Reklama

Reklama

Nikdy neodvracej zrak

  • Německo Werk ohne Autor (více)
Trailer 4
Německo / Itálie, 2018, 188 min (Alternativní 182 min)

Kamera:

Caleb Deschanel

Hudba:

Max Richter

Hrají:

Tom Schilling, Paula Beer, Sebastian Koch, Saskia Rosendahl, Oliver Masucci, Cai Cohrs, Ina Weisse, Jevgenij Sidichin, Mark Zak, Lars Eidinger, Rainer Bock (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Kurt (Tom Schilling) se poprvé s moderním uměním seznámil jako dítě na výstavě „zvrhlého umění“ pořádané nacisty. Po válce pak prokáže svůj talent a studuje výtvarnou akademii ve východoněmeckých Drážďanech. Zde potkává Ellie (Paula Beer) a je přesvědčen, že našel lásku svého života. Její otec, prominentní lékař Carl Seeband (Sebastian Koch), s jejich vztahem však zásadně nesouhlasí a snaží se jej jakýmikoliv prostředky zničit. To, co nikdo z nich zatím netuší, je skutečnost, že jejich životy jsou již dávno propojeny hrozným zločinem, do kterého byl Seeband za války zapleten. Kurtovi a Ellie se nakonec podaří odejít do západoněmeckého Düsseldorfu. Kurt pokračuje ve studiu a hledá ve svobodném světě svůj nový, moderní výtvarný styl. Životní prožitky a traumata se Kurtovi nakonec stávají inspirací, díky níž začíná tvořit osobité obrazy, které odrážejí nejen jeho vlastní osud, ale i pocity celé poválečné generace. (Cinemart)

(více)

Videa (11)

Trailer 4

Recenze (173)

nascendi 

všechny recenze uživatele

Životy tých druhých som prijal takmer bezvýhradne, u tohto filmu sa tých výhrad nahromadilo neúrekom. To, že bol film dlhý alebo skôr zdĺhavý som pretrpel a za to, že zabŕdol do viacerých oblastí bol potrestaný tým, že celé dielo pôsobilo nekompaktne. A aj keď je to film prevažne o maliarstve, nemôžem tolerovať, že skutočnosť je v ňom premaľovávaná podľa potreby a predstáv tvorcov. Nemcov som vo všeobecnosti uznával za realistický a kritický postoj k vlastnej minulosti. Obávam sa však, že s novou generáciou tvorcov sa mení aj tento pozitívny trend a novej generácii divákov, ktorí nepoznali minulosť, a ani sa o ňu hlbšie nezaujímajú, sa ponúkajú diela, ktoré je možné označiť za manipulatívne, diela v ktorých je skutočnosť prifarbená, upravená a stráviteľná. Diváci to akceptujú, pretože je pohodlnejšie prijímať ponúknuté, ako rozmýšľať a trápiť sa hľadaním pravdy. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Tie tri hodiny ubehli až príliš rýchlo a bezbolestne, čo vzhľadom na ťažkú tému pôsobí trochu podozrivo. Donnersmarck akoby upustil od artovejšieho poňatia svojho opus magnum a Werk ohne Autor je nakrútený s väčším ohľadom na väčšinového diváka. Na triky ale napríklad peniaze neboli a bombardovanie v úvodnej časti pôsobí dosť lacno, pričom film by sa bez podobných scén bez problémov obišiel. Ide skôr o dôkazový materiál, že keď sa dostatočne snažíte, prežijete v akejkoľvek dobe a kabáte. Napriek tomu sa vzťah medzi sebeckým Carlom a charakterným Kurtom skoro vôbec nikdy nevyhrotí, prvý síce ovplyvňuje život toho druhého, ale ten si v konečnom dôsledku len maľuje a miluje svoju ženu. Film tak akoby okrem oného nájdenia vlastného prejavu v umení nikam nesmeroval. ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Exkurze do filosofie abstraktního malířství. 1) Film jsem si vychutnal hned z několika důvodů. Prvotním impulsem ke zhlédnutí byla účast mého oblíbeného vysoce přitažlivého 36letého Toma Schillinga v hlavní roli (Kurt Barnert). Nezklamal._____ 2) Dále jsem si nemohl nevšimnout výborného scénáře a režie s inteligentně napsanými dialogy a se smyslem pro vypointování jednotlivých obrazů. 45letý scenárista a režisér Florian Henckel von Donnersmarck odvedl dobrou práci, jak se od něho po jeho předchozích filmech i dalo čekat._____ 3) Dalším plusem je to, co většině dnešních filmů chybí, Příběh._____ 4) Navíc jsem se blíže seznámil s filosofií abstraktního malířství. Nejsem jeho fanda, nerozumím mu, ale film dokázal nepochopitelné zpřístupnit i mé cynické duši._____ 5) Mezi hromadou mladých pěkných tváří mě zaujal i 27letý David Schütter (galerista Adrian Schimmel, který udělá Kurtovi výstavu). 6) Přece jen mě napadá jedna výhrada. Snímek loví několik zajíců najednou. Zpočátku je hodně o dobové atmosféře, což v druhé polovině mizí. Linka s esesáckým doktorem se sice drží, ale na můj vkus je příliš upozadněna malířovým tvůrčím hledáním, což je třetí linka, které se dostává prostoru nejvíce ke konci filmu. Konec pak není pravým vyvrcholením dramatických zážitků, ale spíš jen kýčoidním završením umělecké cesty._____ 7) Nevím, proč přesně malíř Gerhard Richter, jehož životem je film inspirován, snímek odmítl jako zneužití a hrubé zkreslení svého životopisu. Možná měl na mysli právě uvedené výhrady, možná něco jiného. Ale vlastně na tom nezáleží. Film není o Richterovi, je o době a trochu i o malířství. Tak ho alespoň vnímám._____ 8) Velmi zajímavý koment k zamyšlení: Othello**. ()

