Kleopatra
Cleopatra
Cleopatra
Kleopatra
Cleopatra
Hudba:
Alex NorthHrají:
Elizabeth Taylor, Richard Burton, Rex Harrison, Pamela Brown, George Cole, Hume Cronyn, Cesare Danova, Kenneth Haigh, Andrew Keir, Martin Landau (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Caesarovy legie – výkvět mocného Říma – vítězí v občanské válce. Další Caesarovy kroky směřují do Egypta, kde právě probíhají spory o trůn mezi králem Ptolemaiem a jeho sestrou Kleopatrou, které se chce král zbavit. Kleopatra zde není a je patrné, že mladého krále zcela ovládá eunuch Pothinus. Caesar ale přijíždí právě proto, aby sourozence smířil a dohlédl na jejich společné vládnutí. Večer se objevuje Kleopatra. Do Caesarových komnat ji tajně přináší její věrný sluha Apollodorus smotanou v koberci. Kleopatra se pokouší Caesara přemluvit, aby pouze ji dosadil na trůn. Caesar skrývá velké tajemství – mívá nepříjemné záchvaty. Ale lstivá Kleopatra se o tom samozřejmě dozví. Caesar si uvědomuje, jak je na cizím území zranitelný. Nechává proto spálit egyptské loďstvo. Bohužel při požáru shoří i velká knihovna. To rozlítí Kleopatru, ale Caesar jí dává najevo svoji převahu i jako muž. Za tento čin je nucen svést první bitvu, ve které vítězí. Mezitím se eunuch Pothinus pokusí Kleopatru zabít. Za tento čin je Caesarem odsouzen na smrt a jeho pán – král Ptolemaios – je poslán do středu svých beztak obklíčených vojsk. Kleopatra je tak Caesarem jako jediná dosazena na trůn a mladý král téměř odsouzen na smrt. Kleopatra a Caesar se velmi sbližují. Ona by chtěla, aby zůstal v Egyptě a odsud společně vládli. Caesar však pomýšlí na návrat do Říma. Nakonec zůstává, protože mu Kleopatra oznámí, že s ním čeká dítě. O tom, že se Caesar v Egyptě oženil a zplodil syna, se dozvídá nejen jeho římská manželka, ale i celý Řím. Ne všichni jsou jeho činem nadšeni. Caesar se loučí s Kleopatrou a odjíždí do Říma, kde chce vše připravit k tomu, aby i ona se synem mohli vyrazit za ním... (TV Prima)
(více)Videa (4)
Recenze (268)
Uvažovala jsem sice o pěti hvězdičkách, ale vzhledem např. ke Quo vadis (1951), které se mi více vrylo do srdce (a do paměti), jsem to nakonec neudělala. K výpravě netřeba dalších slov, snad jen, že možná i díky ní a penězům určených pro film, tady dostala historie pěkně za uši, takže po historické stránce byla ta televizní Kleopatra s Zanem, Daltonem a Leonor Varela, mnohem lepší. Elizabeth Talor sice už není tak krásná jako v Ivanhoe (1952), ale je pořád kočka a její herecký výkon je zde lepší, než byl v něm (z ozdoby se stal hlavní tahák). Richardu Burtonovi (což je sice s podivem, vzhledem k jeho způsobu života, ale je to tak) těch 10 let od filmu Roucho (1953) prospělo, jelikož tam mě nezaujal vůbec ale vůbec ničím, (a vzhledem už vůbec ne), tady se dá říci, že zestárl do krásy... :-)) a jejich vzájemný vztah, který se promítal i na plátno, jsem opravdu sledovala se zájmem. Co se týče Rexe Harrisona v roli Caesara, líbil se mi mnohem více než třeba Timothy Dalton a chci se zeptat, jakou že angličtinou, by podle toho, kdo to kritizoval (jo, Oskar), měl Caesar vlastně mluvit? O své latině (pravděpodobně té v Zápiscích z války galské – mimochodem velmi nudné, ale z hlediska místopisu, místních zvyků, etc. velmi poučné) se vyjadřoval sám, že je kritizována jako „vulgární“ (tj nespisovná, podle mě byl ale celkem slušný stylizátor :-)) ), takže i když byl aristokrat, asi by nějaký přízvuk nevadil (rozhodně ne jeho legiím). Kdysi jsem z filmu byla nadšená, dnes mi nejvíc v paměti utkvěly jen vztahy mezi výše jmenovanými a ten triumfální vjezd Kleopatry do Říma, který mi ale připadal příliš dlouhý a pompézní, snad proto, že ve skutečnosti měl být oslavován spíše Caesarův triumf nad Egyptem (Arsinoe a Ptolemaios), Pontem (Farnax II.) a Numidií (Iuba I.). Z druhého dílu potom (krom milostného vztahu Kleopatry a Marca Antonia) Kleopatřina zlatá loď u Tarsu, zpackaná bitva u Actia (vést námořní bitvu jako pozemní chm, chm, chm, mrkev v zimě... aneb jak je důležité míti Agrippu, či spíše - můj milý Marcu, moudrý člověk se může zamilovat jako blázen, ale ne jako hňup), nehynoucí láska až za hrob a věčný chlad Gaia Iulia Caesara Octaviana. ()
