Edmond

Vhled do klasické literatury s dojemnými okamžiky. 1)  Nevím, do jaké míry vznik snad nejslavnější francouzské hry probíhal tak, jak jej zobrazili ve filmu. Ale klidně by to tak být mohlo, co myslíte?_____ 2)  36letý scenárista a režisér (jindy též herec) Pařížan Alexis Michalik vytvořil film podle vlastní divadelní hry (spoluautor Albin Michel) z roku 2016. Inspiroval ho film Zamilovaný Shakespeare. Chtěl napsat něco podobného, ale s francouzskou stopou. Nenašel však investora a tak projekt uložil k ledu. Poté, co navštívil divadelní představení Shakespeare In Love, rozhodl se, že svůj scénář přemění v divadelní hru. Ta získala veliký úspěch, díky němuž se Michalikovi podařilo posléze sehnat na film peníze. Inu, podivné jsou cesty osudu..._____ 3)  28letý Thomas Solivéres (Edmond) tu, pravda, moc ze své mladické přitažlivosti neuplatnil. V dobovém ohávení s knírem a s málo vlasy nebyl skoro k poznání._____ 4)  Své služby filmařům poskytlo plzeňské Tylovo divadlo a dále pražské Divadlo na Vinohradech (exteriéry divadla de la Porte Saint-Martin, kde vznikl Cyrano) či Stavovské divadlo (exteriéry divadla du Palais Royal, kde vystupovala Sára Bernhardtová) či karlovarská Mlýnská kolonáda jako stanice dostavníků._____ 5)  Puristovi ve mně se chce poznamenat, že Ravelovo Boléro, které zní jako hudební podklad ve filmu, vzniklo až v roce 1928, zatímco děj filmu probíhá na konci roku 1897._____ 6)  Všiml jsem si jemné ironie, dost vzácné ve francouzských filmech. Setkání s Antonem Pavlovičem Čechovem v podniku U krásných slepiček (Aux belles poulles) mě vzalo za srdce._____ 7)  Nakonec mám prakticky všechny postavy ve filmu rád, což se mi jinak moc nestává._____ 8)  Výstižný koment: gudaulin****. (16.06.2022)

V Česku prakticky neznámý herec Alexis Michalik okusil, jak je pohodlná režisérská židle, a zrodila se příjemná, jiskřivá komedie, jakých filmová velmoc Francie v posledních dvou dekádách produkuje jako šafránu. Edmond není jen úsměvná hříčka o vzniku jedné z nejslavnějších her, tedy o Cyranovi z Bergeracu, je to především film o epoše Belle Epoque, tedy "krásných časech" třetí republiky rámované léty 1890 až 1914, kdy Francie prožívala dobu prosperity, respektu vojenské mocnosti a stala se světovým centrem umění a módy. Zrodilo se specifické francouzské umění žít a užívat si, které ve filmu rezonuje. Ve snímku se sice nepředvádí nejznámější hvězdy francouzské kinematografie, ale označit zúčastněné za druhou ligu by bylo nactiutrhačství. Pokud někdo přirovnává Edmonda k Zamilovanému Shakespearovi, tématická blízkost tady je, ale u něj jsem se přes opakované pokusy nedokázal nikdy dostat až na konec, zatímco Edmond se mi strefil do vkusu i do nálady. Celkový dojem: 80 %. (04.02.2021)

Sympaticky podaná atmosféra doby z přelomu 19. století, která trvala do začátku 1. světové války, a která nadobro přervala naprosto všechno, včetně "evropanství". Michalikova komedie do té doby dobře zapadá, tedy do doby, která už je nadobro "dead and gone". Zajímavá je představa jejího přesazení do naší (autorovy) doby, bez dobových kostýmů a zakroucených knírů. Asi by to bylo nesnesitelné. A možná i nepochopitelné. (03.03.2024)

Něco málo o vpravdě nezastupitelné úloze múzy ... v nelehkém životě mladého, snaživého, leč až dosud nepříliš úspěšného dramatika. A vězte, že když se řekne múza, nemusí jít pokaždé o onu éterickou a nepolapitelnou nezemskou bytost, která stejně jako pověstné štěstí chodívá dokola, nežli se unaví a uvolí se na někoho - či spíše k někomu usednout. Příběh sám je pak úsměvný i jímavý, přičemž mu nelze upřít půvab a jiskru mládí - ani moudrost a nadhled stáří, když po svém převážně nevážně vypráví o vzniku jedné z nejslavnějších divadelních her historie. (28.06.2022)

Kto by nepoznal preslávenú divadelnú hru Cyrano z Bergeracu, ktorá v roku 1897 spôsobila priam divadelnú revolúciu? Pozadie vzniku tejto hry je viac než len zaujímavé, a práve o tom je tento film, v ktorom vidíme prekvapivý úspech experimentu Edmonda Rostanda. Film sa mi páčil, parížska atmosféra a čaro 19.storočia tu bolo príjemne citeľné, a výsledok je podľa mňa naozaj kvalitný. Malo to v sebe drámu, ale aj dôvtip, romancu, múzu, tajuplnosť, zámenu identít, dilemy, balans medzi úspechom a sklamaním,... všetko sa to pekne prelínalo takmer počas celého deju, až do samého konca. Niekto takéto "šarády" až tak nemusí, ale ja som milovník klasiky a Shakespeara, kde sú takéto tendencie používané dosť často, takže mne sa to páčilo. Zaslúžené 4* (od piatich to delili jedine nie až tak vydarených dialógov) (29.10.2022)