Policajtka

Film plynoucí pomalým rozvážným tempem s postupným rozkrýváním zápletky. Jedná se o psychologické drama s námětem domácího násilí a hledání nového začátku po prožité rodinné tragédii. Konečně film bez bláznivých a „efektních“ střihů. Konečně film, kde jsou do jednotlivých rolí obsazeni typově odlišní herci a nelze si je vzájemně plést. Kdo čekal nějakou bezduchou střílečku plnou nadbytečného násili, bude asi zklamán. (05.06.2014)

Začátek mě docela nadchnul, pár perfektně nasnímaných scén téměř dokumentaristickou kamerou (honička na stadióně, sraz v restauračce), i charaktery slibně najížděly, dialogy byly svěží a docela i přirozené, ale pak přišel ten romanticko-kýčovitý zlom a rázem okouzlení vyprchalo. Následovalo už jen klišé za klišé. Jim Caviezel je fakt na pohled moc fajn (a věřím, že jednou se víc projeví, protože hrát snad umí), ale v tomto filmu moc prostoru neměl a po hodině mě fakt začal nudit pohled na jeho kabát (asi ta jazzová minulost nebo co?), Jennifer Lopézová asi taky hrát umí, ale tenhle film nakonec nedal prostor nikomu. Je prostě nedotažený a uvařený z vody, spíš mě nakonec připadal jako epizoda z nějakého romanticko-kriminálního seriálu. (25.08.2003)

Dá sa povedať, že film posúva dopredu len James Caviezel. Lebo som toľkokrát čumel, či tento film tvorcovia myslia vážne, pretože dialógy úplne neprehliadnuteľne šuštia papierom. Papierom nepríliš schopného scenáristu, patrilo by sa dodať. Najväčšou chybou ale rovnako je skutočnosť, že hoci nás tvorcovia nechávajú nakuknúť nielen do minulosti Catcha, ale tiež do rodinných problémov Sharon, tak mi to rovnako pripadá, že sa za celý film nič nestane, film skrátka celých 97 minút akurát prešľapuje na mieste. (11.01.2015)

mám tento film rada. je taký smutnokrásny. Jim Caviezel je neodolateľný a Jennifer tu podala jeden zo svojich lepších výkonov. ich utrápené duše, ktoré až v tom druhom nájdu pokoj sú zvláštne skutočne neskutočné. je to ľúbostný príbeh, ale je v ňom dostatok drámy, aby nebol presladený. a spokojný (nie šťastný) koniec predišiel melodráme. (20.03.2006)

Neviem celkom co tymto basnik chcel povedat ale mne to pripadalo mierne pritiahnute za vlasy. Niektore rozhovory boli na mna az prilis z cesty a urcite zabery alebo pohlady (najma Jamesove) boli taktiez odveci a trochu nepochopitelne. Cely film som mala Jamesa za psychopata a Jennifer za zufalu zensku, ktorej je jedno s kym sa dala dokopy. Podivuhodne stretnutie tychto dvoch, zaujem z oboch stran, snaha pomoct jeden druhemu a nakoniec stastny koniec ako keby nic ma celkom vyviedol z miery. Snad asi ukazka toho, ze aj ked stratite vsetko co mate a ste uplne na dne je stale este sanca, ze sa objavi ktosi, kto vas z toho dostane a kto vam opat ukaze, ze na tomto svete zohravate aj vy dolezitu ulohu. Myslienka pekna a pre mnohych dufam povzbudzujuca (tak ako pre mna) a preto 2 hviezdicky za nevyspytatelnost osudu a happy end aj ked realita byva bohuzial uplne ina. (05.08.2011)