Na tehdejší dobu skvěle zpracovaný film, s úžasnou výpravou, kostýmy, hudba, to vše se musí ocenit! :) Bohužel stopáž mi přijde zbytečně dlouhá, ačkoli jde o historický film, rozhodně by se to dalo o nějaké zbytečnější scény, či rozhovory zkrátit. Herci byli dobře vybráni, ale přeci jenom Elizabeth Taylor září tak, že zastínila všechny ostatní, což je jasný, je to Kleopatra. ()
S filmovou klasikou je to někdy jako se sexem v opilosti. Mnoho z toho nemáte a pendrek si pamatujete, ale abyste si zachovali tvář, tak děláte, jako by to byla jízda vašeho života. A tady jsem se zrovna moc nesvezla, protože co chvíli jsem najela na všudypřítomnou pompu, zdlouhavost a Kleopatru v podobě porcelánové panenky a takových hrbolů bylo nespočetně. Ovšem dívat se bylo na co a Richard Burton odehrával egyptskou odvěsnu druhého římského triumvirátu s pravým keltským šarmem a potvrdil tak, že byl hercem vskutku mezinárodních kvalit. Naneštěstí tady mu zmámila hlavu Kleopatra a v realitě flaška. Ale všichni víme, jak těžko se odolává uhrančivým očím jedovatého hada. ()
Dlouhé epické velkofilmy mám tuze rád, ale na to aby ustály více než čtyřhodinovou délku musí mít pořádný obsah - a toho je v Kleopatře bídně málo. První polovina je ještě výborná, Ceasar je skvělý a Kleopatra vedle něj funguje jako fantastická femme fatale, vždy s ním soupeřící o to kdo bude nahoře... ale pak Ceasar vykrvácí na schodech senátu, Kleopatra zůstane v depresích a s chrastítkem místo mozku, a Marcus Antonius... ten prostě tak nějak je, potácí se od ničeho k ničemu, a nikoho vlastně nemá čím zaujmout. A z filmu se stane nudná variace na Romea a Julii, u které doufáte ať si všichni s tím umíráním už trochu pohnou. A nebo že se Elizabeth Taylor konečeně úplně svlékne, když už celý film teasuje masivními výstřihy, které se vypálí do mozku nadrženého diváka (tedy mě) snad ještě víc, než vskutku ohromující výprava... kvůli níž se z filmu stal "nejvýdělečnější finanční průser" filmové historie. 7/10 ()
„Kleopatra,” s dodatkom VII. Filopator, narodená v egyptskej Alexandrii, pochádzajúca z dynastie Ptolemaiovcov, pričom v (ne)veľkolepom a v (ne)monumentálnom hollywoodskom spracovaní, a to konkrétne pod režisérskou taktovkou Josepha Lea Mankiewicza, (ináč bráško Herman Jacob Mankiewicz napísal scenár pre legendárny snímok Občan Kane), sa v podstate jedná o rozloženie síl do dvoch úsekov, keď práve v tom prvom i druhom, maximálne zahltenom záplavou samých dialógov, (som síce zástancom originálneho znenia pri sledovaní filmov, ale pokým neovládam angličtinu na sto percent, tak sa v tej smršti nekonečných rozhovorov jednoducho naveky stratím, skrátka, nestíhal by som čítať titulky, a to ani nehovoriac o tom, že by mi súčasne unikal i filmový obraz, a tak som pre istotu zvolil alternatívu - českého dabingu, ešte z roku 1994, ktorý slušne vynahrádza môj handicap), keďže prvé dve hodiny z celkovo viac, než 240 minútového filmu, teda lepšie povedané - rozšírenej verzie, to jest 1/2 sa predovšetkým zameriava na Kleopatrin vzťah s diktátorom Gaiusom Iuliusom Caesarom (asi vôbec najikonickejší "milenecký" pár v histórii ľudstva ?), ktorému sa po prvýkrát ukázala zabalená v koberci (avšak ani tento detail neušiel pozornému oku filmárov), z čoho neskoršie vzniklo počatie syna Caesariona, alebo ak chcete, tak („Malého cézara“). V tejto časti sa s reálne žijúcimi postavami väčšinou zdržiavam v Egypte, kedy Elizabeth Taylor neustále striedala svoju garderóbu, že vskutku tých pestrofarebných šiat s dokonalými výstrihmi, vystriedala viac, ako požehnane, aby sa napokon odhodlala prísť pozrieť samotnú kolísku civilizácie Rím, kde sa pochváli nielen svojimi vnadami, ale zároveň sa schyľuje i k povestnému dátumu - 15. marca 44 pred Kr., čo už raz a navždy ukončí jednu etapu jej života. / 2/2 filmu. Po Caesarovej smrti sa ujal vládnutia nielen jeho prasynovec, hlavný dedič Gaius Iulius Caesar Octavius, ale aj vojvodca Marcus Antonius, a to presne v druhom triumviráte, oficiálnom spojenectve, ktoré