The Haunting - Záhadné sídlo Bly

Další velký sídlo s dalším děsivým tajemstvím. Akorát to tajemství mě přestalo bavit už během první epizody. Druhá řada neděsí, protože když už chce, sází na stejný postupy, jako řada první. Takže temný siluety pečlivě ukrytý v koutě, abych je neviděl, jenom abych se posral, když si jich všimnu, mě tady nijak nestraší. Příběh sám o sobě navíc postrádá napětí nebo cokoliv zábavnýho/zajímavýho (horor naroubovanej na tragickou love story mnoha lidí, jehož květy opadají dřív, než stihnout plně vykvést). Nemá ani žádnou nosnou myšlenku, ani adekvátní drama mezi postavami (v tom vynikala jednička). A tak sledujeme dvě otravný, divný, socipatický děti, kterak pobíhají po sídle a chovají se jako idioti (ne jako děti!). Hill House byl hlavním charakterem první řady. Jeho chodeb jsem se bál stejně, jako ti, kteří ho obývali. Bly Manor ale nemá tu atmosféru, nedějí se tam žádný větší paranormálna, než který prožívám u sebe doma. Místo rozvoje původního, rozjeli tvůrci všechno od nuly...a všechno hůř. Myšlenka první řady tak přišla vniveč a nápady do ní investovaný zůstaly nevyužity. (10.10.2020)

Chtělo by se říct, že druhá série The Haunting se má ke své první stejně, jako druhá série True Detective, i když jde samozřejmě o nebetyčné zjednodušení. Je výrazně jiná, v tomto případně silně literární, což nejspíš souvisí i s tím, že coby volně adaptovaný vzor tentokrát posloužil Henry James. Stejně jako pro první sérii i zde po dlouhou dobu platí váhavé rozkročení mezi psychologickou sondu do utrápených duší domu a regulérní horor. The Haunting of Bly Manor jde ovšem ve svém žánrovém rozptylu ještě mnohem dál a nebojí se zastrčit své strašící horory často úplně do pozadí ve prospěch jiných, subtilnějších emocí. Nejde zdaleka o tak vděčnou a na první dobrou divácký ohromující záležitost, možná se na výsledném tvaru a lehké rozkolísanosti podepisuje fakt, že tentokrát si to Flanagan celé neodtočil sám. Obrazově jde ovšem stále o úchvatnou podívanou, v mlhách u jezera situované Bly je vizuálně vděčné a navíc zabydlené živoucími charaktery, s nimiž se do jeho hlubin rádi propadáme hlouběji a hlouběji. Zmíněná literárnost se podepisuje hlavně na občas kostrbatých dialozích a především na zpočátku ne úplně elegantní vyprávěcí struktuře - zatímco v Hill House jsme se bezprecedentně neustále pohybovali mezi minulostí a přítomností bez explicitních vazeb, Bly Manor je defacto devítidílnou retrospektivou, v rámci které jsou jednotlivé epizody časově "roztříštěné" mnohem logičtěji. Oltář mrtvých a Romance se starými róbami se vymykají, obě ale stylem vyprávění ještě zdůrazňují ono literární vedení příběhu. Jakkoli na mě zklamání nezaútočilo ani jednou, do sedmého dílu jsem si sám pro sebe identifikoval tolik nedostatků, že bych se neodvážil stavět Bly na úroveň jeho předchůdce. Závěrečné dvě epizody ovšem natolik jdou proti očekávání hororových fandů a vydávají se trochu jiným směrem, že si tam tím plným hodnocením stejně přisadím. Nehledě na to, že mě ten závěr docela rozložil. 90 % (21.10.2020)

Druhá série je režijně i scenáristicky skvěle vedeným dramatem s hororovými prvky. Nejedná se dům hrůzy v takovém měřítku jako u první série, ale i tak jde o promakaný, scenáristicky stejně dobře vypiplaný počin, v němž každý duch má své logické místo. Veškeré strašení zase dějové odůvodnění, a každá postava svou vlastní minulost. Navíc zpětně hodnotím, že logických lapsů tu bylo stejně pomálu, jako u Hill Housu, a i když epizody nebyly tentokrát tak kvalitativně dobře poskládané, rozhodně mohu závěrem sdělit, že Bly Manor ukazuje značné množství kvalit, který hororový žánr a jeho propriety oproti jiným žánrům má. Mike Flanagan to chápe také dobře a evidentně z něj vyzrál charakterní tvůrce s jasným rukopisem, který si rozumí v dialogách a jeho horor není o lekačkách, ale o strachu z postav, které nám excelentně předkládá (doporučuji pro fanoušky zhlédnout Doktora Spánka). Jen tak dál. 80% (10.10.2020)

„Zomrieť neznamená odísť.“ Ako na konci povie jedna nedôležitá (?) postava, toto nie je horor. Toto je milostný príbeh. Niekomu to bude vadiť, niekomu nie. Ja som nebol nijako zvlášť odvarený už z prvej sezóny, ale druhá ma dosť sklamala. Prvú polovicu. V druhej do toho tvorcovia (v čele s talentovaným Mikeom Flanaganom) našťastie konečne poriadne kopli a ku koncu bolo nutné nachystať si vreckovky. Každopádne, napriek silnej koncovke dávam „len“ 3*. Je síce pekné, že Flanagan pred klišé hororovými scénami uprednostňuje prácu s postavami a hercami, ale na druhej treba uznať a dodať, že herci nepodávajú nijako extra perfektné výkony resp. že by možno aj podávali, ale postavy, ktoré dostali k dispozícii, nie sú napísané nijako výnimočne (snáď s výnimkou sympatického kuchára a skvelého Henryho Thomasa). (27.10.2020)

Jsem rád, že druhá řada nepokračuje v první a že přichází s novým příběhem, s novým sídlem a také s novou atmosférou, která tentokrát není tak stoprocentně hororová a duchařská, ale zároveň není o nic méně záhadná nebo napínavá. Skvělé postavy, skvělý scénář, který postupně odhaluje vše potřebné, a jistá režie (případně dohled nad režií) Mika Flanagana, který si se záhadnem všeho druhu obdivuhodně tyká. (11.10.2020)