Příběh Glenna Millera

Naladil svou melodii. Ten památný zvuk - ono vzácné koření. Ten památný orchestr - hodný hluboké poklony. Všem, kteří dokážou ocenit příchod a průběh zlatých časů života a díla velikána, šviháckého elegána Glenna Millera. Společně s ním si do rytmu pobroukávat, okusit pocit úspěchu na předních pódiích kontinentů. (01.04.2016)

Glenn Miller je věčně zadlužený muzikant, který hledá svojí melodii, miluje jednu báječnou dívku, skoro pořád mu všechno vychází a každý ho má rád. A tento film je přesně jako jeho hudba (kterou nakonec najde): nic neřeší, nemá dramatickou zápletku, která by stála za řeč a místy je až na hranici kýče - a přesto je v něm (a v ní) nějaké voodoo, které donutí (minimálně všechny milovníky dobrého swingu) podupávat při něm (a při ní) celou dobu do rytmu. James Stewart tu hraje přímo prototyp james-stewartovské role (trochu rošťák, trochu snílek, ale hlavně správňák každým coulem), June Allyson jako paní Millerová je prostě kouzelná a - a zbytek už je jenom krásná hudba, hudba... a mimochodem třeba taky Louis Armstrong, který celkem solidně ztvárnil Louise Armstronga. Víte kde slavná "Pennsylvania 6-5000" přišla ke svému jménu? Že ne? Tak se podívejte na tenhle pohodový biják a nechte se unášet na vlnách melodií, které už vaší babičku přiváděly do extáze. Sing sing sing! (14.06.2005)

Díky Glenne za Tvojí hudbu, kterou když poslouchám, tak jsem jak v jiné dimenzi, kde mohu snít a oddávat se příjemným myšlenkám. A to bylo důležité tehdy a je stále. Na Tebe nezapomenu, protože když jsem chodila v Praze s dětmi po Karlově mostě, tak tam jednou hrála nějaká parta mladých kluků právě tuhle muziku. Zůstala jsem tam jak přikovaná a poslouchala tu nádheru s nadšením a u mě je to vzácnost. Dnes Tě mám doma v jiné podobě a když na mě přijde splín, jsi vždy po ruce odehnat všechny moje chmury. (24.03.2017)

S prihliadnutím k tomu, že hudba Glenna Millera ma oslovuje iba minimálne a Jamesa Stewarta považujem za herca s charizmou, ale bez talentu, dopadol Mannov životopis celkom dobre. Netreba sa čudovať, že každý životopis, a teda aj každý životopisný film, začína mizernými začiatkami a veľkou ideou a končí naplnením idey. Inak by nemalo význam nakrúcať životopisné filmy, pretože by v nich chýbal osobnostný vzor pre divákov. S menom Glenna Millera sa mi v mysli spájajú iba dve skladby (In the Mood a Chattanooga Choo Choo) a tak som nemohol ani očakávať, že životopisný film o ňom to vytiahne na viac, ako tri hviezdičky. (02.09.2018)

O mužovi menom Glenn Miller som sa dozvedel až z tohoto filmu. Hudobné žánre ako džez a swing idú mimo môj preferovaný hudobný vkus. Preto žiadny prevratný zvuk, o ktorom sa hl. hudobný hrdina celý čas pokúšal, som ani nezaregistroval. Všetko znelo na jedno kopyto a ako zo starých platní - hovoril som si - pustiť vám takú fajnovú EDM, aby ste vedeli, čo je dobrá hudba. :-) Jedine skladbu In the Moods, ktorú zahral Miller vojakom, som poznal, ostatné nie, vlastne celá hudba mi splývala do jedného swingového oparu. Ale k filmu, ten má jasne danú dejovú štruktúra - z nuly na hviezdu za menej ako hodinu - a všetko viacmenej v pohode odsýpa. A to je jeden z kameňov úrazu. Od drámy by som očakával aj nejaké dramatické prvky. Tie sa okrem úplného záveru nekonajú. Ešte aj počiatočnú chudobu rieši ústredná dvojica odľahčene a chýbajúcu prácu do minúty obstará telefonát od neznámeho donora, prípadne jeho návšteva. To, čo drží film nad vodou, je Stewart vo svojej pre neho typickej roztržitej polohe, na ktorého sa dá spoľahnúť. (10.07.2024)