Anděl s ďáblem v těle

Tento film možno pôvodne mal byť komunistickou kritikou západnej spoločnosti, ale vôbec sa mu to nepodarilo - a to z neho spravilo skvelý film. Za socializmu sme tento film "žrali aj s chlpmi", pretože na pozadí "lacného" príbehu zjavoval podstatné reflexie našich krátkych dejín slobodnej spoločnosti (1918-1938). A k tomu (ešte) sladká Zdenička. (30.01.2008)

Tak tady zvednu hodnocení, poměrně rozkolísané a kupodivu nižší než bych čekal. Proč? Mám rád historii, kostýmy, tehdejší auta co už předcházely dnešním veteránům... jak ten čas letí... a samozřejmě hudbu, jako vždy precizního Jiřího Korna (zpěv, tanec, step), hudba s texty Zdeňka Rytíře, krásné sexy ženy (Božidara s tím svým milým měkkým přízvukem), erotika, pěkné korzety a kostýmy a prostě vše co tento film nabídl. Krom toho i páni (herci), prostě skvělé obsazení. Takže dámy a pánové za 4* :-) (10.07.2020)

Další z případů, kdy absolutně nechápu hodnocení. Tolik puritánů a škarohlídů tu v naší zemičce prostě není. Škoda, že nejde seřadit hodnocení podle času. Mám totiž podezření, že totiž opět někdo ze slovutných otců zakladatelů dal odpad a ovečky se pak už jen zase přidávaly. Muzikál, fraška, férie, či jakým přívlastkem tuhle docela vtipnou komedii lépe stylizovat, není přímo mojí parketou, ale přesto považuji tenhle dvojfilm za zdařilý. Původně hodnoceno třemi, na truc přidávám čtvrtou! (16.10.2022)

Kdysi velmi populární film o intrikách v prvorepublikovém bordýlku. Diváci bez dechu sledovali české herce a slovenské herečky, jak je do té doby neznali. Samozřejmě v duchu českých tradic, takže kdykoli se děje něco ožehavého, slušně vychovaná česká kamera cudně sklopí zrak k oděvům rozházeným po podlaze nebo se nepřítomně dívá z okna. Ale přece jen - při vší banalitě - je to v českém kontextu dodnes šokující počin. To ale není důvod, proč dávám dvě hvězdičky místo jedné trapně osamělé. Tím důvodem je skvělý Karel Heřmánek v roli strážníka Bulise. Jeho zanícené donkichotské tažení proti nevěstinci připomíná strážníka Cruchota a jeho slavný zátah na nudisty v Četníku ze Saint-Tropez. 40% (19.04.2006)

"No nevím, nevím, majore. Myslíte, že budete mít úspěch? - Znám našeho člověka, řekne si: dám rád, ale kolik dali ostatní? A co zjistí? Pan stavitel Šulc dal deset tisíc. Pan sekční šéf Boura deset tisíc. A pan poslanec Nikodým . . . pan poslanec Nikodým dá hovno, protože pan poslanec Nikodým má imunitu." Rozkošnicky dovádivá, pikantní a eroticky nabitá fraška z dob první republiky je jednou z mých nejsrdečnějších záležitostí domácího filmu osmdesátých let. Ti, kdo zde hovoří o nudě a trapnosti by se měli přinejmenším zamyslet nad skvěle vypointovaným scénářem autora námětu Drahoslava Makovičky a režiséra Václava Matějky, nad bezchybnou dobovou atmosférou, zastoupenou v celé šíři perfektními kostýmy, účesy i rekvizitami a v neposlední řadě nad stále aktuálním podtextem celého filmu, kterým je politické pletichaření a nóbl aférky, řádně a včas zametené pod koberec. Vrcholnou lahůdkou pro diváka je herecké obsazení, sestavené ze soudobých hvězd první kategorie. Zdena Studénková jest atraktivní a vypočítavou inteligentní slečnou Renátou, která se v závěru filmu výhodně provdá za milionové konto v podobě mladého bankéře Justice (Jan Hartl) a darem získává i zavedený podnik. Naproti ní stojí šarmantní madam Božidara Turzonovová, jenž vymyslí zajímavý plán s anonymním udáním, ale nakonec vše získá zcela jiný spád. Stabilní klientelu hotelu Riviéra tvoří pražská honorace v čele s poslancem Nikodýmem (Josef Vinklář), sekčním šéfem Bourou (Miloš Kopecký), stavitelem Šulcem (Radoslav Brzobohatý) a docentem Pincem (Bořivoj Navrátil). Ti všichni žijí v jakémsi souladu s reprezentanty policejních orgánů Firstem (Josef Větrovec) a Halíkem (Josef Somr), jejichž řady rozšíří zuřivý mravokárce Bulis ve fenomenálním ztvárnění Karla Heřmánka. Třešinkou na dortu jsou figurky majora Armády spásy (Jiří Císler) a Justicova tajemníka (Jiří Kodet). Čili už jen z tohoto výčtu je zaručena jistá kvalita. Kdo chce a kdo miluje nestydatější a svým způsobem realističtější stranu masarykovské první republiky, užije si ANDĚLA s maximálním požitkem a vzápětí se s netrpělivostí přesouvá k druhému dílu s názvem Anděl svádí ďábla, kde se stává svědkem originelního uzavření celé této rošády. (04.07.2010)