Bez jištění na El Capitan

"The bottomless pit of self-loathing. I mean, that's definitely the motivation for some soloing." Již v předchozím počinu Meru šahalo manželské tvůrčí duo po pomyslném grálu horolezeckých dokumentů s přesahem; nyní už ho však pevně třímají v rukách. Z velké části za to vděčí Alexovi "horolezeckému autistovi" Honnoldovi samotnému, který je neskonale vděčný objekt zájmu čistě sám o sobě jako povaha, navíc díky letitému přátelství se na něj a jeho svébytnost Chin umí naladit. Dalším nosným aspektem je dopad prvního stálého vztahu do rutiny neusazeného samotáře, jehož život přes veškerý profesionalismus, přípravu i schopnosti chtě nechtě balancuje na neustálé hraně života a smrti. To celé zastřešuje pokus o dějiny přepisující pro běžného smrtelníka bez přání smrti nepochopitelný sportovní übervýkon, na který se Alex psychicky i fyzicky připravuje celou kariéru. A logicky se tedy celým dokumentem prolíná otázka "What if you die?", kterou si nepokládá jen Alex či jeho přítulkyně, ale především štáb složený ze samých starých kámošů. Štáb se tak stává jedním z hlavních protagonistů, protože stojí před morálně nelehkou volbou, jak se postavit k tomu, že nechtíc skrze přítomnost kamer vytvářejí na Alexe tlak a že tedy s velkou pravděpodobností dokumentují jeho cestu na smrt. Není toho málo, co Free Solo pokrývá (a pohříchu vynechává techniku sólo lezení, o které Alex umí poutavě i poučně pro laiky mluvit, když se mu dá prostor). A jen tak mimochodem to celé korunuje, že autoři umí měřítko a hloubku prodat dechberoucím adrenalinovým způsobem, ze kterého tuhne krev v žilách i prostřednictvím televizní obrazovky; a což teprve na plátně či v Imaxu. Výsledkem je počin (ať již ten Alexův či Chinův), který se zadře pod kůži. Co zadře... On jí rozedře až na kost. Jde tak o dokument o jednom z největších (nad)sportovních výkonů historie, který však celou dobu je hlavně a především o lidech. (13.02.2019)

Reklamní kampaň tohoto filmu nabudila jako kráva, obzvláště pro někoho, kdo má k horolezení velké sklony. Ale výstup na El Capitan natáhnutý na 100 minut je docela blbost. Spousta nudné omáčky, narcistické pobleptávání Alexe a románek s jeho Sonni (tělem i duší typickou americkou pipinou) doprovázen romantickou hudbou celý "dokumentární" zážitek srážely. Nicméně výkon pěknej, chyty a pazáže El Capitana dobře vysvětleny i laikovi a záběry taky stály za to (kdo má strach z výšek, i v kině by se mu dělalo nevolno). Celé Free solo lezení tady však postrádá prapůvodní smysl, když k tomu je celý štáb, ale řekněme, že když už měl potřebu to ve filmu zmínit, tak se tím živí a tak to chtěl prostě zachytit. (11.06.2019)

Jako dokument nenabízí Free Solo nic zásadního po formální, informativní či dramaturgické stránce. Pokud bych jej měl hodnotit jako sportovní výkon, pak je to bez pochyb za čistých pět a při jakémkoli výstupu jsem měl stáhnutou prdel, to bez debat. Ale taky jsem se pekelně nudil místama. Poslechnul jsem si co máma na to. Poslechnul jsem si co "stará" na to. No a říkali si to samé co já no. Just saying. (26.09.2019)

Tak jako i když člověk ví, že se zatím Alex těší dobrému zdraví, přesto mi při sledování celého naostro výstupu tuhla krev v žilách, zvedal se mi žaludek a bojovala jsem s kolapsem pod konferenční stolek. Jak se cítili jeho kamarádi, kteří ho natáčeli a podporovali naživo pod skálou, si ani nedokážu představit. Každopádně odvracení se od kamery a fotoaparátu dole na zemi mi to dostatečně potvrdilo. Když došel pod vrchol, který nakonec vyběhl s lehkostí svátečního běžce, tak jsme se na sebe s mým otcem podívali a shodli jsme se, že my bychom v tomto konkrétním úseku ještě potřebovali tuplované jištění se čtyřmi záchytnými jistícími body. Není to první dokument o něm, co jsem zhlédla, přesto mi tenhle sólo výstup na El Kapitána nahnal skuru jak struhadlo. Alex je prostě mimoň, úplně z jiného světa, nezařaditelný a naprosto ojedinělý druh člověka. Neznám žádného podobného blázna jako je on. Pobavily mě jeho názory na život hlavně na společný život se svou novou přítelkyní. "sedm let jsem se těšil dobrému zdraví, ale co jsem se Sunny, tak jsem spadl už dvakrát" :-)) Holt není nad to, mít parťáka, co vás spolehlivě odjistí. (01.01.2021)

Doslova dechberoucí záběry a podivný kluk s nepochopitelnou vášní. Kromě lezení se dokument soustředí na psychologický portrét, který se ze vzpomínek, starých fotek, rozhovorů i současnosti poskládá s velkou přesností. Možná až příliš. Přece jenom, točili to jeho kamarádi a horolezec je sice zvláštní brouk, ale hloupý není. Takže zvažuji, nakolik do těchto intimnějších částí pustili stylizaci a předem promyšlený záměr. Když vypráví, jak se v jeho rodině lidé neobjímají, on se to tedy musel naučit až v dospělosti a podkresové fotografie z dětství ukazují jeho jako okatýho kluka, který s láskou objímá svého otce…. Každopádně měl velké štěstí. Za slečnu, kterou si překvapivě našel, by měl děkovat. Tak hezké, milé, tolerantní a laskavé stvoření se nevidí. Otázkou, jestli pro ni je on ta nejlepší možná volba. SHRNUTÍ: Asi jeden z nejúžasnějších výkonů, co jsem kdy viděla. Ale na vlastní oči bych ho vidět nechtěla. (21.05.2019)