22. července

Paul Greengrass je mistr pohlcující atmosféry a tímto filmem to znovu potvrdil. Pokud se někomu zdá scéna toho naprosto šíleného masakru odbytá a nestrhující, je mi ho vážně líto (a může to být klidně zakladatel ČSFD), protože já jsem nic odpudivějšího dlouho neviděl. Kromě Greengrasse na tom má zásluhu i představitel Breivika, ze kterého jde nefalšovaný strach - a čím déle ve filmu je a když se z původně němé postavy změní ve výřečného psychopata, tím je ten strach větší. Kromě Breivika ale sledujeme také následky jeho činu, s nimiž se musí vyrovnávat jedna z rodin, poznáme i jeho obhájce a pocítíme tlak na předsedu norské vlády... Zdá se mi, že v tom filmu bylo opravdu všechno. Nemůžu říct, že by se mi sledoval dobře, ale byl to jeden z těch nezapomenutelných zážitků. Asi jako... No ano, asi jako Greengrassův Let číslo 93. (02.03.2019)

Trochu lepšie ako Utoya. Tam sme videli študentov behajúcich po lese a vraha žiadneho. Tu naopak uvidíme vraha, ale vraždy takmer žiadne. Pozitívne je aspoň poukázanie na motiváciu Breivika, čo ho k tomu viedlo, jeho súd a celý ten humbuk okolo toho. Je na zamyslenie, že nedostal slučku. Minimálne ho mal zlynčovať dav rodičov, avšak dnešné právo akoby skôr chránilo vrahov ako obete. No pocity preživších, na ktoré sa režisér upriamil, mi boli dosť ukradnuté, zbytočne film natiahli. (17.10.2018)

22 July je Inteligentním a sugestivním vyobrazením hrozivého lidského činu, které útočí na kořeny demokracie, ale zároveň ukazuje šílenství těch, kdo se je snaží násilně podrývat. Interpretačně sice diváka tlačí k tomu jedinému správnému východisku, ovšem svým komplexním přístupem ho nutí zamyslet se nad tím, kam vlastně jako lidstvo směřujeme a čeho všeho jsme schopni. Navzdory nemožnosti napojit se na psychiku postav jde o silný zážitek, který skrze traumatizování úvodního neštěstí ukazuje nelichotivou tvář dnešní rozpolcené, ve strachu žijící Evropy. A to i přesto, že má neodmyslitelnou tendenci problémy zobecňovat. Více zde. (11.10.2018)

Ta finální interpretace je sice dost jednostranná, na druhou stranu je asi fér si přiznat, že v tomto ohledu měl Greengrass svázané ruce – mám na mysli „politické vyznění“ jeho adaptace. Vadilo mi, že se v druhé půlce nešlo více do hloubky a že celý soudní part sloužil primárně k rehabilitaci přeživších a obětí. Zkrátka mám za to, že takhle závažné téma by si zasloužilo mnohem hlubší analýzu politických a sociálních aspektů. Úvod v Oslu a následně na Utøye je hodně intenzivní, zbytek filmu bohužel trochu jednostranný. Jsou to takové 4* s odřenýma ušima. [70%] (22.11.2021)

"22 July" som veľmi chcel vidieť. Udalosti, ktoré tento film opisuje mám ešte v živej pamäti a rozhodne zasiahli. Mám pocit, že film má schopne spracovaný úvod, rovnako aj záver. Stred je miesto, kde je hluchota a film pôsobí na mňa veľmi monotónne. Nemám pocit, že by sme nejako výrazne hýbali z miesta a reálne jediné čo sa deje je, že striedame sústredenie deja. Najprv Breivik, potom Viljar. A tak dokola a dokola. Osobne si uvedomujem, že je smutné, že všetci vieme, kto je Anders Breivik, ale nikto z nás reálne nevie mená obetí, ktoré zomreli na ostrove, alebo ich zabili bomby v Osle. A čo sa týka môjho názoru na páchateľa, tak jediné čo vidím je egocentrického sebca, ktorý mal pocit, že potrebuje ukázať, ako sa okolo neho točí svet. Sympatie voči takémuto človeku sú z mojej strany nulové a nebudem to ani viac rozoberať, lebo nerád hovorím o takýchto "ľuďoch". Osobne by som možno chcel, keby sme mali možnosť vidieť viac v úvode... a viac mohli spoznať ľudí na ostrove. Alebo poznať viacero preživších. Z toho čo tu máme je film podľa mňa celkom okey, no je veľmi dlhý a v strede je skutočne veľmi monotónny a má svoje hluché miesta. Nemám pocit, že by som sa pri ňom vyslovene nudil, no rozhodne ho nemôžem odporúčať na zhliadnutie všetkými desiatimi. Herecké výkony sú podľa mňa dobré. Najviac vyniká podľa mňa Anders Danielsen Lie ako Breivik. Tá chladnosť je tam silne cítiť. No okrem toho si nemyslím, že je toho moc, čo ešte film ponúka. Najmä v strede sa sústredíme na Viljarov boj samého so sebou, a hoci to je celkom zaujímavé, nemal som pocit, že by to bolo pre mňa úplne zaujímavé. Za pozornosť to stojí, no nemyslím si, že sa k filmu niekedy vrátim. Ale to jedno videnie bolo v pohode. Zvážte si sami. Hodnotenie: B- (26.10.2018)