Kramerová versus Kramer

Robert Benton přišel k nám domů, po 105 minutách odešel a mě nechal sedět na pohovce pobryndaného od čaje (příčinou byla neustále otevřená ústa při sledování filmu) a hlavně naprosto konsternovaného. Znáte to, večer máte načatý, nevíte co byste vlastně chtěli dělat a najednou vás pleskne přes tvář název tohoto snímku. Nečekáte prakticky nic...ba jo- čekáte dobrý film s výtečnými herci, ale to co se mi dostalo nejde popsat. Jedná se o téma viděné už stokrát, to ano, ale je natočené s takovou láskou a hlavně neutrálností, že na pomyslný Olymp "rozvodových filmů" patří prakticky na vrchol. Především ta neutrálnost, když přemýšlíte, že Ted si určitě zaslouží mít syna u sebe, ale když se dostane ke slovu Joanna nemáte námitky. Z jejich slov je patrné, že i ona si malého Billa zaslouží. A právě z toho rozhodování- tak kam vlastně- jsem byl na vrcholu blaha, které se vystupňovalo na ještě větší úroveň, když vám dojde, že tu sledujete nejlepší výkony dvou největších herců Hollywoodu. Nemůžu se dočkat té chvíle, až tento film budu zařazovat do mé TOP-filmy, protože už jen tou svou náladou si to rozhodně zaslouží!!! (15.07.2008)

Dojemný příběh ze života o otci, který se o svou rodinu moc nezajímá, dokud ho manželka neopustí a nenechá ho se synem o samotě. A tak se najednou otec, jehož jediným životním posláním byla donedávna jeho práce, učí dělit všechen čas mezi zaměstnání a péči domácnost. A zjišťuje, že nic není tak jednoduché, jak se na první pohled mohlo zdát. Nakupování, vyzvedávání syna ze školy, vaření, čtení pohádek... To všechno se stává novou prioritou jeho života, a aniž si to sám uvědomuje, místo kariéristy je najednou obyčejným mužem, který svého syna staví nade vše ve svém životě. Jenže když se matka po nějaké době objeví, kdo má dostat syna do péče? Žena, která ho vychovávala sedm let, zatímco manžel kolem nich víceméně jen procházel, nebo otec, který si k němu po jejím odchodu našel cestu a 25 měsíců se o něj staral, aniž věděl, jestli se jeho manželka někdy vrátí nebo kam odešla? Sentimentální? Možná. Ale taky neuvěřitelně lidsky podané drama se skvělými hereckými výkony. (21.10.2007)

Tento typ filmu mně není příliš blízký. Narážení na city diváka tímto způsobem nemám rád. Ovšem to čeho jsem se dočkal předčilo všechny moje očekávání. Příběh celkem jednoduchý, ale doslova zdrcující výkony Hoffmana a Streepové mě posadily do sedačky. Takhle ohromený už jsem dlouho nebyl, klobouk dolů. Chtěl jsem dát jen 4, ale nezbývá mně nic jiného než za 5. (06.10.2010)

Pamatuju si ze školy jednu přednášející advokátku, která nám povídala, že takhle to chodí v reálu i u nás. "V našem, právu je diskriminace," říkala. "Diskriminace otců." Případů, kdy se manželství rozpadne vinou matky a dítě je přes veškerý zdravý rozum svěřeno jí, je jak hub po dešti. Vyprávěla nám podobný příběh, matka těžká alkoholička a coura a přesto trvalo soudu rok, než byl ochoten svěřit dítě otci, a to ještě s pravidelným sociálním dohledem. Realistický nesentimentální film. Žádné smyčce v emočně vypjatých situacích, prakticky bez hudby, pouze několik barokních melodií na správném místě, výborné dialogy a perfektní herci. Fascinuje mě, jaký může mít vliv na posouzení způsobilosti rodiče vychovávat dítě 5000 dolarů ročně. Taky mě napadá, že v životě člověk nemůže žít s tím, že někdy dostane druhou šanci. Možná se to někdy povede, ale odpovědnosti se nelze jen tak zbavit a zase jí získat, až se mi bude chtít, to už je nezodpovědnost. (05.10.2010)

Nádherné a dojemné drama, které bylo podpořeno reálným námětem a dneska poměrně aktuálním, i když je to 25 let starý film. Hoffman umí dobře dělat tousty ve vajíčku:-) Akorát mi vadilo, že celý příběh sledujeme ze strany Kramera a to je příčina, že divák stojí při něm, ač to není zas tak jednoznačné. (23.02.2004)