The Haunting - Dům na kopci

Oukej brácha, měl si pravdu, snad už mi teď začneš doporučovat i jinej seriál. Kde začít. Hill House mi dal během dvou dnů do života velmi cenné dovednosti a postřehy. Zaprvé, můj trojskok je nyní na olympijské úrovni, z koupelny do postele na tři ladné skoky. Zadruhé, moje hranice strachu se posunula z úrovně totálního strašpytla na úroveň „celej poslední díl s otevřenýma očima“. A zatřetí, jsou i horší duchové než ti mrtví. Nevyžívám se v hororech, naopak se jim záměrně po většinu času vyhýbám, ale deset minut v domě hrůzy a věděla jsem, že tohle prostě dokoukám. Postavy si mě omotaly kolem prstu a nebylo cesty zpět. Obě dvě časové linky mě neskutečně bavily, což je za mě největší plus. Málokdy se stává, že jsou si dvě časové linky v seriálech rovny.  Co rozhodně přililo do ohně mého vzplanutí nad tímto seriálem je drama. Rodinné drama na nejvyšší úrovni a ke všemu zahráno perfektně. V paměti mi asi nejvíc utkvěla scéna, kdy se Theo snažila vysvětlit sestře její nepocity posledních dní. Ufff. Všechny detaily do sebe na konci zapadly a ta prvotní hrůza se postupem času proměnila na naději. A ten dům? Nádhernej. Dům s duší, to se musí nechat. A jak se tam Carla proháněla v těch pokaždé krásných šatech? Radost pohledět. A ta epizoda na jeden zátah? Fíha. Finální scéna mě zahřála na srdci, i když kdyby to okno za nima mělo o pár cm jinej rozměr mohlo mít tohle zakončení naprosto jinou atmosféru. Mám velký nutkání  pustit se do Bly Manor, asi jo, dokud jsem ještě na té duchařské vlně. (25.03.2022)

Tak tohle je přesně ten typ seriálu, o kterém jsem nevěděla že chci, ale jsem ráda, že jsem ho dostala. Jde o tvůrcovsky do detailu propracovaný dramatický skvost, který je děsivý a mrazivý a při tom to nemá s hororem v pravém slova smyslu moc co dělat. Scénáristicky jde o extrémně kvalitní počin. Dětští i dospělí představitelé sourozencům a svým postavám vdechli život. Konceptuálně je seriál postavený tak, aby jsme důkladně poznali hlavní postavy, porozuměli jejich psychice a následkům, které na nich zanechal dům, ve kterém jako malí žili. Zároveň je však série nastavená tak, abychom získali podrobnou představu o příběhu jako celku. Do toho Hill House nabízí vydařený original score; do teď mám při úvodní melancholické melodii husí kůži. Dobré horory jsou nedostatkové zboží a dobré seriálové horory jsou ještě mnohem vzácnější. A hlavně proto Hill House tolik vyčnívá, aneb má vlastně všechno, co od takového hororu očekáváte. Má velkou záhadu, která se pomalu rozplétá. Má mrazivou atmosféru, která vás udrží ve střehu a nutí se dívat dál. Má nezapomenutelné scény. Má povedené zakončení a uspokojivé vysvětlení. Je to originálně napsané, skvěle zahrané a výborně natočené. Hill House je jednoduše svižným závanem na poli seriálového hororu. - "Ghosts are guilt, ghosts are secrets, ghosts are regrets and failings. But most times, most times a ghost is a wish." (22.10.2020)

1. série Tomuhle já říkám konečně čistokrevný seriálový hororový počin. Flanagan se občas vytáhnout umí, i když jeho styl není zrovna můj cup of tea, protože má tendenci své horory převádět do rodinných dramat a často vybírá až krajně nesympatické protagonisty. V The Haunting ale funguje všechno na jedničku. Scénář, tempo, herecké výkony, dramatická linie, časové prolínání ale co hlavně, hororová stránka a mrazivé scény. Tenhle seriál je sice trochu komplikovaný a chce si to pořádně ujasnit v postavách, ale pokud nebudete sledovat epizody s velkým odstupem, zaručuju, že dostanete atmosferický, hutný zážitek, který budete mít ještě dlouho v paměti. Snad bude druhá série kvalitativně stejná. Těším se. (05.09.2019)

Na Haunting of Hill House jsem už narazil před dvěma roky v době premiéry, ale po pilotu se mi nějak nechtělo pokračovat. Teď jsem legální cestou Netflixu dal jednomu z mála hodnotných hororových televizních projektů znovu šanci a najednou mě dost pohltil. Nejspíše na tom bude mít svůj podíl můj vzrůstající zájem o děsivý žánr, kterému jsem v onom roce 2018 ještě zdaleka tolik neholdoval. Každopádně jsem po nynějších zkušenostech s Hill House zvědav na podzimní “pokračování” Bly Manor, kde se v nových rolích mihne polovina zdejšího osazenstva. [viděno na Netflixu] (31.08.2020)

“Vezie ich ku striebornému stolu. Vezie ich k chorobe a žialu a smútku a smrti, a tie zuby ich roztrhajú zaživa jedného po druhom.” Psychologická depka roku, evidentne inšpirovaná Kubrickovym Shining, prevedená v rozdielnom žánri, s rozdielnymi prioritami, a zároveň od Shining snáď prvý horor, ktorý z toho dokázal vykorčulovať so cťou a uspokojivo uzavrieť svoje univerzum. Mimo záveru pripadá na jednu circa hodinovú časť zhruba desať minút hororu a keď to príde, tak to bolí. Najviac všetky tie plače (prvá a tretia epizóda) a pri jednej - vlastne celkom ojedinelej - lakačke (E08), ma triaslo ešte niekoľko minút. Samozrejme si kecy o dokonalosti nechám; vo väčšine epizód mi nejaký detail vadil (hlavne premúdrelé decká), ale takto dobre obsadený, zahraný a napísaný seriál, si treba vážiť. Konkrétne šiesta - čisto konverzačná epizóda s točitou kamerou je čisto dream come true. Screaming meemies. (13.10.2020)