Čas probuzení

Scénář: Steven Zaillian .. Dojemný příběh zpracovaný podle krátké, lehce zázračné, přesto trpké epizody medicíny. Doktor Robin Williams do své role sedí přesně, což potvrdil i o pár let později. Robert De Niro, ten rok skutečně ve formě, kdy by zvládl zahrát snad kohokoliv, ztvárnil hlavního z pacientů více než přesvědčivě. Všestranně přesné, precizní .. a smutné. (28.01.2006)

Velký dramatický Hollywood (dneska už tohle  netočí), pečlivě vykalkulovaný a učesaný. Pro někoho možná na kýbl, sentimentu je tu opravdu hodně, ale na druhou stranu je dvojice Williams a zejména De Niro naprosto báječná. Ten první hraje svou obvyklou roli nesmělého ale vlastně cílevědomého hrdiny, a prostě mu to v téhle poloze jen sluší. Ale co předvádí ten druhý, to je panečku  něco. De Niro tu ukázal, že patří nejen k nejlepším hercům své generace, ale i k těm nejlepším vůbec. Jeho Leonard Lowe je nezapomenutelnou figurou a to i díky mistrovskému fyzickému  herectví svého představitele. Za mě je Čas probuzení přesně ten typ filmového příběhu, ke kterému se dá po čase vracet jako k dobré knížce. (20.07.2023)

Drama, dojímavé a poetické, tragické a úsměvné, přátelské a skutečné. Víte, tenhle film mě prostě dojme pokaždé, kdy se na něj podívám. Osudovost, předurčení, nemožnost se vymanit, ať už uděláte cokoliv, tyto věci se mnoha lidí včetně mě dotýkají více, než bychom si byli ochotni přiznat a mě osobně to někdy dosti vadí. Robin Williams by si zasloužil za tuhle roli Oskara. Je to jedna z jeho nejdramatičtějších rolí, ale zároveň nejpřátelštějších a nejrealističtějších. Doktor Sayer je svou láskou k lidem, přesto osamělostí a jistou odtažitostí tak strašně sympatický, že by si ho prostě člověk musel oblíbit. Robert DeNiro je dobrý, jen v jeho případě nedokážu říct, jestli je to jeho hraním, či jen tím, že ty trhavé pohyby v křeči zrychlili o jednu třetinu. Je škoda, že Probuzení pokaždé uvádějí tak pozdě v noci, jako by chtěli dostát jeho názvu a zastihnout diváky za čerstva. Ale když jde člověk spát v pět ráno, moc se nevyspí, jenže nepodívat se na tento skvost, to přece nejde. Tato nemoc je neléčitelná i dnes, i když jsem někde četl, že by to snad nemělo už moc dlouho trvat. Dnes se ale experimentuje s jinými způsoby léčby. Zatímco doktor Sayer používal chemické látky, které nahradily a opravily vypálená chemická spojení v mozku, novější výzkum míří k biologickým způsobům a sice vstříknutím kmenových nervových buněk prasat do lidského mozku. V jednom dokumentu jsem viděl, že mají opravdu dobré výsledky, přestože to zatím funguje u lidí, kterým mozky vypálily pouze nekvalitní léky. U těch, jimž to způsobily nemoci, ať už Alzheimer (úbytek neuronů a návazně acetylcholinu v mozku potřebného pro přenos nervových vzruchů) či Parkinson (poškození mozkových center vyrábějících dopamin, který přenáší nervové vzruchy), to nefunguje trvale, protože ty nemoci postupně zničí i nově vstříknuté kmenové buňky. Nemyslete si, nedělám chytrýho, prostě jsem si o tom něco zjistil, protože mě to zajímalo. (27.12.2005)

Tohle se podařilo. Film staví na velmi kvalitním scénáři, kterým nám zde odkroutili Robert De Niro, Robin Williams a další. Takže o nějaké špatné herecké výkony film nemohl ani zavadit. Výborné uvěřitelné provedení a rovněž působivé poselství, které ovšem mně neřeklo nic, co bych nechápal už dříve. Film je zasazený do pěkného prostředí a má silnou tendenci útočit na emoce diváka, což se mu relativně podařilo. Párkrát jsem měl zimomriavky. Přes všechna pozitiva však ve filmu neshledávám nic zapamatovatelného, nic nového a nic převratného. Přesto času, který jsem filmu obětoval nelituji ani trošku. Lepší * * *. (13.09.2011)

Robin Williams nastupuje do nemocnice, ve které je skupinka pacientů ve zvláštním druhu spánku. Jím zahraný doktor Sayer se snaží přijít celé záhadě na kloub a snaží se pomocí nového léku vrátit tyto lidi zpátky do života. Robin Williams po Společnosti mrtvých básníků a stejně tak Dobrém Willu Huntingovi dokazuje že je hercem více než mimořádným. Podobné role mu sedí naprosto dokonale. Robert De Niro naproti tomu hraje trošku jinou postavu než na jaké jsme u něj zvyklí, ale troufnu si říct, že roli Leonarda se musel ve svém životě věnovat možná nejvíce. Věrohodnost s jakou dokáže ztvárnit těžce nemocného člověka vhání člověku do očí s blížícím se koncem slzy. Awekenings jsou velikým dojemným příběhem, který klade velké množství otázek. Je vůbec správné tyto lidi přivádět zpátky k životu po tolika letech "spánku". Co vše se za tu dobu změnilo a co vše jim čas vzal. Nebylo lepší je nechat spát věčným spánkem? Na tyto a mnohé jiné si musíme odpovědět každý z nás sám. 100% (08.11.2017)