Ali

Aliho jsem viděl poprvé asi před čtyřmi roky, kdy jsem se snažil nakoukat právě objeveného Manna. Bohužel jsem si sehnal italskou verzi a film mi znechutilo i neustálé přečasovávání titulků. Po časem jsem se k Alimu vrátil a udělal jsem dobře. Film totiž patří mezi to nejlepší, co jsem zatím od Manna viděl. Nebojím se říct, že jsem u filmu prostě slintal blahem, sušil oči a třásl se husí kůží. Každý záběr je promakaný, každé slovo přesně načasované, všechno do sebe zapadá. Mann mě zkrátka opět přesvědčil o své genialitě. HUDBA: Vím už dlouho, že co se týče hudby, nemá Michael konkurenci. U Aliho to platí obzvlášť - hudba se tu stává nositelem příběhu, emocí i působení na diváka. Nejlépe to vynikne u soubojů, hudba vyjádří podvědomý triumf, ponížení, strach, bolest i lásku. Perfektně vybrané písně černošských interpretů jsou skvěle doplněny originální hudbou Lisy Gerrard a Pietera Bourkeho. Lisa v několika písních předvádí vskutku něco neuvěřitelného a potvrzuje tak svou nepopiratelnou pozici v mém srdci. Více to však vynikne na prakticky nesehnatelném soundtracku (ne na OST, kde je pouze See the Sun). (15.09.2011)

Film se do ringu vplížil otravnou úvodní pětiminutovkou divných pohledů, aby následovala slušná série lehkonohého baletu a tvrdých ran, kterými je deklasován první oponent (samozřejmě strašně zlý, unfér podvodník). Následují poněkud chaotické direkty převážně mimo tuto nehodnou divačku: momentky ze života - nějaké ty stížnosti na bílý útlak, první šuk, čuramedánské náboženské bláboly, stížnosti na bílý útlak, náboženské bláboly, šuk, stížnosti, bláboly, potom přichází povedený hák v podobě dalšího sugestivně nasnímaného zápasu. Vše je ještě před polovinou ukončeno drtivým K.O. reklamního bloku, probouzí mě po několika hodinách až kočka svou oblíbenou noční hrou - drnkáním na žaluzie a mé nervy. Asi není vyloženě košer hodnotit film, který jsem neviděla do konce, musím však přiznat, že mě ta zbývající hodinka a půl nijak neláká. Ono je to řemeslně vymazlené, Smith hraje jak o život, jenže to je lejno platné, když vás prakticky všechny postavy serou. Nesnáším nafoukané frajery, náboženské fanatiky a rasisty... a tady člověk pořád akorát poslouchá Aliho nabubřelé chvástání, v přestávkách se má nasoukat do černého pytle od hlavy až po paty, číst korán a sypat si popel na hlavu kvůli své hříšné světlé pleti. Polibte mi laskavě drdol! Dokoukání se nebudu vyhýbat, ale aktivně ho vyhledávat také ne. Zatím 66,6%. (23.12.2011)

"Lietam ako motýľ, pichám ako včela". Aj Rocky Balboa sa týmto nechal inšpirovať...Cassius Clay chcel byť moslim, preto prijal meno Muhammad Ali a moslimsky začal i myslieť, preto sa často zdá, že mu to prerastá cez hlavu. Sebavedomie mu nikdy nechýbalo a so slovami a veršíkmi mu to tiež išlo dobre. Will Smith myslím veľmi dobre obsadený, trošku mi tam chýbalo detstvo, viac súkromných problémov i celkovo širší pohľad na jeho život no a nakoniec i viac boxérskych zápasov, hoci i kratších, pretože z 2 a pol hodinového filmu sa zdá, že Ali boxoval iba 3-4 zápasy a nič medzi tým. Hudba hrá v tomto filme veľkú úlohu a aj vďaka nej sú niektoré scény výborné. Celkovo M. Mann v dobrej forme, ale nie vo vrcholnej. 70%. (29.04.2012)

Inšpiratívny film o tom, ako je niekedy ťažké ísť si svojou vlastnou cestou... Vzhľadom na pomerne veľkú stopáž je tu však niekoľko hluchých miest, ktoré ma až tak nebavili - príliš veľa nudných rečí a politizovania. Našťastie je tu aj dosť zaujímavých scén, ktoré sú prínosom i svojou informačnou hodnotou. Tiež ma bavili boxerské scénky, ktoré boli celkom slušne spracované a tak správne športovo napínavé. Síce som nespadol na zadok, ale celkom spokojnosť. Nadpriemer. 75/100 (20.10.2017)

Skvělé zpracování života největší boxera všech dob Cassius Claye alias Muhammada Aliho. Člověka, který byl nejlepší a věděl o tom a nebál se to říct nahlas. Svými neuvěřitelně sebevědomími narážkami dokázal soupeře přinejmenším vyvést z míry. FIlm samotný se mi velmi líbil akorát mě vadí, že na 150 minutový film je zpracována velmi malá část života tohoto bohéma (např. mne velmi chybí zmínka, že onemocněl Parkinsonovo chorobou, že ve 37 letech ukončil kariéru, ale musel se vráti zpět, protože vedl velmi rozhazovačný způsob života atd... ). Výkon Willa Smithe se povedl na jedničku (zasloužená nominace na Cenu akademie) a zdárně mu sekundoval Jamie Foxx. Velice se mi líbila kamera, především scény ze zápasů byly velmi povedené. Rád bych dal pět hvězdiček, ale musím dát jen čtyři. (14.10.2007)