Bloudění orientačního běžce

Tohle je zvlastni film...pro me trosku nostalgie, protoze spartakiada atd. (jak kluci koukaj z okna na cvicici ucitelku a na holky, a do toho David "poupata..." jako bych tam byl...). Par hodne slusnejch hlasek a temer dokumentarni hereckej styl otce a syna. Urcite stoji za videni, socialisticky film pro mladez. 3+ (25.05.2014)

Autentický vhled do života mládeže na konci ZŠ. Bloudění orientačního běžce mělo původně splnit jen požadavek na další spartakiádní film, ale režie se ujal bývalý mistr republiky v pětiboji Matula. Bylo tedy možné přistoupit ke sportovní látce citlivěji, ale to by scenář musel napsat někdo zkušenější, než Sovják, v té době přešlapující pouze jako autor některých bakalářských povídek. Téma hledajícího se nezralého jednotlivce by mohlo i v této době zaujmout, ale chyběla opora lépe vedených profesionálních herců, aby vynikla syrová autenticita dětských výkonů. A konec konců radost z vítězství nad vlastním osudem. Co věta, to heslo z plakátu. A nic s tím neudělala ani Chýlková nebo Březinová, natož Rous s Pyškem. (28.02.2021)

Na první pohled u tohoto filmu bohužel zaujmou strašlivé výkony neherců v hlavních rolích, mimo nimi také spousta mých známých z Rakovníka a okolí. Příběh je vystavěn hezky a zajímavě, scénář je civilní, ale jak jsem psal, na hlavní postavy se nedá moc koukat, ale co hůře, hlavně se nedají posluchat. (04.01.2012)

V prvním momentech filmu, jsem zvažoval, zda se vůbec dívat. Z počátku mně film připadal takový fádní. Spolužáci se Chaloupkovi posmívají a ono mu to celkem ani nijak nevadí. Na první pohled to vypadá tak, že mu to je snad i jedno. Jako zlomový okamžik filmu mi přičel okamžik, kdy Chaloupku nevzali požárníci (pro ty mladší - hasiči) na krajský přebor. V Chaloupkovi se cosi zlomilo, konečně získal tu správnou motivaci a dostal chuť se sebou něco dělat. Celkově lze říct, že se nejedná o žádný trhák a film s hlubším obsahem, Troufám si tvrdit, že by se nejedni mladí při sledování tohoto filmu s nějakou postavou ztotožnili. Jsem rád, že jsem si vzpomněl jak se jmenoval onen v závěru zmiňovaný film, kdy lidi na nástupišti fackovali mávající lidi vykloněné z okna. Italský film s toutou fackovací scénou jsem viděl, jmenuje se: http://www.csfd.cz/film/31970-moji-pratele-amici-miei/. (neděle 30.08.2009) (30.08.2009)

Tenhle film jsem viděl před více než dvaceti lety a tenkrát se mi opravdu hodně líbil. V těch třinácti letech pro měl byl, podobně jako podobně laděný film se symptomatickým názvem "Outsider", velmi důležitý, neboť jsem tehdy v mnoha situacích prožíval outsiderství velmi podobné... Po dnešním shlédnutí tohoto filmu cítím mírné rozpaky, neboť už úvodní píseň v podání tehdejší superstar, několikanásobného zlatého slavíka a miláčka dětí - Dalibora Jandy, nás neúprosně vtahuje do sychravé atmosféry reálného socialismu, přičemž tuhle podivnou, mimořádně pitomou dobu neopustíme po celých 78 minut filmu. Příběh sám je nesmírně schématický a plný neuvěřitelných klišé. Také herectví všech zúčastněných je neskutečně mátožné a ochotnické. Snaha vytvořit "výchovný film", "předávající dnešnímu mladému, často pasivitou dospělých zmatenému a demotivovanému člověku důležité základní pozitivní hodnoty " (to necituji, ale takhle nějak to bylo tehdy určitě zformulováno), kouká z příběhu jako sláma z bot. Přesto nehodlám tento "filmový opus" jen tak bez milosti popravit. Jistě v tom bude i kus nostalgie, protože na mě tenhle výchovný film rozhodně zafungoval a skutečně mě motivoval, ale ne jen ta... Především disponuje až překvapivě kvalitní a vynalézavou kamerou, dále je místy poměrně vtipná (občas pravda není úplně jasné, byl-li to záměr, nebo jen "kouzlo nechtěného"), v neposlední řadě je i až nečekaně věrným dokumentem tehdejšího období, včetně takových detailů, jako je dobové vybavení bytů, tehdejší oblečení, podivná, dobově příznačná společenská apatie a uzavírání se do sebe, či trefná reflexe názorů a postojů tehdejších teenagerů. Přitom se zdá, že ten zdánlivě nezúčastněný pohled tvůrců na jejich tehdejší současnost, v sobě skrývá určitý osten nepřiznané společenské kritiky, která sice vyznívá spíše v tepání jednotlivých zlořádů, ale může být pochopena i jako kritika samotného systému... Celkový dojem: 55% PS: Pokud ti mladší netuší, co že to byla ta Spartakiáda, tak tady to jasně a zřetelně pochopí ;o) PPS: Orientační běh je vážně moc fajn sport! (07.03.2009)