Tenká červená linie

Zatiaľ najlepšie natočený strach zo smrti, aký som kedy videl. Nemyslím tým iba vydesene pobehujúce oči Adriana Brodyho, ako skôr monológy s Bohom. Otázky, na ktoré nikdy nedostaneme odpoveď, ale je múdre klásť si ich dookola. (18.01.2012)

Výborný válečný film rozebírající přirozenost dobra a zla (jejich oddělitelnost a rozlišitelnost) v přírodě i v lidech. Lidé mají svobodu volby, zda chtějí přijmout zlo či nikoli (ve filmu představováno lidmi v tropickém ráji, či manželkou "čekající" na svého manžela bojujícího ve válce). Vojáci však na výběr nemají, zlu se musí každý podvolit, jinak je zlem zadupán (například kapitán, velitel útočící čety, který je po vzpouře odvolán). Během válečné operace při dobývání ostrova Guadalcanal tak jsou představovány různé pohledy vojáků na všudypřítomné zlo, různý přístup ke zlu, schopnost se s ním vypořádat, případně ho přijmout, včetně jeho důsledků. Film je natočen krásně a zajímavě. Klasickou Malickovu nádhernou kameru (podtrhující klidnou přírodu, do které jsou zasazeny zuřivé boje) doplňuje opět skvělý scénář plný napětí a filozofických otázek, kdy jsou rozhovory vojáků během akce prolínány jejich myšlenkami... Kde se bere na světě zlo? Je přirozené nebo podmíněné? Příroda sama má v sobě zahrnuto tvořivé dobro i ničící zlo. Musíme s tím ale jako svobodní lidé souhlasit a přijmout zlo, podvolit se jeho ničivé síle? Proč dáváme volný průchod zlu, když to nepřináší nic pozitivního? Nebo musíme zažít zlo, na čas ho přijmout, abychom byli schopni být dobří, stejně jako příroda musí zničit, aby mohla znovu tvořit? A dokáže všudypřítomné zlo zničit v člověku jeho dobro nebo je dobro schopné se před zlem uzavřít a projevit se během i po přílivu absolutního zla? (22.03.2013)

Surovosť vojny v tomto neskutočne dlhom epose nie je ničím zjemňovaná, žiadnym humorom ani situáciámi, možno iba skvelu hudbou. Zabíjanie, roztrhané telá, neľútostnosť k nepriateľovi aj k vlastným vojakom, ktorí neposlúchnu, celá nezmyselnosť toho všetkého z filmu srší. Spracovanie bezpochyby technicky výborné a ak by som bol fanúšikom žánru, určite dám štyri hviezdy. V skutočnosti som to ale musel pretrpieť, lebo je na mňa priveľa sledovať hodinu nepretržitej jednej vojenskej akcie a potom hodinu filozofania. –––– Ptal jsem se ji, jestli se bojí. Jen zavrtěla hlavou. Neviděl jsem nic krásného ani povznášejícího na tom, že odchází k Bohu. (16.12.2014)

No... tenhle film asi ukazuje další americký průser. Nebo tedy, abych tak řekl, tak se Amíci nějak rozhodnout nakonec vstoupit po Pearl Harbor do války a oni se rozhodnou také bojovat s Japonci u Pacifiku. Popravdě, kdybych o tom nevěděl, tak ani nepoznám jestli to má být Pacifik nebo Vietnam. Tenká červená linie je vskutku prapodivný film. Už jenom protože má neuvěřitelné obsazení, které v jistém ohledu bere dech. Je až neuvěřitelné kolik herců se v něčem takovém může objevit. Film pokračuje v prapodivnosti svým pojmutím příběhu a zároveň délkou. Film si hraje na filozofická moudra a poučky, ale ty se spíš ukazují jako nuda. A co samé koresponduje s délkou. Pokud film dokáže svou stopáž nějak plně využít, jsem pro. Ale pak zde jsou případy, které nestojí skoro vůbec za řeč. Mezi nimi je i tento počin. TČL rozhodně není špatný film. Svým provedením a způsobem natočení je to super podívaná, ale ony by stačily blbý dvě hodiny. Klidně i méně. Plusové body dávám za zpracování a hvězdné obsazení, ale že by mne opravdu film nějakým způsobem oslovil. To zase jako prrr. (23.02.2016)

