The Haunting - Dům na kopci

Divím se, že jsem tomu nenapsal komentář už, když to vyšlo, tak jen ve zkratce. Málo lekaček, hutná atmosféra, která je hlavně založena na rodinnému dramatu, než hororu. Děsivých chvilek je tam spousta, pokud se do toho člověk trochu víc ponoří a sedne mu to. Proto i ty často protichůdné názory. Není to pro každého. Paty a šestý díl je vrchol v mnoha ohledech a zbytek série už to nedozene, zvlast dva předposlední dily. Závěr je docela fajn, i když mu taky chybí víc energie, ale stejně je to fajn jízda se skvělým castingem a postavama, vychytanou atmoskou a režií. Těším se na další sérii a ostatně cokoliv, co Flannagan spáchá. Sympatický je mi už dlouho. (16.03.2020)

Vzhledem k tomu, že "duch může být i vzpomínka", jak říká jedna postava, je tenhle seriál stoprocentně duchařský. Je to totiž také taková vzpomínka na dobré hororové časy, v nichž hrály prim postavy a které se sice vždycky nevyhýbaly klišé, ale uměly s ním pracovat natolik mazaně, že to nikomu nevadilo. Musím obdivovat Mika Flanagana za to, jak skvělou, poctivě staromódní atmosféru dokázal navodit, a zároveň za to, jak současně ji vypráví. Příběh je mazaně vystavěný, co díl a co scéna, to další tah pro celkový obraz, postavy jsou do jedné perfektně napsané a zahrané - nemohl jsem si nevzpomenout na Odpočívej v pokoji. No a pak jsou tady duchové... Ti duchové... Ti tedy jsou! Dlouhán s buřinkou se rychle zařadil mezi to nej, co jsem kdy viděl, o paní s ohnutým krkem (skvěle vypointované v páté epizodě) ani nemluvím. Způsob, jakým se zjevují, krásně kašle na vše, co nám servírují horory posledních let - žádné laciné baf a kravál, ale prostě mrazivé zjevení něčeho, co tam najednou je... A vypořádejte se s tím. Byl jsem vážně spokojený se vším a jelikož zejména v závěrečných epizodách dával Flanagan najevo, že má velmi rád Kubrickovo Osvícení, jsem přesvědčený, že Doktor Spánek je v dobrých rukách. (04.11.2019)

Tak tohle je přesně ten typ seriálu, o kterém jsem nevěděla že chci, ale jsem ráda, že jsem ho dostala. Jde o tvůrcovsky do detailu propracovaný dramatický skvost, který je děsivý a mrazivý a při tom to nemá s hororem v pravém slova smyslu moc co dělat. Scénáristicky jde o extrémně kvalitní počin. Dětští i dospělí představitelé sourozencům a svým postavám vdechli život. Konceptuálně je seriál postavený tak, aby jsme důkladně poznali hlavní postavy, porozuměli jejich psychice a následkům, které na nich zanechal dům, ve kterém jako malí žili. Zároveň je však série nastavená tak, abychom získali podrobnou představu o příběhu jako celku. Do toho Hill House nabízí vydařený original score; do teď mám při úvodní melancholické melodii husí kůži. Dobré horory jsou nedostatkové zboží a dobré seriálové horory jsou ještě mnohem vzácnější. A hlavně proto Hill House tolik vyčnívá, aneb má vlastně všechno, co od takového hororu očekáváte. Má velkou záhadu, která se pomalu rozplétá. Má mrazivou atmosféru, která vás udrží ve střehu a nutí se dívat dál. Má nezapomenutelné scény. Má povedené zakončení a uspokojivé vysvětlení. Je to originálně napsané, skvěle zahrané a výborně natočené. Hill House je jednoduše svižným závanem na poli seriálového hororu. - "Ghosts are guilt, ghosts are secrets, ghosts are regrets and failings. But most times, most times a ghost is a wish." (22.10.2020)

Áno, je to lepšie ako už trochu obstarožná prvá adaptácia, ktorá má síce hustú atmosféru, ale vystraší už málokoho. Druhá potešila skôr tým, že sme sledovali krásnu Catherine a výbornú Lili, inak ako horor aj ako dráma to nestálo skoro za nič. Čiže tu máme skutočne plnokrvný The Haunting, ktorý pôsobí moderne najmä vďaka snahe tvorcov zostaviť príbeh ako puzzle, kde skáčeme medzi rôznymi časovými rovinami, ďalšie diely sa navraciame späť k už raz videným sekvenciám, ktoré tak dostávajú nový zmysel. Sú tu lepšie aj trochu slabšie časti, ako aj tie vynikajúce. Napriek tomu ako celok celý Hill House funguje takmer dokonale súdržne, bez hluchých miest a s jednoliatou creepy atmosférou. (11.11.2020)

První série byla hodně povedená, trochu děsivá, trochu lekavá a hodně emotivní. Ze začátku se člověk trochu ztrácí, ale rychle se zase najde a pochopit děj není složité. Dokonce bych řekla, že trochu předvídatelné. Ale i tak je to trochu mimo. V průběhu jste zvědaví na další díl, až se jednou dostanete k tomu poslednímu, který by se svou pointou dal shrnout do deseti minut a úplně by to stačilo. Celek ale působí hodně vyváženě, je to chytlavé a s postavami se lehce sžijete. Dokonce jsem si zamilovala nošení rukavic - velmi elegantní. (14.12.2020)