Režie:
Joseph L. MankiewiczKamera:
Joseph RuttenbergHudba:
Miklós RózsaHrají:
Marlon Brando, James Mason, John Gielgud, Louis Calhern, Edmond O'Brien, Greer Garson, Deborah Kerr, George Macready, Michael Pate, Richard Hale, Alan Napier (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Historické drama režiséra Josepha L. Mankiewicze podle stejnojmenné tragédie W. Shakespeara. Brutus (James Mason) a Cassius (John Gielgud) jsou hlavní strůjci zavraždění Ceasara (Louis Calhern). Mark Anthony (Marlon Brando) je usvědčí ze zrady a jsou vyhnáni z Říma. Oba slibují pomstu... (contrastic)
Videa (1)
Recenze (20)
Julius Caesar pro mě byl další výpravou do světa filmových adaptací Williama Shakespeara. Po Richardu III. jsem se ponořil ještě více do historie a vydal se do starověkého Říma. Na začátku pochválím atraktivní námět a propracované dialogy a monology charismaticky napsaných, obsazených a zahraných postav. Marlon Brando jako Mark Antonius a James Mason jako Brutus to zvládli perfektně. Ty kvanta dialogů pronášeli přesvědčivě a s přehledem. Tady pro mě ale leží také hlavní problém. Textu je opravdu neskutečně mnoho a více než tři čtvrtě filmu se divák jen kouká na jednu velkolepou deklamaci za druhou. Při první jsem byl napjatý, při další má pozornost uvadala a postupně mě to přestalo bavit. Výtečně zahraný projev plný silných slov a krásné mluvy rád ocením, ale sebelépe proveden mě zkrátka nebaví hodinu a půl. Přišlo mi to režisérsky nezvládnuté. Chyběla jakákoli postupná gradace, bylo to jako sled obdivuhodných řečnických cvičení, zahltilo mě to a uspalo. Nakonec jsem to dával několik večerů a nebavilo mě to. Nemělo to vůbec spád a utopilo se to ve své přehnané dialogové (monologové) velkoleposti. Navíc to postrádalo napětí, když stejně všichni ví, jak to s Caesarem nakonec dopadne. ()
Shakespeare. Tedy především skvělý dramatický zážitek včetně několika vypjatých monologů - takových, které se v "normálních" filmech příliš nenosí. Ústředním tématem je konflikt republika vůči císařství. Vláda jednoho muže vůči zachování moci Senátu. Rozpory Cassiovy (výborný John Gielgud) jsou motivovány spíše závistí, zato Brutova (neméně přesvědčivý James Mason) účast na Caesarově vraždě snad opravdu pramení z lásky k Římu. Brandův Marcus Antonius není patrně tou "nejhlavnější" postavou, nastupuje až v polovině filmu desetiminutovým sólem na Capitolu - tady ovšem předvádí dokonalý výkon, když se zcela přirozeně pohybuje od pláče k zuřivosti. Film založený na květnaté Shakespearově mluvě - ta středověká němčina, v které jsem film zhlédl, byla i na mě občas trochu moc. ()
Velmi zdařilé převedení Shakespearovy hry na filmové plátno. Částečně jsme nahlédli do niter Bruta i Cassia a Marlon Brando (Marcus Antonius) měl tehdy ještě velmi hezké rysy obličeje :-)) Nebylo to sice pojato tak velkolepě jako pozdější velkofilm Kleopatra od téhož režiséra a nebylo to ani v barvě (možná celkem škoda) a byla tam spousta dialogů (které já je pro změnu, narozdíl od Pohrobkovy středověké němčiny ;-), znám v podobě staré češtiny, stručný obsah hry pro zájemce zde), takže opravdu mohlo místy působit nudně, leč Sh. hry jsou na dialozích založeny, a tak i film na nich musí být postaven, proto čtyři hvězdy, i s přihlédnutím k době vzniku filmu. Obecně mě u Shakespearových her z antiky štvou ty převody jmen do angličtiny, osobu nazývanou Mark Anthony neznám... Marcus Antonius mi snad promine, že se k němu pod touhle transkripcí jména nechci znát, ale taky mu neříkáme Marek Antonín, že... ()
Opět Shakespeare, dosledováno snad na čtvrtý pokus. No tentokrát je to celkem snesitelné, protože to navenek vypadá jako film. Slušná (nikoliv skvělá) výprava, občas nějaká ta menší davová scéna a dokonce i pokus o nějakou závěrečnou bitvu. Bohužel ta je utnuta dříve než začne. Do toho opravdu skvělí herci té doby včetně Branda. Navíc je tu známý příběh o smrti Julia Caesara. Jenže... pod tím vším je to divadlo a nic víc. Divadlo plné divadelních deklamací, proslovů, dlouhých monologů a prostě to mě k smrti nudí a navíc tento způsob hraní nemám rád. Mě to prostě přijde jako přehrávání, mám rád civilní herectví a to se bohužel se Shakespearem vylučuje. ()
Ukecaný Šejkspír plný patosu a těžkého herectví na kterém stojí za shlédnutí bohužel převážně hlavně scény s Marlonem, který v té době stoupal nezadržitelně nahoru. Bohužel v tomto filmu nedostal ještě tolik prostoru, ale díky tomu který dostal si uloupil film sám pro sebe všem třem hlavním představitelům tedy Caesarovi, Brutovi i Casiovi... Naštěstí v dalších filmech už to pochopili tvůrci lépe a dávali mu role rozsahem odpovídající jeho herectví. ()
Galerie (51)
Zajímavosti (2)
- Marlon Brando se původně ve filmu vůbec neměl objevit. Tvůrci pochybovali o kvalitách jeho řeči a do filmu chtěli raději dosadit Paula Scofielda. Brando ale na svém pověstném „mumlání“ zapracoval a filmaře nakonec přesvědčil. [Zdroj: extrastory.cz] (Duoscop)
Reklama