Hudba:
Alex NorthHrají:
Elizabeth Taylor, Richard Burton, Rex Harrison, Pamela Brown, George Cole, Hume Cronyn, Cesare Danova, Kenneth Haigh, Andrew Keir, Martin Landau (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Caesarovy legie – výkvět mocného Říma – vítězí v občanské válce. Další Caesarovy kroky směřují do Egypta, kde právě probíhají spory o trůn mezi králem Ptolemaiem a jeho sestrou Kleopatrou, které se chce král zbavit. Kleopatra zde není a je patrné, že mladého krále zcela ovládá eunuch Pothinus. Caesar ale přijíždí právě proto, aby sourozence smířil a dohlédl na jejich společné vládnutí. Večer se objevuje Kleopatra. Do Caesarových komnat ji tajně přináší její věrný sluha Apollodorus smotanou v koberci. Kleopatra se pokouší Caesara přemluvit, aby pouze ji dosadil na trůn. Caesar skrývá velké tajemství – mívá nepříjemné záchvaty. Ale lstivá Kleopatra se o tom samozřejmě dozví. Caesar si uvědomuje, jak je na cizím území zranitelný. Nechává proto spálit egyptské loďstvo. Bohužel při požáru shoří i velká knihovna. To rozlítí Kleopatru, ale Caesar jí dává najevo svoji převahu i jako muž. Za tento čin je nucen svést první bitvu, ve které vítězí. Mezitím se eunuch Pothinus pokusí Kleopatru zabít. Za tento čin je Caesarem odsouzen na smrt a jeho pán – král Ptolemaios – je poslán do středu svých beztak obklíčených vojsk. Kleopatra je tak Caesarem jako jediná dosazena na trůn a mladý král téměř odsouzen na smrt. Kleopatra a Caesar se velmi sbližují. Ona by chtěla, aby zůstal v Egyptě a odsud společně vládli. Caesar však pomýšlí na návrat do Říma. Nakonec zůstává, protože mu Kleopatra oznámí, že s ním čeká dítě. O tom, že se Caesar v Egyptě oženil a zplodil syna, se dozvídá nejen jeho římská manželka, ale i celý Řím. Ne všichni jsou jeho činem nadšeni. Caesar se loučí s Kleopatrou a odjíždí do Říma, kde chce vše připravit k tomu, aby i ona se synem mohli vyrazit za ním... (TV Prima)
(více)Videa (4)
Recenze (268)
Takmer 60 rokov starý film tak ohúril svojou výpravou, že pre mňa predstavuje nový level veľkoleposti. Plus fakt, že 4 hodiny nenudili, či pridaná hodnota v postave Richarda Burtona. Ten mi totiž prišiel na vojvodcu nesmierne vzťahovačný a trucujúci, čo by som ešte pred 2 rokmi označil ako nezmysel, ktorý je príliš pritiahnutý za vlasy, aby som ho veril hoci aj reálnej postave Marca Antonia. Dnes mi to však pripomína plačka Matoviča. A Kleopatra bola drahá nevesta, podobne ako mafiánsky poskok na čele nášho parlamentu. Inak Elizabeth Taylor tiež výborná. Jej posledné slová mali filozofickú hĺbku, vďaka ktorej som si znovu spomenul, že sledujem film antických rozmerov, nie slovenskú politiku v historických kulisách. ()
Tento film sa najviac (než hocičým iným) preslávil hlavne tým, že svojho času pri rozpočte 44 miliónov dolárov (Ben Hur stál iba 15 miliónov!) bol najdrahším filmom v dejinách a v dnešnej dobe pri započítaní inflácie vychádza táto suma na vyše 300 miliónov dolárov, takže svoje prvenstvo si zachováva dodnes. Samozrejme práve pre toto je možné Kleopatru považovať za veľkofilm medzi veľkofilmami a z Taylorovej urobil hviezdu číslo 1 (mne osobne sa jej meno už hneď na začiatku spojí s Kleopatrou, tak isto aj Rex Harrison s Cézarom), okrem toho strháva na place na seba vždy najväčšiu pozornosť - počas filmu vystrieda 65 kostýmov, vrátane jedného z rýdzeho zlata!, jej honorár bol v tej dobe neslíchaný 1 milión dolárov!. Dá sa teda povedať, že veľkoleposť tohoto filmu ho úplne zatienila, pre mňa osobne je scéna, keď prichádza Kleopatra do Ríma až nechutne megalomanská (naozaj sú za všetkým vidieť iba tie milióny), na druhej strane kvalít Ben Hura tento film nedosahuje, to isté sa dá povedať aj o hudbe Alexa Northa (Spartakus), taktiež aj celkovom prístupe. Väčšinu času je film postavený na dialógoch, bojové scény potom nedostávajú potrebné vyznenie. Ak by sa mal zostaviť rebríček troch najvýznamnejších a najvelkolepejších sandálových eposov tak to rozhodne sú Ben Hur, Spartakus a Kleopatra. ()
