Čas probuzení

Je tragické žít v neživém těle. Nežít v těle živém je však ještě tragičtější.. Lidskostí napěchovaná rapsodie Penny Marshall umí dojímat a zároveň vypouštět páru humorem. Přináší i otazník, jestli neurolog, co se kvůli fungující léčbě musí změnit v psychologa, cítí něco jako pocit viny, že přivedl pacienty do světa, o který mohou kdykoliv zase přijít.. Probuzený De Niro i good Williams válí, nicméně na působivosti ubírá schematičnost a očividná špionáž nad kukaččím hnízdem.. (08.06.2020)

V 90. letech se razil tématický koncept humanity. Filmy z této doby disponují: 1, Doslovností, jelikož vypravěč říká vše, co ví, a nemusí poskytovat vodítka k tomu, co neříká (protože vše říká). Vypravěč je vševědoucí a není ničím omezen. Není zobrazen jako lidská bytost s lidskými omezeními, protože vnímá vše, včetně schopnosti vnímat, co se děje v hlavách druhých. 2, Spousta částečně nadbytečných informací poskytovaných filmem rozvíjí postavy, nikoliv příběh, v němž jsou zasazeni. Tudíž vyprávění má podobu představení. I v tomto filmu se nic nikam neposouvá, ani se nic nevypráví. Pouze kamera mění své postavení dle propozice technického scénáře a pohybuje se po nemocnici. 3, Postavy nemají daleko k trilobitům – viz klišé zabedněného vedení nemocnice, nebo vztah Williamse se sestřičkou. To je, přátelé, otřes a úkladná vražda diváckého vkusu. 4, Stejně jako v Rain Manovi (Williams = Cruis, De Niro = Hoffman), i zde doktor mění skrz pacienta svůj vlastní náhled na svět. Jak invenční. Ostatně co dělat s duševně narušenými, když se odbaziliškují (roztají)? Zaláskovat je, co jiného. Awakenings podobně jako Philadelphia, O myších a lidech nebo Shawshank oslavuje lidství v nejčistší podobě kalifornského sněhu – rozuměje koksu. (15.09.2008)

Silný film vystavěný na skutečném příběhu, který není prostý emocí. Robert De Niro předvádí obdivuhodný herecký výkon podobně jako Robin Williams v roli lékaře, kterému jeho povolání bylo opravdovým posláním pro lidstvo. Čas probuzení vás dostane svoji lidskostí a zapůsobí na vaše emoce od soucitu přes radost až po smutek, který umocňují již zmínění dva herci, jejichž výkony opravdu podtrhují výpovědní hodnotu daných scén. (18.03.2015)

To je přesně ten druh filmů, na které jsem alergický. Dvě hodiny ztráty času a citová dojička. Baví vás tyto filmy? No prosím, ale mě s nimi neobtěžujte. Režisérka skončila u druhořadých seriálů. Píše se rok 2011. V kurzu jsou jiní herci než Williams s De Nirem. Jinak film měl ubíjející tempo, zastaralou režii, otřesnou rozplizlou kameru, šumící zvuk, vybledlé barvy a celkově ani nevím, o čem byl. 0% (26.10.2011)

Což o to, Čas probuzení má zajímavý příběh a určitě také kvalitní herecké výkony, ale film se vyznačuje přesně tím typem hollywoodské podbízivosti, která se mi ekluje. Obecně mám blok, když hollywoodské hvězdy hrají psychicky nebo nějak zvláštně fyzicky postižené, chodí je pozorovat, povídat si s nimi atp. Moc to zavání žadoněním o ceny. Mám raději klasické dramatické role. Scénář tohoto filmu se zase snaží být tak moc „hezký“, že si s realitou moc hlavu neláme. Zkrátka neumím uvěřit tomu, že by někdo do jednoho dne od probuzení ze 30-letého kómatu, začal plně fungovat. Pro jedno shlédnutí se ale určitě jedná o kvalitní zábavu, film ve kterém toho lze hodně ocenit. Už se na něj ale znovu určitě nikdy nepodívám. (26.11.2013)