Přes prsty

Hollywood má svého DiCapria, Česko má Jirku Langmajera. Nejen na jeho humoru, který mu žeru už léta, stojí tahle parádní komedie z prostředí beachvolejbalu. Ten hraju dost rád, i když samozřejmě jen na rekreační úrovni. Sice z ukázek mohl film působit až moc sexisticky, na hřišti se ale všechno neodehrává, třebaže z několika trefných záběrů nezůstane jedno chlapské oko nezaostřené. [viděno v Letní kino Klatovy 4.9.2019] (04.09.2019)

Petr Kolečko to má krapet nahoru dolů. Do svého příběhu bez ambicí o milostném trojúhelníku z atraktivního sportovního prostředí původně režiséra hledal, nakonec taktovku vzal (vůbec poprvé) sám. Beachvolejbalistky jsou to hezké, sehrané a nyní se vydrápaly na vytoužené plážové mistrovství Evropy. Jenže mladší z nich začne pomýšlet na miminko (před vrcholem kariéry (!), no, dobře), začnou mít mezi sebou spory a navíc do všeho začne zasahovat osobitý správce volejbalového areálu se zarostlým ksichtem Jiřího Langmajera. A s ním přijdou mnohé vztahové kotrmelce, rozuměj nepravděpodobné nesmysly. On sám je každopádně skutečným hybatelem příběhu, děvčata (sexuální objekty) jsou tu jen proto, aby ukázala zadek nebo dokonalý účes. Chápu, že mnozí neskousnou, že sebevědomému padesátníkovi s tajemnou minulostí všechno projde. Rozvrací vztahy, jiné zase narovnává. Naštve jednu, pak druhou, ale vždy se to samo tak nějak vyřeší a vše zase začne nanovo. Kolečko je (zejména první půlhodinu) hodně rozpačitý, pak ale zejména díky Langmajerovi zesílí třaskavé hlášky (třeba v luxusní restauraci: „Ten plátek musí být tak jemnej a růžovoučkej, že když ho omotám plameňákovi kolem péra, nepozná to!“) a je to fajn záležitost. Kolečko holt slušně vidí do průměrného českého diváka, nic spletitého nevymýšlí, nikam hluboko se nepouští. Samozřejmě je tam celá řada přešlapů, nespočet scén vyšumí do ztracena, ale já si tedy přehlídku nevkusu na domácí scéně představuju jinak. A právě proto dávám přepálené čtyři hvězdy. Navíc když si vzpomenu na nedávné tuzemské bolesti Všechno nebo nic, Zoufalé ženy dělají zoufalé věci, Miluji tě modře nebo Věčně tvá nevěrná... (18.01.2020)

Najlepší český film za posledný rok. Ak by tam bolo viac scén "z hry" a krajšie duo hlavných hráčok, dám 100%. O plážovom volejbale sa skoro furt len kecalo, až som mal pocit, že je to iba katalyzátor vzťahových zápletiek a kľudne to mohlo byť napr. o curlingu :) Linky o vzťahoch boli vtipné, presvedčivé a fungovali dobre. Kolečko dokazuje, že ak chce, vie aj tuctový námet spracovať nadpriemerne. (29.08.2019)

Co si budeme povídat... Tenhle flák dělá trhákem Jirka Langmajer. To s jakou lehkostí a zároveň suverenitou prochází životem a touto hodinkou a půl, to je naprosto super! Dopomohla tomu, i když krapet laciná, pohodová story, plná vtipu, romantiky, sexu, voliše a samozřejmě i půvabu a krás v podání hlavních dam - Hřebíčkové a Nesvačilové. Za mě velice příjemný překvapení, což se u českých komedií jednadvacátýho století hrozně moc cení! 75% (04.11.2020)

Už dlouho mě Langmajer svým výkonem takhle nestrhnul. V našich končinách je často nebetyčný problém natočit sympatickou soudobou komedii, která se za každou cenu divákovi nepodbízí svou laciností. Petr Kolečko je zcela určitě jeden z mála našich tvůrců, jejichž tvorbu je dobré pozorněji sledovat. Škoda závěrečného volejbalového turnaje, který mírně sráží výsledný dojem. Holky ač předvádějí sympatické herecké výkony, tak ty sportovní jsou velmi slabé. 60% (03.08.2020)