Přes prsty

"Přes Prsty" je pre mňa celkom príjemné prekvapenie. Príbeh je síce klasický, ale vďaka charizme postáv ho dokáže potlačiť dopredu a vďaka dobrým hláškám som sa na ňom dokázal veľmi dobre zasmiať. Úprimne a schuti. Takže v tomto smere film oceňujem. Langmajer je v trošku inej role ako som u neho za posledné roky zvyknutý, no sedí mu to tu skvele. A pôsobí tu veľmi prirodzene. Rovnako skvelá je podľa mňa Petra Hřebíčková. Je mi sympatická, je tvrdá a dokáže sa skutočne do lopty svojimi prstami poriadne oprieť. Plus aj jej priateľstvo s Nesvačilovou pôsobilo skutočne. Čo sa ale tej týka, tak jej postava ma bavila tak trošku najmenej. Mám pocit, že tam sa dostalo najviac klišé. Okrem toho samozrejme musí byť aj klišé, že keď niekto povie, že to absolútne neprichádza do úvahy, tak v nasledujúcej scénke vidíme presný opak toho čo práve hovoril. A je to aj tu. Potenciál na vyšší rating tam bol. Hlavne vďaka humoru. Kolečko vie byť miestami vulgárnejší, no v tomto filme sa asi držal trošku na uzde. Je to síce vulgárnejšie, ale nemôžem povedať, že by film bol vyslovene sprostý. A dokonca sa dozvieme aj nejaké životné múdrosti, ktorým asi neporozumiem. Ako napríklad: "Krivé dřevo sa vyrovná až v ohni". Ak sa chcete zasmiať, tak film odporúčam. Myslím, že si ho užijete. Takže smelo do toho. Hodnotenie: B (10.02.2020)

Petr Kolečko je Zdeňkem Svěrákem pro mileniály. Fakt. Dokonale umí odkoukat povrchní, šovinistické a sexistické prvky současný společnosti, a lepit je do zábavných scénářů. Které si ale nesmí nechat točit povrchními režiséry, jako třeba sám sebou. Zápletka o (ne)sloučení bechvolejbalového dua je vystavěná tak komplikovaně a složitě, že i Nolan závistivě kouká. Fakt mi bylo stydno, že na to vůbec koukám, protože je to přesně o krůček před vstupem do softpornového žánru, přičemž vnadilo je vždy ženský zadek v plavkách, který má končit v posteli Jiřího Langmajera, jehož penis je hard macguffinem českého filmu. Je to taková ta lidová sranda, která plní kina, a Prima s ní v dalších letech ještě prodá hodně reklamního času v primetimeu, ale v jádru je to přesně taková ta laciná šmíra, která má to naleštěný pozlátko rychle prokouknutelný, ani na to člověk nemusí mít titul gendermana. Tohle by mi přišlo trapný nejpozději ve dvaceti. Natož tak teď, kdy je mi o 3 roky míň, jak Kolečkovi. PS: Ten geniální závěrečný proslov Vojty Dyka o hořícím dřevu je na míle daleko za zbytkem filmu, vlastně stejně jako celá postava Hynka, který je jeden velký running joke. (02.11.2020)

"Ženský vnímaj jinak kvalitu informací." Jako celoživotní fanda sportu musím uznat, že tak špatnej volejbal jsem snad v životě neviděl. Tím však negativa končí a následuje zábava. A já se bavil královsky. Většinou za to může hovado Jíra, ale není na to sám. Třeba rumunskej skořápkář Gejza to taky rozjel docela slušně. Z podobnejch filmů si toho kromě nálady většinou moc nepamatuju, ale tady nevymizí vzpomínka na porovnávání pinďourů, jednoznačnej instantní parametr, legovou terminologii, albánský přísloví nebo hádku, kdo komu zasune láhev whisky mezi pysky. Co je ale ještě horší, tak já jsem během filmu netoužil po výměně tělesnejch tekutin s přítomnýma slečnama, protože já jsem toužil bejt Jírou a v pohodě si to užít se všema. Na to jsem moc slušnej týpek, ale film ve mně vyvolal snění a to já považuju za známku toho, že se to povedlo. (12.10.2021)

Petr Kolečko se neustále pohybuje na hraně lidové geniality a totálního odpadu a často se stane, že do těch odpadních vod zahučí až po hlavu. Přesně tohle je případ filmu Přes prsty. Obecně mě zajímají filmy se sportovní tématikou, i když se jedná o českou výplachovou romantickou komedii. Občas to totiž i u nás docela vyjde a člověk najde nenáročnou a poměrně zábavnou podívanou. Bohužel tohle je opravdu debilní. Milostný několikaúhelník s pár rádoby scénáristickými zvraty sází na momentální popularitu plážového volejbalu a plejádu známých českých herců. Opět je z toho ale veliká bolest. To se snad ani nedá popsat slovy. V záplavě všech Špindlů a Žen, co dělají zoufalé věci se občas najde nějaká oddychovka, u které se člověk zasměje a vypne (jako Ženy v běhu nebo Po čem muži touží), ale tady není ani těch pár úmyslně vtipných momentů, a tak řadím Přes Prsty po bok lobotomiálních komedií alá Špindl. (15.03.2020)

Hrozný zvuk. 1) Vůči půvabům 40leté Petry Hřebíčkové (Linda) i dalších děvčat jsem imunní a tak jsem byl vydán napospas 35letému scenáristovi Petru Kolečkovi v jeho režisérské prvotině. Silně mě zklamal._____ 2) Ozvučení je prostě příšerné. Pod zvukem je podepsáno podle informací na stránce filmovyprehled.cz celkem šest osob (plus dva asistenti). Ani tato squadra, ani režisér Kolečko, dva pomocní režiséři, dva asistenti režie, dva dramaturgové, ba ani tři lidé ze Soundsquare ze zvukové postprodukce s mizerným ozvučením dialogů nic neudělali. Zejména Hřebíčkové (ale i dalším hercům a herečkám) chvílemi nebylo vůbec rozumět nebo jen stěží. Zodpovědnost má zvukař. Od toho tam snad je._____ 3) Je to škoda, protože mi tento nešvar zkazil dojem ze snímku, který, byť očividně nepatří ke špičce českého filmu, mohl poskytnout alespoň trochu zábavy. (26.11.2020)