trvalo 10 rokov, ale nakoľko napätie medzi dvomi mužmi začalo postupne eskalovať, až tým pádom takmer vyvrcholilo pri námornej bitke pri Aktiu v 31 pred Kr. A z diaľky sa na horiace lode prizerala tiež i Kleopatra, ktorá si s Marcusom začala ďalší ľúbostný vzťah... Keď sa teraz zrovna nerozhodlo na mori, mohlo by sa predsa rozhodnúť na súši v Alexandrii, no to sa už pomaličky blížim do finále, ktoré bude pre niektorých zúčastnených tragického vyznenia, zase pre iných víťazoslavného vstúpenia ? ZOPÁR VIET K POČINU: Dať ho na jeden záťah, sa rovná maximalnému vypätiu všetkých síl, na čo som si tentokrát vôbec netrúfol. Je akosi príliš toporný a k tomu i neuveriteľne zdĺhavý, normálne nemá konca kraja, ako by trval snáď celú večnosť, že záverečné titulky nie a nie prísť. Najväčšiu nevýhodu má asi najviac v tom, že sa zväčša, to jest minimálne v 70. percentách odohráva výsostne iba v chrámových, či palácových interiéroch, z čoho v podstate pramení určitý pocit divadelnej teatrálnosti. Jednoducho povedané, nudím sa s postavami, ktoré sa buď len neustále hádajú, alebo hlavná herečka v jednom kuse vymieňa kostýmy, že som to už potom prestal normálne počítať ! Veľká škoda, že sa viacej nenakrúcalo v exteriéroch, čím by samotný snímok získal na potrebnejšej atraktivite. Asi vôbec najlepšia sekvencia z celého filmu, je jednoznačne tá, keď Kleopatra príde po prvýkrát a naposledy do Ríma, čo je absolútne pompézna a mimoriadne opulentná pasáž, že už na ďalšie poriadne nikdy nedôjde (čo už došli money ?), ba ani námorná bitka, ktorú spomínam o pár riadkov vyššie, nie je tak dynamická, ako by si na prvý pohľad v skutočnosti zaslúžila. Kleopatra z roku 1963, je v určitom slova zmysle nespochybniteľnou klasikou, že pre mňa osobne ide o celkom zaujímavý (veľko)film s nemalými ambiciámi, ale napokon by som si asi vedel predstaviť nakrútenie filmu za megalomanských 44 miliónov dolárov (na dnešnú dobu ohromných viac, ako 350 melónov !!!) aj úplne inak ! PS: Vezmite si, že kinematografické skvosty, akými bezpochyby sú: Lawrence z Arabie, či Ben-Hur, mali až trojnásobne menší rozpočet, a v konečnom dôsledku vyzerajú oveľa lepšie, ako Kleopatra. Preboha, za čo sa investovalo toľko dolárov ? Na stavby kulís, výplň dekorácii interiérov, a či honorár a kostýmy pre Taylor, alebo taktiež platenie všetkých hercov, štatistov a komparzistov ? Takpovediac skoro vyhodené peniaze do Nílu ? () (méně) (více)
Galerie (193)
Zajímavosti (42)
- Snímek sice z tržeb z kin nezaplatil náklady na výrobu a způsobil tak svému studiu obrovské problémy, deset let po premiéře se ale díky prodeji televizních práv do kladných čísel tvůrci dostali. (Coldrex)
- Film se stal velkým kasovním trhákem. Po zavedení Haysova produkčního kodexu však byl odsouzen jako „obscénní“, což nakonec vedlo ke zcela absurdnímu rozhodnutí a v archivech společnosti Twentieth Century Fox byly zničeny dvě vzácné kopie tohoto filmu. [Zdroj: Jiří Žák – kniha Elizabeth Taylorová – Nebezpečný život] (Pavlínka9)
- Veterán Mankiewicz označil natáčení snímku Kleopatra za jedno ze tří nejtěžších, kterých se kdy účastnil. (Coldrex)
Související novinky
Bude Villeneuve u třetích dílů Duny a Sicaria?
Začněme tím podstatnějším. Za pár týdnů se všichni budeme nadšeně kochat obřími červy ve druhém díle Duny, který zadaptuje zbytek první knihy od Franka Herberta. Sága z pera slavného spisovatele ale… (více)
Gal Gadot bude Kleopatra
Studio Paramount oznámilo novou verzi Kleopatry. Velkofilm o nejslavnější egyptské panovnici – respektive nejslavnější panovnici vůbec – natočí režisérka Patty Jenkins (Wonder Woman), a jak už jste… (více)
Cinecittà – návrat ke slávě?
O italském filmovém studiu (čti „činečita") sídlícím v Římě jsme se tu už zmínili před několika měsíci v souvislosti s několika připravovanými nákladnými televizními sériemi (jedna z nich v režii… (více)
Elizabeth Taylor: 1932 – 2011
Dlouhodobým problémům se srdcem včera podlehla jedna z největších filmových legend. Právě když se studio Sony Pictures snaží vrátit královnu Kleopatru na plátna kin (po Jamesi Cameronovi a Paulu… (více)
Reklama