Asi tomu těch 5 hvězd patří, protože si nevzpomínám, že bych kdy viděl film z WW2, který se tolik soustředí na prožívání jednotlivých aktérů, a zároveň spadá do kolonky akční a ze zobrazení brutality válečných front nijak neustupuje. Když srovnávám s tím, co jsem viděl, myslím hlavně na dva další spektákly - Zachraňte vojina Ryana a Dunkerk. Spielberg šel v Ryanovi na dřeň a zobrazil doslova hrůzy války z první ruky, monstrózně, výrazně. Ale vyjma téhle složky to byla z jeho strany spíš oslava vojenství, leadershipu a hrdinství, navíc s jasně vymezenýma hlavníma hrdinama, kterým se podřizoval děj. Hřešit u toho na klasickou strukturu vyprávění by bylo hloupý, ale faktem určitě je, že víc American POV a dostatečně Hollywood likable to asi udělat nešlo, a to myslim se všema obrovskýma řemeslnýma kvalitama nebo přenesením pocitu nezlomnosti, ale i s některýma neduhama typu obvyklá sebedojímavost. Takový Nolan šel v Dunkerku víc po vnímání času v běžných situacích než po explicitně zobrazených hrůzách. V Dunkerku neměl hlavní hrdiny a spíš zprostředkovával, jak dlouhá, nepříjemná a plná nejistot musela být každá chvíle (sraní na pláži, nekonečnej běh s nosítkama nebo čekání na odvoz) a jak zmatečně se musel vnímat čas při té mase lidí, složitosti operací, nahodilosti situací.. Je to ale příliš studený film na to, aby ve mně zanechal nějakou výraznou emocionální stopu. Malick kombinoval z těch výše zmíněných přístupů od každého trochu, ale ani jeden Tenkou červenou linii nedefinuje. Válka je tu v zásadě pojatá jako naprosto osobité niterní prožívání každého jednoho člověka - kdy vlastní hlava mnohdy funguje jako větší zdroj pro myšlenky a obrazotvornost než to, co člověk přímo vidí. Malick zobrazil největší konflikt v dějinách jako rozmanitou plejádu lidských povah a příběhů, na jejímž pozadí létají kusy masa a odehrávají se politická klání, a tím pro mě nejvíc zboural bariéru a rušil tu čtvrtou stěnu natolik, že jsem se dokázal do těch situací a lidí fakt vžít. (20.06.2020)

Mate-li radi akcni valecne filmy, tak na tenhle film zapomente. Pokud mate radi valecne psychologicke sondy, ktere zkoumaji, co dela valka clovekovi v hlave (pomineme-li pripad, kdy tou hlavou proleti kulka ci strepina), tak si uzijete dosytosti. (03.06.2004)

Mne proste tenhle typ valecneho filmu moc nesedi. Pro me je daleko zajimavejsi, napinavejsi i lepe udelany film treba Zachrante vojina Ryana nebo Pianista(v nem je jeste mene akce nez tady). Ja osobne jsem se dost dlouhou dobu filmu nudil a ta troska valecnych scen mi moc vyjimecna neprisla(par scen bylo dobrych, ale jinak celkem slabota). Je pravda, ze tu hraji vyborni herci, ale cele je to takove zmatene a natahovane, ze clovek se uz pak jen modli, aby to skoncilo a pritom film muze skoncit asi desetkrat(parkrat uz sem chtel odejit, ze je konec a on nebyl:)), aniz by divak o neco vyznamneho prisel. Zaujala me pouze atmosfera a herecke vykony, ale ten scenar tedy skoro vubec. (23.08.2004)

Film jako takový moc zajímavý. Kamera, hudba a herecké výkony ( Nolte rozhodně vede), to vše hodnotím velmi kladně. Stejně tak se moc líbilo zapojení přírody do celého filmu. Jak zde bylo ale již mnohokrát zmíněno, film ubijí předlouhá stopáž. Skončit film o půlhodiny dřív, tak divák přijde leda tak o pár řádku poezie. Přišlo mi, že poezie prostupující celým filmem slovy vyprávěčů na mě tak jako tak nezanechala žádnou stopu. Postav bylo až až, u většiny jsem ale postrádal jakoukoliv hloubku. Celkově pěkný film, který mohl ale být ještě mnohem lepší. 3,5* (09.08.2006)

Tenká červená linie je úplně stejná jako válka - nelítostná, špinavá a bezcitná. (01.10.2008)

Nikdy som sa o tento film viac nezaujimal , len som si ho pozrel . No ako som ho dopozeral , tak som si hned povedal , ze asi na tento film nedali takmer ziadny rozpocet , mozno ho dali hviezdam co tam hrali ale je jasne ze tie peniaze vyhodili pekne do vzduchu . Nieco tak nudne ako je toto , som este medzi vojnovymi filmami nevidel . Co to vobec ma znamenat ! Normalne som bol znechuteny , ved sa to neda znicim ani len porovnat . Prvy a dufam posledny vojnovy film , ktory za to nestal a druha hviezdicka je len za casting (31.07.2009)

