Výtah na popraviště

Bývaly časy, kdy kriminální thrillery mívaly atmosféru. Tady na ní má lví podíl hudba Milese Davise, noční Paříž a šarm Jeanne Moreau. Přitom o dramatické situace není nouze. Zápletka je brilantně propracovaná, hlavní hrdina u výslechu je opravdu v pasti nepředvídaných událostí a navíc se tolik potřebuje vyspat... Ještě bych vyzdvihl zajímavé vedlejší figurky sarkasticky povýšeného německého turisty nebo před novináři se naparujícího policejního hlavouna, co dřív "pracoval ve školství". (26.07.2009)

Já chápu, že starý filmy jsou z dnešního pohledu tak trochu naivní a hloupý, ale tohle je fakt moc. Chování některých postav hraničí s těžkou debilitou nebo je úplně mimo realitu. Hlavně ten páreček mladýho zlodějíčka a prodavačky květin a pak ten skopčák z filmu dělali nechtěnou parodii. Představte si, že do někoho nabouráte a ten člověk vyskočí z auta celej vysmátej a řekne něco jako: "Jééé, vy jste mi naboural auto. Tak to vás zvu na skleničku a společně to oslavíme." Nebo rozhodnutí o spáchání sebevraždy proběhne asi takto: "Policie nás nedostane. Mám tady nějaký prášky na spaní, tak radši spácháme sebevraždu. - A to musíme? - Jo, musíme. - Hmm, tak jo." To si snad museli i ty herci připadat jako idioti, když to natáčeli. Jinak třeba klaustrofobický scény z výtahu mi špatný nepřišly a sledovat Jeanne Moreau, jak bloumá po nočních ulicích Paříže, mě taky docela bavilo, ale od takhle slavnýho filmu jsem čekal víc. Připadá mi, že ty filmy označovaný jako francouzská nová vlna jsou celkově strašně přeceňovaný. Ale pořád mě to teda bavilo víc než ještě slavnější U konce s dechem. Je to horko těžko na 3 hvězdy. A tu třetí hvězdu dávám hlavně za skvělou Jeanne Moreau a za Lina Venturu, kterej se teda ve filmu objeví až na pár minut na konci. (31.08.2020)

Že je to překombinované by mi ani tak nevadilo, jako spíš to, že se tam většina lidí chovala jako naprostí kreténi. Nic mi nezabije zážitek z jinak dobře natočeného a zahraného filmu víc než to, když se každých pět minut chytám za hlavu a říkám si "boha jeho, to je ale blb". Pravda, nejvíc nadávek na sebe stahovala dvojice zlodějíček-květinka Marta, ale i ostatní si vybrali svou porci trestuhodné neschopnosti rozumného úsudku. Za což by měli být svěřeni Madam Gilotině pomalu víc, než za spáchané zločiny. Co dodat? Snad že Jeanne Moreau byla nádherná femme fatale. (13.05.2017)

Zajímavý filmový zážitek náhodou odchycený na STV2 (s českými titulky). Jedním dechem ovšem dodávám, že jsem od režiséra a jeho kousku na hranici nové vlny a noir filmu čekal víc. Výborně vystavěná zápletka, která by si s přehledem vystačila na dva solidní příběhy, v závěru se to ale nakonec sjednotí a celé to drží pohromadě i jako jeden film. Nějak se ale nemůžu porovnat s herci. Priority v obsazení hlavních rolí trochu nesouzní se skutečným příběhem. Maurice Ronet je půlku filmu zavřenej ve výtahu, Jeanne Moreau se stejnou dobu jen příležitostně melodramaticky plouží po ulicích a hospodách. Takže první půlku táhne mladá dvojice, v níž bývalý dětský herec Georges Poujouly je tím silnějším článkem, i tak se ale oba chovají divně. Vycházející německá hvězda Elga Andersen se tu jenom mihne jako později zastřelená Němka. Připočítejme k tomu pár nelogičností, jimž dominuje fakt, že po dramatické a probdělé noci všichni hlavní protagonisté poránu nenesou známky únavy a stresu (což okázale předvádí Maurice Ronet vystupující z výtahu nažehlenej a oholenej jak do plesu). Ale nakonec uznávám, že kdybych koncem padesátých let chodil do kina na ruský a český agitky, tohle by mě asi dostalo na kolena. V roce 2011 ovšem jen průměr. (03.12.2011)

Zajímavě načatá, leč nezajímavě rozvíjená zápletka. Film vlastně tvoří tři povídky o zločinu a trestu, sváru rozumu a vášně, které by mohly existovat i autonomně. Každý zločinec bude jednou potrestán, byť třeba za zločin, který nespáchal. Skvělá atmosféra filmu noir a neuvěřitelně intenzivní scény typu „Jeanne Moreauová jde po ulici“ nepojí silnější příběh. Po třiceti minutách jsem jenom s malým zaujetím vyčkával, co bude dál. Nemluvě o silně nepravděpodobném chování mladé dvojice milenců, jejichž patetické loučení se se světem je něčím otřesným (pokud nešlo o parodii). Kkonvenční závěr pak Výtah na popraviště degraduje na řadovou detektivku. 70% Zajímavé komentáře: Machrovic, Torrance, Gil-galad (16.02.2007)