Cid

Toto je film predovšetkým o hereckom umení a o samotných hercoch. Duo Ch. Heston a S. Loren v tomto filme nezatieni absolútne nič. Každá scéna s touto dvojkou či spolu alebo zvlášť bol jeden veľký zážitok. To ostatné už trocha zaostáva. Mal by som nejaké výhrady i k výprave, ktorá aj keď naoko pekná, nesplnila svoj účel a nedokázala vo mne vzbudiť tú správnu dobovú atmosféru. Samotný film tiež netreba brať ako doslovný životopis El Cida, väčšina vecí ohľadom jeho života a politicko-historických reálií je tu vymyslených alebo špekulácie, vrátane veľkolepého emotívne nabitého konca tohto rytiera. Tiež si myslím, že by filmu ohromne prospela kratšia stopáž. 75/100 (02.04.2016)

Vzhledem k době, kdy byl film natočen, neztrácí vůbec nic na kvalitě tehdejší filmařské práce, děj je skvěle propracovaný. V šedesátých letech byl americký herec Charles Heston na výslunní herecké kariéry, projev v tomto filmu je malinko učesaný, ne že by hrál špatně, ale poloha v roli mě připadá moc idealistická, na rozdíl od filmu „Ben Hur“ kde ztvárnil smyšlenou postavu, tudíž to tak nevadí, vyzní reálná role El Cida slavného hrdiny španělských dějin jako velmi vybájená legenda, závěr filmu je velice efektivní, po té, co umřel na následky zranění, nechala jeho žena tělo El Cida připoutat na koně a poslala ho do bitvy, aby zabránila zkáze jeho armády. Nepřátelská vojska se tak obávala slavného El Cida, tak raději předem utekla z boje a podle legendy zvítězil ve své poslední bitvě i po své smrti. Ve skutečnosti, ale El Cid zemřel ve Valencii přirozenou smrtí (07.10.2007)

Další tříhodinová šílenost za mnou a opět velkolepá podívaná. Cid je příběh o španělském národním hrdinovi, o kterém jsem popravdě nikdy neslyšel a narozdíl od většiny historických filmů se nejedná o "sandál" ale krystalicky čistý rytířský film. Což narozdíl od podobných filmů z 50. let neznamená nějakou láci, naopak. Cid má naprosto megalomanskou výpravu - tisíce statistů v davových scénách, úžasné kostýmy všech barev, stavby které opravdu vypadají jako kdybysme se ocitli v 11. století. Budovy, města, panorama Valencie, těžko uvěřit že tohle vzniklo v době před počítačovými efekty a že to natočil Anthony Mann, který většinou točit ne zas tak výpravné westerny. Nechybí ani pár solidních bitev, Heston je v žánru jako doma a Lorenová je aspoň krásná. Abych ale byl fér - na začátku to má spád - dobrý skutek znamená zradu, souboj o čest mění lásku v nenávist, ze spojenců se stávají nepřátelé a naopak, přichází bratrovražedný souboj o trůn. V druhé půlce mě to ale přišlo už celkem utahané, nikam se to moc neposouvá a ten idealismus, kterým Cid vkládá důvěru ve slabošského krále a červená knihovna mezi ústřední dvojicí (láska, nenávist, láska, odloučení, láska) mě dost nudily. A finále nemá s historií nic společného. I tak zasloužené 4* minimálně za veškeré tu podívanou, souboje a odhodlaný boj proti muslimským okupantům. Doufám že tahle historie se nebude opakovat. (14.07.2021)

Větší než obvykle. Pompa, hrdinství (následuje výčet dalších desítek příměrů, který byl z očividných důvodů vynechán) a vznešenost - toť velmi obšírně El Cid, jeden z nejlepších a nejsilnějších zástupců (sub)žánru historických velkofilmů, který se dodnes pyšní fantastickou výpravou (bohatými kostýmy, propracovanými interiéry - obzvláště precizní jsou nástěnné malby a architektonické detaily, velkolepými venkovními lokacemi), megalomannským komparzem, u jehož mnohočetnosti zůstává rozum stát a milovanou a bardy opěvovanou hudební kompozicí pionýra filmové hudby Miklóse Rózsy. A co teprve ta 70mm umělecká krajinná panoramata a kamera obecně! Úchvatné! El Cid obstojí jako historická freska, ale i jako čistokrevná zábava v tom nejlepším hollywoodském "wow" smyslu slova. A s ohledem na dobu vzniku odpouštím i tu trochu naivity, roztomilých divadelních figur a cukrkandlu na povrchu... 4,5* (28.11.2008)

Přestože trvá tři hodiny, tak jsou to tři hodiny nabitý dějem. Ani jednou jsem si neříkal, kdy už bude konec, vlastně jsem spíš si říkal, to už je konec? Je to skvělej příběh hrdinství a cti, o touze vzepřít se zažitým pravidlům, o lásce a přítelství, o důvěře a stání si za svým slovem. Výprava je klasicky u klasického historického velkofilmu nádherná a postavy se mi zdály opravdu dobře propracovaný, ale to je možná tím, že jsem už dřív četl Corneillovu předlohu, které se sice úplně nedrželi, ale přesto mají dost společnýho. A ta poslední scéna, kdy Rodrigo vyráží do konečné bitvy, to je hrdinství, jak si ho představuju. (12.12.2005)