Jižní vítr

Drámíčko, trochu i thriller, o dementním bezmozkovi, co krade auta. Taky tam účinkují 2 skupiny gangsterů. Jedni drogy prodávají, druzí kupují. Tahle zjištění mě stála hodinu života, než jsem to z téhle chaotické zmatlaniny pochopil, z toho prvních 35 minut bylo zcela zbytečných a o ničem, už jsem to skoro vypnul. Jinak všechny postavy jsou jeden zmrd vedle druhého, fandit není komu. S přetáčením se to dalo dodívat, ale mohlo to být o hoďku a půl kratší. (35%) (28.02.2021)

Malá rybka se pustí mezi žraloky a najednou jí a všem okolo jde o život. Už nejde jen o kradení luxusních aut, ale o drogy a hlavní kápo Golub jde jednoduše přes mrtvoly. Tolik děj ve zkratce. Má to spád, parádní obsazení, stupňující napětí a povedenou atmosféru. Všechny postavy mi navíc sedly náramně. Buď to byli sympaťáci, byli správně trefení, nebo pořádně slizcí podvraťáci. Obecně mám filmy z celé bývalé Jugoslávie rád, jsou mi svoji mentalitou velmi blízké. Postavám často rozumím a to jak z hlediska vnitřních motivací, tak i jednoduše jejich řeči. Proto jsem se na Jižní vítr velmi těšil a rozhodně jsem nebyl zklamán, velmi jsem si jej užil a rád mu dám čtyři hvězdy. (25.09.2020)

Dle nadšených recenzí na csfd ( v době pořizování filmu měl přes 90% ) jsem čekal drsnou srbskou kriminálku z neokoukaného balkánského prostředí, ale dostal jsem bohužel naprosto průměrný thriller s jednoduchou zápletkou bez dějových zvratů. Neoukoukané prostředí se ale osvědčilo, takže na průměr si film sáhne. (03.02.2020)

Svěží vítr zavál z Balkánu, aby nabídl pobavení ve formě vyříkávání si účtů ze strany drogových kartelů, což je ultimátní zábava do té míry, jak je to jen možné. Kéž by někoho v českých luzích a hájích napadlo realizovat něco podobného na podobně jednoduchém scénáři, který pro určitou ortu publiku funguje skvěle. 77 % (16.03.2020)

V Srbsku se stal Jižní vítr v roce 2018 nečekaným hitem. V návštěvnosti suverénně porazil všechny zahraniční blockbustery. Za devět týdnů jej vidělo 600 000 diváků, což je číslo i na naše poměry úctyhodné a v Srbsku takřka nevídané. Jen pro srovnání - snímek Bohemian Rhapsody, který v Česku trhá rekordy, měl v Srbsku ve stejném období návštěvnost 80 000 diváků. Lze samozřejmě spekulovat o tom, že v Srbsku se na film chodí zejména kvůli hereckému obsazení, které je samozřejmě znamenité. Hvězdy nové generace, jako jsou Miloš Biković, Jovana Stojilković či Miodrag Radonjić, se v něm potkávají s nejpopulárnějšími herci předchozích dvou dekád - Draganem Bjelogrlićem, Bogdanem Diklićem, Srđanem Todorovićem a Nebojšou Glogovacem. Zejména účast Nebojši Glogovace, pro kterého to byla poslední role před náhlou smrtí, mohla do kin přilákat mnoho srbských diváků. Na druhou stranu filmů s podobně kvalitní hereckou ekipou se v Srbsku točí několik ročně a žádnému z nich se za posledních patnáct let nic podobného nepodařilo. I to svědčí o faktu, že je Jižní vítr po všech stránkách velmi dobře zvládnutý film. Miloš Avramović natočil Jižní vítr jako gangsterku, která obstojí i ve srovnání s klasickými ikonami tohoto žánru. Z nich ostatně nepokrytě čerpal. Nelze ale říct, že by své vzory slepě kopíroval. Zápletku, která by se mohla odehrát v jakémkoliv velkoměstě světa, citlivě narouboval na specifické prostředí současného Bělehradu. Navíc ji obohatil o rodinný rozměr a okořenil jiskřivým balkánským humorem. Po mnoha západních thrillerech, ve kterých se vyskytují nejrůznější karikatury balkánské mafie, máme konečně možnost vidět autentický balkánský film o mafii. (09.01.2019)