Reklama

Reklama

Milenci

  • Francie Les Amants (více)
Trailer

Obsahy(1)

Príbeh osudovej lásky. Manželka zámožného vydavateľa novín, pre ktorého je práca prvoradá, hľadá rozptýlenie medzi parížskymi bonvivánmi, keď jej náhoda privedie do cesty mladého archeológa. (oficiální text distributora)

Videa (1)

Trailer

Recenze (26)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Milenci sú typ filmu, ktorý oceníte skôr na intelektuálnej úrovni (po tej je dokonalý), ako na tej emocionálnej, pretože je ťažké sa ztotožniť s ľuďmi zo spoločenskej smotánky, ktorých životy ten Váš sotva v niečom pripomínajú. Milenci sú pekne natočení, majú vťahujúcu čb atmosféru a krásnu herečku v hlavnej úlohe. Sledujeme zábery zo života smotánky, kde unudené paničky vstávajú na poludnie, spia so psíkmi, raňajky im prinášajú k posteli slúžky a nuda sa zaháňa pólom a neverou, ktorá je braná ako samozrejmosť. Potom nie je divu, že jedna žena svoj život prehodnotí, respektíve sa nechá emocionálne prevalcovať niečim neočakávaným a urobí s ním niečo taktiež neočakávané. Akú to bude mať budúcnosť, je ponechané na divákovi. Milenci sú piatym Malleho filmom, ktorý som videl a každý z nich bol diametrálne odlišný. Moje hodnotenie vyplýva nakoniec z emocionálnej úrovne vnímania filmu. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Oslňující Jeanne Moreau (dobře, musíme si samozřejmě odmyslet, že zde v několika záběrech ukáže bobra v podpaží - psal se přece rok 1958) v roli, která může v lecčems připomenout klasické literární hrdinky z 19. století, Annu Kareninu a Emu Bovaryovou. Také její Jeanne Tournier je nešťastnou ženou, kterou nespokojenost v manželství vžene do náruče jiného muže. Její postava je komplikovaná a těžko si k ní hledat cestu - její závěrečné rozhodnutí by pravděpodobně většina současných diváků odsoudila. Pokud jde o mě, měl jsem spíše problém s jeho nevěrohodností - ten závěr je natolik radikální a nečekaný, že jsem ho filmové hrdince prostě nedokázal uvěřit. Přesto se mi celý film velmi líbil, strašně mě bavily herecké výkony & dialogy, fantastická kamera a množství krásných starých aut, které zde jezdí. Více slov za mě netřeba - vše podstatné o tomto filmu už zde bylo řečeno v předchozích skvělých komentářích. ()

Reklama

movie 

všechny recenze uživatele

Teprve druhý film Louise Malle je plný nádherných záběrů od začátku do konce. Tady a u dobrých herců to ale končí. Příběh první hodinu dobře graduje aby se nakonec proměnil v nesmyslnou slátatinu jejíž závěr je mj. nepřímou vykrádačkou PYŠNÉ PRINCEZNY. Kdyby to mělo realnější závěr, bylo by to super, takhle je to promarněná příležitost. ()

pm 

všechny recenze uživatele

„Nudný muž, směšný milenec...myslela si, že její život je tragédie, a ona to byla fraška“… jak trefné! O vyprázdněných životech unuděných maloměstských nevěrných paniček nevím nic, o matkách dobrovolně opouštějících malé děti si myslím dávno jen to nejhorší, přesto mám tento film a vnitřně nejistou, tápající Jeanne moc ráda…Ví, že její odchod z domova za svobodou, láskou (Jean-Marc Bory) a nalezením sebe sama pro ni nebude to pravé ořechové, přesto to udělá a v těch několika málo upřímných chvilkách, v sobeckém naivismu i odvaze jít do neznáma všem navzdory, je ale dík Moreauové odzbrojující... ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

V krátkej dobe po sebe už druhý film Louise Malla mi priniesol zážitok porovnateľný s niekdajším. Je až neuveriteľné, že tento krehký príbeh nečakanej a osudovej lásky vyvolal v svojej dobe škandály, protesty, zákazy a veľkú pozornosť cenzorov a ďalších strážcov mravnosti. V dnešnej dobe by sa vtedajší cenzori museli zblázniť po desiatich minútach premietania prcičiek určených pre teenagerov. Krásna Jeanne Moreau hľadajúca a nachádzajúca únik z nudného a dusného manželstva až na konci filmu zapochybuje o správnosti unáhleného kroku, pri ktorom opúšťa svoju dcéru idúc v ústrety neznámej budúcnosti s prakticky neznámym mužom. Zaujala ma nielen objavná kamera, ale aj nevtieravá Brahmsova hudba. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (4)

  • V 1959 je odsouzen majitel klubového kina v Clevelandu Nico Jacobellis a musí zaplatit pokutu v součtu 7 000 amerických dolarů, kvůli promítání toho snímku. Až v roce 1964 u Nejvyššího soudu je osvobozen. V roce 1959 byl zase provozovatel kina v Cuyahoga odsouzen kvůli držení tohoto snímku. (Zetwenka)
  • Natočeno podle povídky „Není zítřku“ („Point de lendemain“), napsané v 18. století Dominique Viviantem. Děj je však zasazen do 20. století. (Zetwenka)
  • V mnoha zemích byl snímek cenzurován, ve Francii na 16 let zakázán. (sator)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno