Jackie

Nedalo mi to nepustit si části originálního dokumentu o Bílém domě, který Jackie Kennedy natočila, abych se ujistil o akurátnosti výkonu Natalie Portman. A teda, koukal jsem a poslouchal jsem jak blázen. Nejenže je to tedy slovo od slova to samé a prvních deset minut jsem si říkal, proč tenhle film vůbec vznikl, ale originální Jackie má celkem sympatický projev, působí příjemným, byť trochu nervózním, dojmem. Za to Natalia Portman působí jako arogantní falešná mrcha s naprosto přestřeleným přízvukem. Stává se, že je nějaký herecký výkon hloupý, směšný, ale aby byl přímo nesnesitelný, to opravdu jen málokdy. A jak je očekávatelné, Natalia nesleze z obrazu ani na vteřinu a není byť na vteřinu možné uvěřit, že se spojila se svou postavou v jeden celek. Je to pořád Natalia Portman, co se zoufale snaží o herecký výkon. Musím uznat, že se to v průběhu filmu poněkud zlepšilo, nebo jsem si zvykl, ale ten začátek je tedy naprosto otřesný, zvláště pak úvodní rozhovor na verandě s novinářem. Nominace na Oscara byla již tedy zřejmě přiklepnuta předem, bez ohledu na konečný výsledek. Jinak ve filmu není nic jiného k vidění. Nejzajímavější jsou události krátce po atentátu v letadle a zajímavé pnutí mezi Jackie a nastupujícím prezidentským párem. Vzhled herců byl obecně vybrán velmi dobře. Slušná je ještě hudba, ale jsou tam asi jen dvě plochy, co se opakují dokola, nebo jsem si jiných nevšiml (jakože tklivé smyčce plus hrozivě klesající smyčce). Jinak je to ale prázdný film a na poměry daného žánru i s velmi malou edukativní hodnotou. (01.03.2017)

Demokracie chcípla. Kennedy natáhl svá ctěná brka ve zlatých bačkorách. Tak pozor, filmem probleskne informace, že to byl skrblík. Tak třeba tu domácí obuv pořídil levně ve vietnamské tržnici nebo mu ji upletla samotná manželka Jackie. Každopádně se o tak luxusní vdovu po něm strhla mela, takže Oswald při pohledu na ni páchal demonstrativní odchod ze scény, bratr po zesnulém si okamžitě pořídil odborné publikace o tom, jak správně liberálně masturbovat v oválné pracovně, nemocnice Parkland musela být evakuována z důvodu nahlášení bomby a investigativní Kevin Costner skončil s pojídáním hamburgerů, neboť trpěl panickými stavy, že v bulce je prezidentův mozek. Natalie Portman je hárající fena, která dokáže utáhnout celou diváckou obec na svůj sexuální pohled, takže muži v protilehlé pozici, tedy Billy Crudup, Peter Sarsgaard, režisér Pablo Larrain a spol. raději volí umírněné herecké a minimalistické režijní polohy. Dopadá to tak, že film ve výsledku osciluje mezi netradičním tv filmem, natočeným v téměř divadelním aranžmá, a příležitostně intenzivním kino filmem, který hodně spoléhá na to, že divák je dostatečně obeznámen s touto historickou událostí. Pokud ne, nemůže se pak divit, že film na něj vyplivne sled celkem kusých informací, kterým se nedaří dát kompaktní formu. Rozvleklých scén je kupodivu méně, než bych čekal, ale najdou se pasáže, které bych vystřihl, například všechny scény s Johnem Hurtem. Na časové popisky je film skoupý, takže jsou zde scény, v nichž se objevuje prezident Kennedy živ a zdráv, a není zřejmé, z jakého časového období jsou. Existuje hned několik filmových dramatizací, které pohlížejí na proslulý atentát z různých úhlů pohledu (Nemocnice Parkland, J.F.K...), ten z pohledu prezidentovy manželky právě doplnil tuhle mozaiku. Pravda, mnoho nového do věci nevnesl, ovšem kde jinde a kdy jindy se vám naskytne jedinečná možnost ošukat rozrušenou slavnou vdovu, která vyloudí pár kapek orgasmu navíc pro manželova ochotného náhradníka do svých kalhotek. V sexuální krizi nejvyšší - poznáš demokrata nejbližšího. 7/10 (02.08.2018)

Muž, kterému Jackie držela v autě právě ustřelenou lebku, byl prezident. A taky to byl její manžel. Tenhle film nechává nakouknout do její mysli a srdce krátce po vraždě a pak i prostřednictvím rozhovoru s pisálkem a je to pohled, jaký není v žádném dokumentu o Jackie. Jede pod povrch ikony s perlami a typickým účesem, která zažívá naprostou beznaděj a současně se snaží udržet dekorum. Film zajímavě natočený a smutný a nejspíš si ho už nikdy nedám. (05.03.2019)

Lepší, než jsem čekal. Ale výkon Portmanové bohužel táhne film dolů. Imituje sice Kennedyovou tvrdohlavě a puntičkářsky, ale chybí tomu život a přesvědčivost. Stejný problém mám se stylem Meryl Streepové posledních let. Vlastně to není herectví, ale čistá nápodoba. Pustil jsem si schválně dokument z Bílého domu, jehož scény jsou v Jackie hojně kopírovány, a zatímco v něm má Kennedyová kouzlo a šarm (i přes určitou bezelstnou ťunťovitost), Portmanová působí velmi napnutě, neuvolněně a nepřirozeně, přestože každé jedno gesto je na tom úplně samém místě. Je to škoda, protože jinak se mi ta hypnotická atmosféra zadržované hysterie velmi zamlouvala a skvěle ladila s vypjatým námětem týdne absolutního přepjetí sil. Bohužel když je to vše soustředěno na neživotnou figurýnu, je to problém. Portmanové Kennedyová není ani tak uvězněná v bezvýchodné situaci, ale v gestech a mimice, které musí napodobovat a které jí brání se lidsky vyjádřit. 3 a 1/2 (02.02.2017)

Jackie zaujme především fenomenálním hereckým výkonem Natalie Portman, který je rámován neobvyklou kamerou, což má za následek osobnější a detailnější záběry. Nicméně co se kostry dobře známého příběhu a střihu týče, režisérovi Pablu Larraínovi se nepodařilo řádně vykreslit vztah mezi JFK a Jackie, pročež po většinu snímku nejde do patřičné hloubky, aby zachytil všechny velké emoce, které pociťovala Jackie a vlastně téměř celá Amerika. Avšak na druhou stranu musím ocenit skvěle natočený průběh atentátu, u něhož jsem byl vážně ohromen realističností a surovostí, což jde také v ruku v ruce s výborně zvoleným hudebním podkladem, který snímku dává neotřelý, místy i hororový atmosferický punc. Ale stejně se pořád nemohu zbavit pocitu, že to celé mohlo být zpracované ještě o kousek lépe. „I never wanted fame. I just became a Kennedy.“ (10.02.2017)