Frankie a Johnny

Většina lidí se pro tu pravou lásku vrhá do prvních vztahů, na jaký narazí. Ti šťastnější získají aspoň dostačujícího životního partnera a ti ostatní mají smůlu a pravděpodobně ze své osamělosti nevyjdou, nebo v ní zůstanou hodně dlouho. Tenhle film je o takovýchto osamělých lidech. Oproti Pretty Woman je to mnohem reálnější a možnější a vlastně jakoby příběh sousedů z vedlejšího bytu, který by se tak snadno mohl stát i vám. Jenže Pretty Woman je jednoduchá pohádka. tady tohle je složitej život. A pro mnoho lidí, kéž by to byl skutečnej složitej život. . . . . Chtěl jsem přiložit text písničky, o které tam je vlastně pořád řeč, ale je moc dlouhá. Tak ji tu převyprávím: Frankie a Johnny byli milenci a strašně se milovali. Byla to ta jediná pravá láska, na niž si vzájemně přísahali věrností až do smrti smrťoucí. Když jednou Frankie šla do hospody jen na pivko na stojáka, barman jí povídá o tom, jak tam Johnny necelou hodinu dřív špásoval a hustil do děvčice jak lusk Nellie Blie. Tak Frankie v záchvatu žárlivosti začala prohledávat okolí a hned v druhé zadní uličce našla Johnnyho a Nellie, jak to spolu pečou na zadním sedadle jeho taxíku. No do Frankie vjel blesk a zaběhla rychle do domu, kde ze staré skříně vytáhla novou čtyřiačtyřicítku, kterou jí Johnny koupil na obranu. Vyšla k taxíku a aniž se nějak dál rozmýšlela, vyprázdnila celý zásobník skrz dveře rovnou do Johnnyho, ani nevěděl, co ho smetlo. Když přijeli policajti, Frankie seděla na zadních schodech a v šoku se houpala dopředu a dozadu. Jenže soudce to neobměkčilo, protože jí napařil elektrický křeslo a tak se Frankie na té své poslední cestě aspoň ohřála. A ponaučení? Žádný není, snad jen, že v chlapovi není vůbec nic dobrýho. Ten vás holky vždycky zničí. (13.12.2005)

Frankie a Johnny není ta nejlepší romantická komedie jakou jsem viděl, ale mě tahle úžasná lovestory překrásně pohladila po duši svojí lidskostí a zanechala ve mě velmi milý pocit. Úžasný herecký koncert Al Pacina a Michelle Pfeiffer. Pro mě nejlepší film režiséra Pretty Woman Garry Marshalla...... (30.01.2008)

Mě tento film prostě nesedl - je to ten typ, u kterého nepookřaji ihned ve chvíli, kdy jen uvidím, že se to zvrhává v "romantickou komedii", kdy se dva, kteří by spolu nevydrželi v jedné místnosti, do sebe zamilují a jsou si souzeni....Aneb film o tom, jak se jedna ženská, která stále zvyšuje číslo svého věku, patlá ve své minulosti, je z toho v depresi či v čem, pořád se v tom hrabe, kope kolem sebe a na základě své minulosti neprožívá současnost a hlavně si ničí budoucnost. A takovéto lidi prostě nesnáším a já se s ní setkat, tak se s ní bavím tak 10 vteřin, než zjistím jaký je to negativista a srab a nebudu s ní ztrácet ani vteřinu. Ale postava Al Pacina nejspíše vyčuchala možnost kvalitního sexu - rozhodně lepšího než s její velice kamarádskou kolegyní, a proto se nenechával jen tak odbýt. Nejlepší byla pro mě postava homosexuálního souseda, kterého bych také chtěla :) A ten pidibyteček bych také brala :) Ale ten obrovský nájem za to již ne...Nejlepší scénou filmu pro mě byla situace, kdy Frankie potkala v krámu sousedku přes ulici, kterou sledovala, jak jí přítel bije - a přišla za ní a řekla jí to a zeptala se, co pro ni může udělat...To byla jediná fakt krásná situace, a tu si chci pamatovat ze všeho nejvíce, jelikož je jedinečná...Pro mě přesná ukázka takového filmu, kde prostě přijdete do NY a ihned získáte práci, najdete si kupu přátel, stíháte naprosto všechno a užíváte si kvalitního sexu až do 6.00 do rána, kdy pak jdete se svou vyvolenou do práce :D Pro mě Garry Marshall natočil lepší :) A ano, sice bych chtěla, aby se na mě taky Al Pacino díval, jak stojím nahá přímo před ním, ale Pfeiffer bych vyhodila z okna :D (18.08.2015)

Tu sa prekrásne potvrdzuje, aká velerelevantná je v romantickej komédii hladko a životne napísaná dvojica a nemenej potom jej herecké obsadenie. Nemusia to byť ani ničím originálni ľudia, no ak dýchajú, ozaj dýchajú, už prirodzene získavajú nejaký ten punc špeciálnosti a upriamujú na seba všetku pozornosť. Frankie a Johnny predstavujú také postavy- dvoch priemerných ľudí, ukrutne osamelých, nie zrovna úspešných, každého so svojou vlastnou spoločensky zúfalo neojedinelou históriou. Pfeiffer a Pacino z nich vyčarovali 2 jedinečných ľudí. Svoj šarm a nasadenie zapriahli a navzájom prepojili, a donútili nás tak čeknúť v dosahu všetky zástrčky a spotrebiče či sa nám náhodou niečo nepáli :) a zatopili nás citom a tichou závisťou. A žánru priniesli absolútne neopakovateľný milostný pár. Frankie a Johnny. Ešte aj poučili ste nás. Obyčajne, opakovane, nenútene, zvodne. Parádne ste nás poučili(!) 90%. (07.10.2008)

Docela obyčejné seznámení, docela obyčejné námluvy v zavedeném bistru na rohu newyorských avenue. Není to žádná legrace. Ona na place - od stolu ke stolu, on v kuchyni, zapřažen v provozu. Snídaně, obědy, večeře - minutky k vzájemné důvěře. Objednává si u ní chod, který v hlavním menu běžně k dostání není – celé její srdce, celou ji. Má zájem o upřímné sblížení. Hoď za hlavu vylíčenou minulost s modřinami. Budu milovat více, budu milovat lépe. Slibuji. Nabízím moře lásky, žádné psí odpoledne… (13.09.2016)