BoXBe 

všechny recenze uživatele

Rozmáchlý krásný příběh provázaných osudů v abstraktní i v silně existenciální rovině. Obdivuhodný je i urputný smysl pro detail, jak v obrazech samotných filmových oken, tak v tom, co se odehrává v nich. Dohrávající smyčce na závěr jsou patřičně osudové a pohled do očí hlavních postav je někdy nakláněním se nad propastí krásna až kýče. Film je hodný doporučení všem romantickým duším se slabostí pro klasická velká a dlouhá dramata. A k tomu nádherná Paula Beer. ()

DavidS. 

všechny recenze uživatele

Dobová intimní freska, které ale chybí většinu dlouhé stopáže výraznější filmová řeč, sevřenost a emoční dopad...I přes 3 hodiny je místy snímek zkratkovitý a našeptává, že minisérie mohla být adekvátnější formát...Vrcholem jsou pak scény na samém začátku a samozřejmě finále, někde uprostřed je příliš červené knihovny a nahých zadnic... ()

Galerie (47)

Zajímavosti (4)

  • Natáčení probíhalo v Berlíně, Düsseldorfu a Drážďanech (Německu). Dále také v Polsku a České republice (v Praze – v Barrandovských ateliérech, Paláci Orco) a na zámku Buštěhrad, ve spolupráci s produkční společností Wilma Film. (ČSFD)
  • Postava Kurta Barnerta (Tom Schilling) je inspirována německým umělcem Gerhardem Richterem. (aporve)
  • Sochařem v klobouku na Düsseldorfské škole umění, který tvoří jen z plsti a tuků, je Joseph Beuys (12. 5. 1921 – 23. 1. 1986). Jedno z jeho děl vlastní i Národní galerie v Praze (Auto). Milan Knížák jej pro galerii koupil za neuvěřitelných 500 000 €. (dana32)

Související novinky

Na Febiofestu uvidíte oscarové snímky

Na Febiofestu uvidíte oscarové snímky

19.03.2019

26. ročník Mezinárodního filmového festivalu – Febiofest přiveze do Prahy francouzského herce a režiséra Louise Garrela, který 25. března osobně uvede svůj nejnovější film Věrní nevěrní. Komediální… (více)

Slavná belgická fantasy míří do televize

Slavná belgická fantasy míří do televize

03.09.2018

Režisér Florian Henckel von Donnersmarck (Životy těch druhých, Cizinec) natočí seriálovou adaptaci belgické komiksové fantasy Thorgal. Populární komiks pochází z hlav tvůrců Jeana Van Hamma a… (více)

Reklama

Reklama