Panství Downton

Na to, jak televizní Downton postupem řad degradoval ze senzačního dramatu k vyvařený omajdě, mi filmovej doslov překvapivě sed. Asi i proto, že nenáročnost komediálního fightu mezi služebnictvem cinká na ty správný zvonky, a že rozhovor mezi Mary a Violet je ten konec, jakej jsem si tajně přál. Čajovej slučák z Fénixova řádu navíc nelze nemilovat. (16.12.2019)

Ode mne se nedá očekávat špatné hodnocení, spadla jsem do cílové skupiny a ani jsem nestihla mrknout.. Mýma očima příjemná oddechovka, u které se mozek nezavaří, místy vtipná, jindy dojemná, chvíli dramatická.. Herecký ansámbl sympatický, nováčci zapadli, výprava i hudba nádherná a vše, co by se dalo či mohlo vytknout, jsem vytěsnila a užila jsem si to.. (07.01.2024)

Filmové Panství Downton trpí tím, že se seriál všechny dějové linky uzavřel. Tvůrcům tak nezbývá nic jiného, než rozjet najednou několik paralentních zápletek (aby se dostalo na všechny postavy, samozřejmě) a do dvou hodin je zase všechny uzavřít. Příběh tak působí zkratkovitě, kýčovitě, nereálně. V kombinaci s tím, že si filmový Downton navíc neodpustil ani ryze televizní zpracování, které v kině fakt nepůsobí dobře (například ve filmu několikrát se opakující záběr na celé panství z ptačí perspektivy, který se v seriálu používalo jako přechod pro reklamní blok), upřímně nerozumím vysoce kladnému hodnocení, které se filmovému Downton Abbey dostává. Uvidíte tam pohromadě všechny své oblíbené postavy? Ano. Je to dobrý film? Ne. (21.09.2019)

Patřičně honosná podívaná do časů dávno minulých, které se už nejspíš nikdy nevrátí. Nezbývá než poděkovat všem zúčastněným tvůrcům za možnost si u jejich filmu nostalgicky zavzpomínat na postavy, jež věrným divákům a milovníkům seriálu Panství Downton před několika lety tolik přirostly k srdci. (75%) (21.02.2022)

Julian Fellowes se při psaní scénáře vyspal do růžova, jinak si nedovedu představit onu ohromnou pozitivní sílu, která z filmu sálá. Slzy se mi jako správnému fandovi draly do očí už ve chvíli, kdy s gradující hudbou přišel úvodní záběr na samotné panství, ale až právě v chýlícím se závěru, kde i smutné zprávy jsou podány s nádechem optimismu, mi docházelo, jak unikátním způsobem se nezapomenutelné příběhy uzavírají. Na přehnaný happy end nebo nevěrohodnou symbiózu vrchnosti se sloužícími si tedy rozhodně stěžovat nebudu a ještě jednou zamávám svým velkým oblíbencům, zejména konečně dozrálé, stabilní a zbožňováníhodné Lady Mary. (15.10.2019)