudouvědomělé postřehy vojáků, jejich neustálé rozebírání situace a samotné promlouvání k divákovi se na válečný film nehodí. Netuším, co si říkali vojáci, kteří umírali za příšerných podmínek v bahně, většinou s uplavicí, kdy kadili vlastní střeva, ale rozhodně nemluvili ve verších a nefilozofovali. Malick ovšem prokázal cit pro akci, protože útok na bunkr považuji za jednu z nejlépe natočených a sestříhaných, válečných scén. Tenká červená linie je válečným filmem pro lidi, kteří nekoukají na válečné filmy. 60% 06.08. 2010 (06.08.2010)

(1001) Po zatím třech filmech Terrence Malicka musím říct, že ne vždy mi jeho silně rozpoznatelný rukopis přijde jako dobrá věc. Na Tenké červené linii mě asi nejvíc vyvádí z míry diskrepance mezi obrazem a voiceoverem. Malicka považuji za mistra vyobrazení každého jednotlivého vojáka jako jedinečné individuality, velmi jednoduše je to najednou film o vojácích a nikoliv o válce a to je krásné. A kam se hrabe Spielberg, musím dodat. V komentáři/voiceoveru ale najednou zní všichni velmi podobně, přemýšlejí podobně, jejich osobnost je najednou pryč. To mě nesmírně mate a nejspíš mi to i brání se na film doopravdy napojit. S plynutím času tento problém místy trošičku zeslábne, zejména když se dostane na stručnější myšlenky těch "méně hlavních" vojáků, ale v té době už film běží docela dlouho a já se musím přiznat, že jsem z něj unavená. Použitá hudba tomu také nepomáhá - jak moc jsem toužila slyšet elektrickou kytaru nebo jakýkoliv jiný ostrý zvuk vyjma střílení. Chápu, že už v této tříhodinové verzi musel režisér extrémně zkracovat svoji původní vizi, takže jsem zmatená, co vlastně navrhnout jako řešení. Velmi často jiným filmům vyčítám, že si nechávají příliš málo času na jednotlivé emoce, a tady bych chtěla doporučit zkracování? Vezměme si Bena Chaplina a jeho ženu - nepamatuji si nejspíš všechny epizody vzpomínek, ale z těch delších jsme viděli minimálně návštěvu mola na mořském pobřeží, brodění v moři ve žlutých šatech, milování doma za zataženými závěsy, houpání na houpačce. Kdyby některá z těchto epizod vypadla, nebo všechny až na jednu, jak moc by to film zasáhlo? Byl by to jiný film? Přišel by o svou jedinečnost nebo by za cenu malé oběti získal na spádu? Nevím. Jisté je, že díky tomu odbíhavému, do sebe zahleděnému vyprávění to zcela jistě není film pro mne. Sice obdivuji mozek, který řídí oko kamery, ale neprožívám příběh, který se před ní odehrává. Nejpůsobivější scény: Jared Leto pozoruje, jak se mění světlo nad krajinou. Matt Doran se dotýká citlivky stydlivé. Ptáče se vylíhne na bitevním poli. James Caviezel vidí tvář muže pohřbeného v hlíně. Co mají všechny tyto scény společné? Není potřeba, aby se v nich mluvilo, jsou výmluvné samy o sobě. Ráda bych toho víc tímto způsobem. (08.04.2017)

Očekávání: napínavá válečná řež s bandou sympatických chlapů. Realita: 170 minut filozoficko/psychologicko/psychedelických pindů s minimem zmatené, otravné akce, Clooney v úvodu pronese krátký projev a už ho nepotkáme, ostatní si po cca 7 letech vůbec nevybavuju (jo, Nolte tam cosi hulákal v roli divného oficíra). Možná bych to podruhé vnímala lépe, když už bych věděla, do čeho lezu, ale nemám ani nejmenší chuť na reprízu. Ty tři hvězdičky jsou v podstatě za technické, řemeslné kvality snímku; příběh (pokud to tak lze vůbec nazvat, děj jaksi chyběl) mě nezaujal v nejmenším. 51% a to si přijdu jako srab, že nedám rovnou 2*. Vím, co se divákům tvůrci pokoušeli sdělit a vážně mě to nebavilo. Ale co byste chtěli po ženské...;-) (24.06.2010)