Jackie

Jackie bohužel má pouze pár silných scén, ze kterých by mohla těžit. Jinak je všechen prostor věnován Natalie a to zaslouženě, zvládá roli bravurně, ale myslím si, že se látka dala pojít záživněji. Začátek opravdu velmi nudí a ponor do Jackiiny psychiky sice funguje, ale diváka zajímá opravdu jen na těch nejvypjatějších místech. (07.02.2017)

Akurát sa pozerám na autentickú fotografiu skutočnej Jacqueline Kennedy Onassis, ktorú porovnávam, s jej hereckou predstaviteľkou Natáliou Portman, ktorá sa síce na ňu dosť podobá, ale nie je to tak, že ako vajce k vajcu, skôr si herečka osvojila reálny predobraz Jackie, v tom, ako hovorí, t. j - používanie spôsobu reči, mimiky, gestikulácia, vystupovanie, štýl chôdze. To si poriadne naštudovala, pokiaľ sa pripravovala na túto, neľahkú, náročnú úlohu, ale akosi pozabudla na to, že z Natálie - tu absolútne nič nie je vidieť a poznať ! Strašne sa chcela stotožniť s Jackie Kennedy, že zabúda na to, že to k sebe nejde dokopy. Mala z časti použiť črty z budúcej vdovy Kennedy Onassis, to je určite zaujímavé, ale najmä mala byť sama sebou, svojský spôsob prípravy, z jej strany, sa vytratil... Celkovo sa jedná o pohľad na situáciu z jej STRANY, pozerám sa na jednotlivé zábery, ktoré sa odohrali po atentáte na jej muža, 35. prezidenta spojených štátov amerických, Johna Fitzgeralda Kennedyho, ktorý sa v osudný novembrový deň, 22. v poradí, roku 1963, OCITOL, ako bažant na STRELNICI, na ktorého pália zo všetkých svetových strán... Občas sa taktiež pozriem na spoločnosť štábu vo White House, ako ich sprevádza, jednotlivými miestnosťami, a to ešte pred atentátom. Takže, dá sa povedať, že všetko začína príchodom novinára, za skormútenou vdovou, a ona mu začne vyprávať, svoju verziu, jej uhol pohľadu. Film je v niektorých pasážach, veľmi dynamický a silný, najmä vo flashbackoch - 22. 11. 1963, čo nastalo po veľkom spiknutiu. Vlastne, zaujalo ma to, ako to vidí pravý člen rodiny, t. j - jeho manželka, ktorá bola práve pri tom, keď sedela vedľa neho v luxusnej, ale málo stráženej limuzíne, a práve vtedy sa dallaskými ulicami schyľovalo k UDALOSTI, ktorá mi ešte dnes nedá spávať. Chudák, keby ten vedel, čo ho tam čaká... Snímkom ma sprevádza ustavičná nepríjemná, až mrazivo - sugestívna atmosféra, keď sa pozerám na biografický film, ku ktorému sa pristupuje, trochu INAK. Režisér Pablo Larraín ma zaujal svojim rozprávačským štýlom, ktorý absolútne nikoho nešetrí, a ani to nemieni meniť. Škoda je jednej veci, a to je prehnaný zápal hlavnej herečky svojou postavou, pretože sa čoraz viac vytráca IDEA filmu, ktorý ale treba vidieť, pretože je to atypický pohľad na tieto udalosti, z pohľadu manželky prezidenta. Videl som taktiež brilantný film Olivera Stonea - J. F. K. , ktorý sa ale venoval úplne iným veciam. Kto všetko bol v tom namočení... ? Zabúdalo sa na to, čo musela prežívať jeho rodina. Tento film mi to sprostredkoval, len mal dbať na prehnaný výkon Natálie, ktorá je síce presvedčivá, ale aj veľmi zvláštna... PS : Spomína sa tu Abe Lincoln, ktorým bola Jackie - očividne posadnutá... A dá sa povedať, že obaja skončili rovnako. Pre mňa boli Abraham a John, najlepší americkí prezidenti všetkých čias !!! (10.02.2017)