Monumentální pomník všem filmovým výtvarníkům, kostymérům, maskérům, architektům a jedno z největších monster v dějinách filmu. Oproti spoustě tehdejších sandálových velkospektáklů je však přeci jen zábavnější a více sexy, i když jde v podstatě o telenovelu zavalenou tunami kulis. Druhá půle, včetně velmi statické námořní bitvy, je ovšem vážně k nepřečkání a délka režisérské verze potom doslova obludná (viděl jsem 240. min. roadshow version) ()
Pompézmí podívaná, tisícihlavý komparz, dekorace (interiéry i exteriéry) tak trochu z Říma, Řecka, Egypta a 20. století, kompletně historicky nepřesné. Vizionářská Kleopatra, pragmatická Caesar, Markus Atonius trochu toporný. Dialogy jsou očas klišoidní a výkony ne moc přesvědčivé ale vzhledem k době se mi to tam i zamlouvalo. Co se ušetřilo na bitnách se vrazilo do kostýmů a kulis. Děj všichni dobře známe a jednotlivé události plynou poměrně rychle, přesto má tento epos 3 hodiny (v režisérské verzi 6!!). Ale má to něco do sebe a líbilo se mi to. ()
Velkolepější než cokoliv před ní a možná i po ní. Kleopatra je snímek, který ukázal hranice Hollywoodu a svým rozpočtem, ale i výpravou a celkovým velkolepým pojetím všech kulis do dnes dokáže omráčit diváka. V době digitálních efektů je stále cítit klasický film ve vší kráse. Bohužel právě velikost samotného filmu je jeho největším problémem. Sledovat dvoudílnou televizní verzi o délce 233 minut v dabingu a ořezu je popravdě barbarství, ale režisérský sestřih o 320 minutách? Stejně jako většina dobových snímků a ještě k tomu historických se Kleopatra vyznačuje extrémně pomalým tempem a natahovanými dialogy, které jsou pro většinu dnešních diváku přeložitelné jako nuda. Vnímat však Kleopatru očima, které se chtějí dívat a historické prostředí je velmi zajímá, tak nenajdou zajímavější látku na sledování. U mě je průměr se vším všudy, přes všechnu tu krásu, co jsem ty čtyři předlouhé hodiny viděl... Na plátně v originále to musí být nesrovnatelný zážitek, ale nevím, zda bych ho chtěl podstoupit. ()
Galerie (193)
Photo © 20th Century Fox
![Kleopatra - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/158/032/158032159_d3e205.jpg)
Zajímavosti (42)
- Že byl film hlavně o Elizabeth Taylor není pochyb. Její smlouva ke Kleopatře byla mistrovským výsledkem vyjednávání jí samé i jejího agenta. Obsahovala několik na tu dobu velmi překvapivých ústupků ze strany studia. Z milionového honoráře se stalo 125 000 amerických dolarů týdně a nechyběly ani další finanční odměny. Dostala také 3 000 dolarů týdně na osobní výdaje, stravu, ubytování a letenky do první třídy na místa natáčení pro sebe, tři další dospělé osoby a své tři děti. Požadovala dvě luxusní střešní apartmá v hotelu Dorchester v Londýně a limuzínu Rolls-Royce Silver Cloud, která jí měla být kdykoliv k dispozici. [Zdroj: J. Randy Taraborrelli – kniha Elizabeth] (Pavlínka9)
- Scéna námořní bitvy mezi Octavianem (Roddy McDowall) a Marcem Antoniem (Richard Burton) natáčela u italského ostrova Ischia. (Rachmanino)
- Natáčení triumfálního příjezdu Kleopatry a jejího syna Caesariona: Líčení Elizabeth v maskérně trvalo dvě hodiny. Na všechno dohlížel vizážista Alberto de Rossi, účet měl na starotsi věrný Guilaroff a vlásenkářka Vivienne Zavitz. Pro tuto scénu si na sebe musela Elizabeth obléknout těžké zlaté šaty, přes ně přehodit zlatý plášť a na hlavu jí nasadili „monstrum“ ze čtyřiadvacetikarátového zlata vážící sedm kilogramů, které sotva udržela vzpřímeně. [Zdroj: Jiří Žák – kniha Elizabeth Taylorová – Nebezpečný život] (Pavlínka9)
Reklama