Spíše meditativní a filosofické než válečné, téměř bez děje, neuvěřitelně rozvláčné a nikam nespěchající. Přesto (nebo právě proto) mě to velmi chytlo od začátku a dokonce nespustilo. Od skvělého zážitku mě neodradila ani téměř tříhodinová stopáž. Po technické stránce lahoda, jeden úchvatnějšího záběr sřídá druhý za doprovodu nádherného soundtracku. A nesmím zapomenout na solidní plejádu známých herců, ikdyž snad kromě Nicka Nolteho (který se v druhé půli vypařil) nedostávali tolik prostoru. Nicméně ten co měli zvládli bez vyjímky skvěle. (05.09.2009)

Život a smrt. Oddanost k vlasti, statečnost, chtíč přežít válečné peklo. Pro mne nejlépe propracovaný válečný film.Úchvatný hudební doprovod, při kterém mi párkrát přejel mráz po zádech. K hereckým výkonům nemám co dodat, naprostá lahůdka. Všeho bylo akorát, nic nepřibývalo, ani nic nechybělo. (25.06.2010)

Vidíte to obsazení? tak moc dobrý je to film! (30.08.2010)

Velice rozporuplný snímek, na který se mi velmi dlouho a těžko vytvářel ucelený názor. Na jedné straně silný příběh s propracovanými charaktery postav, na straně druhé spousta zdánlivě nudných a nesouvisejících pasáží, které se někdy až chaoticky prolínají s hlavní dějovou linií a nevyužitý potenciál skvělého soundtracku. ((Například širší využití skladby "Jisas Yu Holem Hand Blom Mi"(pusťte si, doporučuji) by bylo jistě přínosné.)) Pomohl mi však čas! I s odstupem půl roku se mi dnes a denně vrací na mysl scény z tohoto vynikajícího snímku. Nemohu se těch myšlenek zbavit, vidím neustále před sebou jak válečné, tak melancholické pasáže a do toho všeho mi hraje neustále v uších výše zmiňovaný soundtrack. Vždy, když jsem někde v přírodě, zadívám se do dálky, anebo jen tiše pozoruji okolí, "Thin red line" je stále se mnou. A tak, přestože moje bezprostřední hodnocení a komentář byli úplně jiné, dnes nemohu hodnotit jinak. Pro mne se jedná o nejlepší válečný film a vyloženou srdcovku! "ENJOY IT !!!" (20.03.2011)

Neskutočná nuda. Zdĺhavé zábery, tak povediac o ničom. Emocionálne o 100% slabšie ako Rayen a tá prepálená, nudná stopáž...Spielberg porazil Malicka na celej červenej čiare :) (28.06.2011)

Tak zase jeden solidní film, ke kterému je možno se vracet.Nebudu se obírat hereckými výkony.Mne zajímá ten fascinující a nikdy nekončící konflikt mezi logikou a formální mocí, které se v těchto situacích vždy dostávají do střetu. Dobře vykreslené typy postav, které spojuje strach ze smrti, prostá lidská odvaha, ne u všech ve stejné míře, ale hlavně vůle přežít.Zupácký plukovník hnaný dílem osobními ambicemi a dílem šílenými povahovými rysy.Protipól představuje důstojník, v civilu právník, které bezprostředně vidí bojové situace a snaží se vojáky chránit před zabíjením, které je zbytečné.Nabízí se zde paralela konfliktu mezi kapitánem jaderné ponorky a prvním důstojníkem ve filmu Krvavý příliv.No a běh vysokou travou proti japonským kulometům přiměje každého, aby se projevil.Ona šumící vysoká tráva mi silně připomněla fantastickou atmosféru z parku v Antonioniho Zvětšenině.Chvilková zbabělost, zoufalá odvaha, šílenství, racionální úvahy, vzdor formální moci tváří v tvář smrti,skutečná starost o svěřené vojáky, a také osobní statečnost některých z nich.Parádní je uvozující scéna po vylodění na ostrově, kdy postupující jednotku míjí domorodec, kterému vojáci nestojí při jeho cestě ani za pohled, natož, aby se obíral tím, co tam dělají, či chtějí.Nicméně je nám předložen jeden pohled na válku mezi tisíci již předloženými.Takže je na divákovi, aby si vybral.Tohle byla jedna z možností, ale skutečnost obsahovala nejspíše i cosi jiného.Ale kdo z nás to může posoudit? Není-liž pravda.Hodnotím jako velmi dobrý film. (06.08.2011)