Silne antimainstreamový Larraín sa nám vydal do Hollywoodu a kupodivu sa ním nenechal prevalcovať, ale ponúkol nám, ako špecialista na politické témy, svoj pohľad na Jackie Kennedyovú tesne po smrti manžela, plus aj niekedy predtým. Takže nakoniec sa vám bude Jackie (film) páčiť možno viac podľa toho, ako sa vám páči jeho dovtedajšia tvorba a nie podľa toho, či máte na stene plagát Jackie Kennedy, alebo neviete, kto to bol. Ale celé je to aj tak najmä o Portmanke a jej výbornom výkone, film pôsobí aj napriek experimentálnemu nádychu trochu mdlo až ospalo. Osobne som nepredýchal rozhovory s kňazom o tom, že vo všetkom treba hľadať boží zámer či niečo v tom zmysle. (12.09.2018)

Velmi autenticky natočená tvář první dámy, během atentátu na JFK a událostí pár dnů poté. Natalie Portman opět předvádí špičkový výkon a ztvárnění první dámy, plné depresí, náladovosti, snad nešlo zahrát lépe. Samotný příběh není až tak zajímavý, neboť se jedná o zpověď první dámy, která odvypráví nepříjemnému novináři posledních pár dní po atentátu a za celé dvě hodiny se toho moc nestane. Vynikající jsou scény autem bezprostředně po atentátu a ty, které jsou snímány dobovou kamerou. Mě osobně na filmu upoutalo, jaké rozporuplné pocity ve mě osobnost Jackie zanechávala. Na jednu stranu člověka mrazilo z jejích depresí, psychického stavu, ale na druhou mnohdy nechápal její počínání a chovaní. Čím déle film trvá, tím mi byla Jackie méně sympatická a už měl docela po krk nonstop brečící ženy. Po vizuální stránce je film vypiplaný a není nic, co mu vytknout. Možná až moc se zde tlačí na podlézání akademikům.......7/10 (04.02.2017)

Film, u kterého mě vyloženě mrzí, jak nízké hodnocení si zde vysloužil - podle mě je zde nedoceněný. Dostal mě svým filmařským stylem (velmi se mi líbilo jeho delikátní nahlížení do soukromí titulní postavy, zcela prosté jakékoli senzacechtivosti, jakož i to volné přecházení mezi retrospektivní a současnou dějovou linkou, byť to rámování celého příběhu postavou novináře, kterému se JK zpovídá, je dnes už strašně konvenční a ohraný umělecký postup), nádhernou kamerou (některé záběry jsou zcela úchvatné) a samozřejmě i hereckým výkonem Natalie Portman, která se pro tu roli snad narodila (velmi mě potěšilo, že věkově přesně odpovídala stáří skutečné Jackie v době atentátu, byť vzhledově tam podobu ani při nejlepší snaze prostě nevidím - snad i proto, že NP je mnohem hezčí než byla JK). Sám jsem byl skutečně překvapený, jak moc se mi ten film líbil - a to navzdory tomu, že mě životopisné filmy téměř nezajímají, a že jsem nedávno sám napsal, koho zajímá nějaká Jackie. Nu, samozřejmě jsem se mýlil, byla to velmi zajímavá žena, a ten film mě možná tak bavil právě proto, že mi nepřišel jako klasická životopisná nuda, ale jako příběh, který má i univerzální přesah o tom, jak to mají ženy na podobných pozicích těžké - a kolik toho musí vydržet. A JK si vážně prošla naprostým peklem - moment, kdy téměř v závěru snímku překvapivě pronese, že si vlastně všechno pamatuje (ačkoli předtím tvrdila opak), a následuje střih na šokující scénu atentátu, kdy je jejímu muži ustřelena půlka hlavy - je naprostým vrcholem filmu a momentem, kdy jsem uvažoval o plném hodnocení (tak působivé je to podle mě i proto, že to přichází až téměř na konci - kdyby film touto scénou začínal, jevil by se nutně zbytek děje vedle toho jako mdlý a neměl by už čím překvapit, protože svoje nejlepší karty vyložil už na začátku - takto ke konci je to velmi nečekané, a to o působivější). 5 hvězd jsem nakonec nedal z důvodu, že mi přece jen nesedlo obsazení některých postav, a potom mi tam trochu vadilo těch několik dobových záběrů, které jsem tam identifikoval - podle mě se to tam nehodilo a působilo to na mě nepříjemně rušivým dojmem. Jinak za mě ale naprosté nadšení - tenhle film budu z hlavy dostávat dlouho. (04.06.2017)