The Haunting

Jeden z nejlepších hororů současnosti. Mike Flanagan dokazuje, že na práci s charaktery, nikoli na lekačkách stojí horor. A pokud postavy, kterým fandíte, zažívají hororové peklo, budete se bát mnohem více, než u těch nejšílenějších lekaček, které zde - díky Bohu - nenajdete. První série je pro mě pětihvězdičková klasika. Série číslo dvě z úcty k pilotu má hvězdy čtyři. Přesto ale celkově oběma příběhům uděluji souhrnně hodnocení maximální. Více informací naleznete po rozkliknutí jednotlivých hororů. 90% (29.10.2020)

HAUNTING OF HILL HOUSE - Hororový žánr osobně řadím mezi nejtěžší k perfektnímu zrealizování. Ono vyvážit dobře vystavěný příběh s tou tíživou hororovou atmosférou okořeněnou lekačkami, jenž nepůsobí prvoplánově a lacině, to vše zvládnout jesť skoro pro každého hororového tvůrce nereálný úkol. Ale režisérovi Flanaganovi se to vydařilo. A nutkno podotknout, že lepší hororové drama jsem asi doposud neviděl (a tím mám na mysli i celovečerní snímky). Dům na kopci totiž zazářil v každém svém jednotlivém aspektu, doopravdy jsem nenašel sebemenší chybičku, kterou bych mohl autorům vytknout. Fakt nenašel, což nechápu. Vyprávění postavené na příběhu v současnosti s retrospektivními prvky v 26 let staré minulosti se zprvu jevilo dost chaoticky, ale postupem času, jak seriál plynul ke svému finiši, se všechny vyrojené otázky zodpověděly způsobem, že snad každičký divák musel být ve výsledku spokojen. Tak silný příběh o jedné rodině jsem na velkém plátně neviděl. Mnoho herců se tímto svým počinem neskutečně zviditelnilo, věřím, že to nakopne jejich kariéru a uvidíme je v mnoha projektech. Dětští herci mě nechali v úžasu, odhodili všechny zábrany nějakého strachu z publika a předvedli výkon, na který jsem jen dokázal čumět jako puk. Vše doprovází úžasně stylová hudba, podmanivý a drahý vizuál, výtečná kamera nenechávající diváka chladným a mrazivá atmosféra, jenž se vám zahryže až do morku kostí (pár scén mi přivodilo infarkt). Kromě dílů pět a šest, které jsou všude vynášené do nebes (a to poprávem!), mě závěrečné dva díly odrovnaly. Ať už svým precizním zakončením tohoto drtivého příběhu, ať už skvělými dialogy, které ve vás budou rezonovat hodně dlouho, a také i emocionálně strhujícími momentkami, kvůli kterým si budu muset dokoupit balení kapesníků. Mike Flanagan, jednoduše jméno, co se mi vrylo do paměti pod kolonkou PERFEKCIONALIZMUS VE VŠECH OHLEDECH. A to už nikdo nezvrátí. Za mě 100 % (26.10.2020)

Čím je pro mě Interstellar ve světe sci-fi, tím je teď pro mě Haunting of Hill House ve světě hororů (tak trochu)! Flanagan umíchal ultimátní džus strachu, dramatu a filozofična, ze kterýho ve výsledku pramení jedno moudro za druhým, aniž by to působilo kýčovitě. Přitom si dovedu představit, že se kde kdo ztratí v ději, protože příběh proplouvá po časových osách stejně, jako kapky deště prostorem během bouře! Skvěle napsaný, zrežírovaný i zahraný. Nečekejte nový využití hororových postupů, nebo nějakou poctu žánru. Čekejte příběh, jenž dnešním hororům tolik chybí! Bacha: Hodně děsů se odehrává v záběrech, ve kterých se zdánlivě nic neděje. (16.10.2018)

Hm. Trochu škoda, že seriál vrcholil v půlce. Úvod lenivý, budující jen atmosféru a prozrazující až příliš málo. Konec rezignující na pořádné koule. /// spoiler spoiler /// Jo, hezky se poskládá pointa a vysvětlí se kdo je kdo a kdo za co může. Ale co je na tom vlastně zajímavého, když toho dosáhnete odepřením informací v průběhu a odtajněním až na konci? Horší je, že tvůrci naznačili, ale nevyužili možností poslat horror do silného kalibru, např. důslednější prací s tezí dokola opakovanou, že je vše jen sen. Nakonec je tahle místy výborně rozjetá linie znehodnocená - není to jen sen, jsou to střípky času. Naopak se střípky času (poprvé skvěle použito v 5. epizodě a na konci také dobré) se pracuje také nešikovně a nakonec nehrají v příběhu moc roli. Bez nich by fungoval úplně stejně. Úplně mě ale otrávilo, že motiv spisovatele, který ohýbá děj, byl také opuštěn. /// Moc nechápu, co je v horrorech na duších (duch, ne duše) tak děsivého. Zjeví se a dělají hů, hů? Je to nepochopitelné zlo? (hlavně u japonců). Je to snad svědomí a nevědomí, kterým ubližujeme sami sobě? To tady bylo vcelku rozehráno, ale s tak nějak podivnou logikou... /// Inu, to je vždycky škoda, když je dokončený projekt, který v řadě ohledů zaslouží opravdový aplaus, ale v pár ohledech lacině zklame. (01.10.2019)

Na poli hororových seriálů jsem byl řekl bych skoro nováček a nevím to určitě, ale tohle je možná vůbec úplně první. Přes trošku horší první díl jsem ale dál tomuhle strašidelnému domu šanci a na konci nevím, co bych vychválil víc. Jestli scénář, herce, zpracování, protože tohle vše tvoří naprosto deset sourodých dílů, které jsou vyprávěny velmi originálním způsobem, který nenudí, je hodně napínavý a hlavně, když skončí jeden díl, máte co největší chuť si pustit další. Prostě těžce návyková věc, na kterou se podobně, jako v Silent Hillu přes den celkem pěkně kouká a po setmění nahání husí kůži. Jedno z nejpříjemnějších překvapení za tenhle rok. A navíc od režiséra, od kterého bych to teda vůbec nečekal. Klobouk dolů. (01.11.2018)