"Tohle velké zlo, odkud se bere, jak se vkrádá na svět, z jakých semen a jakých kořenů vyrůstá, kdo to zlo působí? Kdo nás zabíjí, kdo nás okrádá o život a o světlo? Bude mít Země z naší záhuby prospěch, pomůže to trávě růst, Slunci svítit?" Tak mnoho nezodpovězených a přitom tolik závažných otázek najednou, ano, nepochybně jsem shlédl mimořádné dílo, další filmový skvost výjimečného tvůrce, kterým nám on nejspíše právě s odpověďmi na takové, existenciálně důležité otázky má pomoci, a to opět svou, již typickou, tak nezaměnitelnou a velmi působivou obrazovou formou, s až provokativně volenou symbolikou, abychom všechna ta, tolik významná sdělení, snad neminuli bez toho, tak důležitého pochopení, abychom nezůstali tématem nezasažení. A tak jsme opět vtaženi do událostí velmi pečlivě propracovaného příběhu, tentokrát zasazeného do období bojů o tichomořský ostrov Guadalcanal během válečné ofenzívy Američanů za 2. světové války, ale stejně tak by to mohl být příběh z kteréhokoliv bojiště, vždyť co se mění? Vlastně vůbec nic, jen výzbroj a uniformy válčících stran, jinak je to stále ten stejně zběsilý tanec smrti, stále tentýž, stejný, neměnící se, hluk střelby, sluch ohlušující exploze, zoufalé sténání a bolestný křik zraněných, krev a pak jen z těla těžko smytelná špína, takový je stále se opakující hrůzný obraz, ale Terrence Malick postupuje ve svém příběhu hlouběji. Co se změní v myslích těch co se štěstím takové bitevní běsnění přežili? Když pohlédli tolika umírajícím do očí. Co jejich zakrvácené svědomí? Jak to si od krve očistí? Jak ti dokáží žít potom všem dál? Když uslyší stále jako v ozvěnách ten drásavý řev vražděných, ten strašlivý obraz naprosté zkázy, oni sice ten den přežili, ale jak velkou daň za to zaplatili, smrt je také nemilosrdně zasáhla, ale na jiných místech, která nejsou přes jejich uniformy patrná, zahynula ten den v jejich nitru lidskost, ta tak vzácná, jemná a citlivá, už jsou jen otupělými, zevnitř umírajícími bytostmi a takoví, jak po nějakém prokletí už zůstanou, už nikdy nebudou těmi, které jejich blízcí tak dobře znali, ano, právě to si z vyprávění odnáším v sobě já, válka s milostí neušetří nikoho, usmrtí vlastně každého, kdo se k jejím vražedným spárům divoké šelmy na dosah přiblíží, je to největší zlo a vždy zůstane, takové je temné poselství. Zajímavý komentář: Fridecka (10.02.2013)

Filmový klenot s hviezdným obsadením popisuje bitku o Guadalcanal počas Druhej svetovej Vojny v Tichomorí. Precízne herecké výkony, dusná atmosféra boja, silná psychologická stránka a hlavne pôsobivý soundtrack Hansa Zimmera. Skutočná vojnová klasika. (30.07.2013)

Narodíl od konzumního Ryana, na kterého jsem kouknul abych mohl oba kousky srovnat, je tohle opravdový film o válce. O nepřikrášlené válečné hrůze, o strachu ze smrti o nemožnosti pochopení toho, co se kolem děje, o hledání útěchy, o skutečných postavách, vyhrocených situacích, dosažení absolutní zoufalosti. Propracované psychologické drama, ve kterém jde v první řadě o osudy jednotlivců. Podstatně syrovější než Ryan, obsahuje několik nezapomenutelných silných scén. Byť ani tento film není bez chyb, je technicky velmi kvalitní, herecké výkony jsou vynikající (hlavně Sean Penn, Elias Koteas, James Caviezel a Woody Harrelson, vyhodil bych akorát Clooneyho 20 sekund, bože) a válka (i přímo ve významu bojových scén) je tu vyobrazena naprosto uvěřitelně a velmi realisticky. Film, který vám náladu rozhodně nezlepší. Výjimečný soundtrack. (95%) (08.09.2013)

Kontrast rajskej záhrady, ktorú človek dostal, aby ju zveľaďoval a pekla, ktoré je schopný človek druhému pripraviť... Jeden z vojakov vie kam patrí, a preto nenechá svojich bratov v smrti osamotených. (20.01.2018)