The Haunting

Velice sugestivní, pozoruhodný a povedený strašidelný seriál. Je jedním z nejlepších hororových seriálů, které jsem zatím viděla, i po roce si ho velmi dobře pamatuju, vybavuji si mnohý detail i pocity, které jsem při sledování měla. Dávám pouhé čtyři hvězdy jen za to, že mě dokázal vyděsit až příliš a já pak měla špatné sny. :) Dobrý scénář, vizuální stránka i herecké výkony, příběh na mě opravdu silně zapůsobil a vtáhl dovnitř. - - Hodnotila jsem 1.sérii, druhá se chystá. Mám trochu obavu, aby neklesla kvalita, což u pokračování bývá bohužel poměrně častým a nepěkným zvykem. (08.08.2019)

Ne že by se mi Flanaganova tvorba po Oculusu nelíbila, ale pořád jsem čekal na nějakou pecku, která mě zarazí do židle a ta nepřicházela. Až teď. Co se týče atmosféry, nástupů a vizualizace strašidel či lekaček, tak není vůbec co vytknout. Takhle to dokáže už jenom Wan a celkem záhy jsem přestal jednotlivé epizody sledovat po setmění. Ale v tomto případě se nejedná o pouhý duchařský horor, ale i o hutné rodinné drama o vzájemném odcizení, které hororovou linku v lecčem předčí, byť jsou obě roviny neodmyslitelně spjaté. S tím úzce souvisí i dokonale napsané postavy sourozenců, kdy je každý úplně jiný, ale zároveň je z nich cítit vzájemné pouto a to platí jak pro dětské, tak dospělé verze všech hlavních hrdinů a hrdinek. Na tom má zásluhu skvěle odvedená práce při castingu, který nemohl být lepší. A nakonec mi sedl i styl vyprávění, kdy se přítomnost prolíná s minulostí a vzájemně se doplňují. Jediné, čeho jsem se trochu bál, byl konec, který často dokáže dobrý dojem pokazit, ale ani tady nejsem zklamán a dá se říct, že mě Flanagan skoro rozbrečel. Pro mě jednoznačně nejlepší hororový seriál vůbec a zároveň jeden z nejlepších žánrových počinů napříč věky. 100% (04.11.2018)

Nesleduju horory protože většinou přes prsty ani půlku nevidím a tento komentář píšu asi pro podobné lidi, jako jsem já.. Vydržte 4 díly a při pohledu na ducha se nebudete bát, budete brečet. Už dlouho jsem neviděla nic tak emocionálního se skvělým výprávěním jako tohle, a hned po zhlédnutí jsem se začla dívat podruhé. Bravo. (16.10.2018)

Na to, že jde o typickou duchařinu s domem, ve kterém straší, mě to dokázalo celých těch 10 dílů zabavit... Vlastně mě ten seriál i příjemně překvapil. Kdyby se podobný příběh měl odehrát během dvou hodin v normálním hororovým filmu, tak by asi za moc nestál. Respektive by to byl prostě jen další z mnoha podobných filmů, ale tím, že je to rozložené do 10 hodin, jde příběh poměrně dost do hloubky. Všechno se vyvíjí pozvolna a autoři netlačili na pilu, jak to u většiny hororů bývá. Potěšily mě třeba i dlouhé a určitě i náročné scény bez střihu. Konec mohl být asi trošku líp podaný, ale je dobře, že se všechno k tomu konci nějak extra neubírá a každý díl je zajímavý sám o sobě. (25.02.2019)

"I've lived with ghosts since i was a kid. Since before I knew they were even there. Ghosts are guilt, ghosts are secrets, ghosts are regrets and failings. But most times....most times ghost is a wish." Když jsem jako malý capart viděl Blair Witch a Kruh, řekl jsem si, že ta traumata za to prostě nestojí a nebudu se dívat na duchařiny. Míjel jsem za ta léta spoustu údajně hustejch filmů a hodně mě to jako filmovýho maniaka mrzelo. Pak přišly Dušičky '14 a já se hrdě postavil jednom ze svých největších strachů - strachu z duchů - a pustil jsem si po sobě několik tvrdých duchařin. Té noci jsem málem umřel, ale teď tu hrdě píšu komentář jako jediný přeživší Dušiček '14 #goodtimes. Přesně jak se říkalo v tomhle seriálu - "Svému strachu se můžete buď poddat anebo s ním bojovat". Já bojoval a vyhrál. To nás dostává k dnešku. K Dušičkám '18. V prvé řadě posílám thoughts and prayers všem, kteří už tu s námi nekráčí. V druhé řadě bych chtěl říct, že tohle dílko od Netflixu je jako celek kurva strašně krásný. Je to život. Strach. Bolest. Nenaplněné sny. Minulost. Démoni v nás. To není o strašidlech. To je o nás. Tohle musíš milovat. Tohle musíš vidět. Místy až nebeská hudba, zrovna poslouchám soundtrack a kolabuji (Beginning of the End Movement I je TOP shit pro všechny uplakánky jako já). A ta závěrečná skladba? Tož to drbu ty vole. Dneska jsem brečel. A jdu pokračovat. A tuším, že dnes uvidím ducha. Ještě však nevím v jaké podobě. Budu vás informovat. Love y'all. Sincerely, Jakub! <3 (02.11.2018)