Čas probuzení

Jako malej harant jsem věděl velký kulový co to znamená opravdové herectví a herci jako Sylvester Stallone, nebo Arnold Schwarzenegger byli pro mě králi, byl jsem toho názoru, že hora svalů střílející těžkým kulometem nepřátele na maděru předvádí skvělý výkon. Když si na to dnes vzpomenu, popadne mě záchvat smíchu, protože z tohoto omylu mě vyvedl právě tento film, v němž jsem pochopil, co to znamená skutečné herectví. A fakt, že De Niro nedostal za svůj dechberoucí herecký výkon Oscara, mi způsobil doživotní psychickou újmu na zdraví. (09.01.2011)

Ve všech ohledech nesmírně americké, což leckdo jen tak nepřekousne. Příběh o bezdůvodně zmařených životech, které rázem z ničeho nic dostávají možnost své druhé šance, to je poměrně mezinárodní tématika. V evropském pojetí by se zřejmě víc hrálo na psychologii, čehož je Hollywood jen málokdy schopen. On je však tak dobrý, že to vlastně vůbec nepotřebuje. Tlačí na pilu, ale opět obratně a jen v mezích uznaných norem, takže může mít milovník dojemných asijských továren na slzy dokonce i pocit, že se řeší všechno pěkně naturalisticky. To samozřejmě moc neplatí, ale zase si vážím, že Penny Marshall nepřikrášluje na místech, kde by klidně mohla. Konec je silný a pro cyniky municí k nezaplacení. Je určitě možné se k tomu stavět i takto a vysmát se. Jisté scény k tomu vybízí (proč je proboha vždycky jeden chytrý doktor oblbován zbytkem lékařského osazenstva, které se chová naprosto infantilně). Jenže to bych se vysmál i výkonům dvou hlavních protagonistů. A to zkrátka není možné, oba hrají jako bohové. Když pro nic jiného, tak kvůli nim si to pusťte. (01.04.2010)

V 90. letech se razil tématický koncept humanity. Filmy z této doby disponují: 1, Doslovností, jelikož vypravěč říká vše, co ví, a nemusí poskytovat vodítka k tomu, co neříká (protože vše říká). Vypravěč je vševědoucí a není ničím omezen. Není zobrazen jako lidská bytost s lidskými omezeními, protože vnímá vše, včetně schopnosti vnímat, co se děje v hlavách druhých. 2, Spousta částečně nadbytečných informací poskytovaných filmem rozvíjí postavy, nikoliv příběh, v němž jsou zasazeni. Tudíž vyprávění má podobu představení. I v tomto filmu se nic nikam neposouvá, ani se nic nevypráví. Pouze kamera mění své postavení dle propozice technického scénáře a pohybuje se po nemocnici. 3, Postavy nemají daleko k trilobitům – viz klišé zabedněného vedení nemocnice, nebo vztah Williamse se sestřičkou. To je, přátelé, otřes a úkladná vražda diváckého vkusu. 4, Stejně jako v Rain Manovi (Williams = Cruis, De Niro = Hoffman), i zde doktor mění skrz pacienta svůj vlastní náhled na svět. Jak invenční. Ostatně co dělat s duševně narušenými, když se odbaziliškují (roztají)? Zaláskovat je, co jiného. Awakenings podobně jako Philadelphia, O myších a lidech nebo Shawshank oslavuje lidství v nejčistší podobě kalifornského sněhu – rozuměje koksu. (15.09.2008)

Filmy z prostredia psychiatrických liečební to vďaka diváckej atraktivite majú vždy o niečo ľahšie, než ostatné. Pre nebezpečenstvo, že skĺznu k provokovaniu nadprodukcie slzných vačkov, to zasa majú o niečo ťažšie, než ostatné. Ale keď silný príbeh z tohto prostredia podporia také skvelé herecké výkony, aké predviedli v tomto filme jeho dvaja hlavní predstavitelia, výsledok nemôže byť zlý. Okrem toho je pravdepodobné, že sa nám myšlienky o krehkosti nášho duševna, o zmysle liečebných experimentov, o mieste zázrakov v medicíne na dlhú dobu usadia v mysli. Spolu s opätovným uvedomením si, koľko toho ešte o človeku nevieme. (13.10.2009)

Scenárista STEVEN ZAILLIAN sa výborne etabluje,lebo čoskoro dostáva zákazku doterajšej kariéry,a to Schindler's List-Stevena Spielberga-určite maximálny strop. JOHN HEARD,jeho poznám ako fotra neposlušného MACAULAYA CULKINA v ALONE HOME,mimochodom tieto dve úlohy si zahral v tom istom roku,t.j rok 1990 je pre neho prispením ku kvalitnejším zárezom vo svete filmu,inak má aj iné zaujímavejšie počiny... KAMERAMAN Miroslav Ondříček JE výborným pracovníkom tejto ťažkej profesie,preto je AWAKENINGS takým fascinujúcim filmom práve pre melancholickú kameru a najmä pre ústrednú dvojicu hercov,t.j ROBERT DE NIRO a ROBIN WILLIAMS sú takpovediac excelentní na hrane totálnej dokonalosti. Je tu cítiť prístup ženy k tejto látke,ale PENNY MARSHALL obstojne zvláda dianie,ktoré sa vyznačuje určitou nádejou,ale samozrejme potom aj sklamaním a zmierením sa so situáciou. Tento snímok je výborný pre toto všetko,čo som zmienil,dôležitý snímok kariéry hercov,kameramana,scenáristu... (10.08.2014)