Bloudění orientačního běžce

Orientační běh jsem dělal asi 10let,takže ten sport znám docela dobře.Ve filmu ho sice moc není,ale při jeho shlédnutí jsem si vzpomněl na svá bloudění,na lumpárny které jsme ve vesnicích severních Čech,kde se závody konali,prováděli.Na ta ranní vstávání,která mě připravovala o Studia Kamarád...Co je však na tomto filmu doslova děsivé,jsou herecké výkony.Nejen "naturščiků",ale i profíků (Pyško).Tolik frází a nepřesvědčivých ztvárnění jednotlivých postav, aby jeden pohledal....Snad jen Ivana Chýlková v té socialistické variantě účesu "afro" nemá chybu...To myslím samozřejmě hóódně ironicky :-) (15.01.2011)

Neprávem zapomenutá komedie. Stokrát omleté téma je oživeno spartakiádou ("Je to dobrovolná akce, takže tam musíme všichni.") a neotřelými tvářemi. Kupodivu je tu spousta skvostných hlášek ( - "Víš, jak se pozná dobrý hospodář?" - "Že pořád jí nahnilý jabka."), sice rozředěných tragikomickou omáčkou pohnutek stěžejní postavy, ale já jsem se bavil. Navíc musím přitlačit na hodnocení, když se hlavní hrdina honosí tak libozvučným příjmením, jako je Chaloupka. :-) (14.08.2007)

Z filmu si pamatuj hlavně poslední scénu, kdy ,,to" Radek vyběhl a pak také jak hlučně cvičil ve sklepě činkou a fackovací vlak a vlatně si ho pamatuju docela dost dobře....celkem mě naplnil nadějí, že když člověk chce, tak to aspon trochu jde...( je fakt, že mi bylo 12 :-), ale film mě pozitivně ovlivnil a to se cení. (15.03.2011)

Autentický vhled do života mládeže na konci ZŠ. Bloudění orientačního běžce mělo původně splnit jen požadavek na další spartakiádní film, ale režie se ujal bývalý mistr republiky v pětiboji Matula. Bylo tedy možné přistoupit ke sportovní látce citlivěji, ale to by scenář musel napsat někdo zkušenější, než Sovják, v té době přešlapující pouze jako autor některých bakalářských povídek. Téma hledajícího se nezralého jednotlivce by mohlo i v této době zaujmout, ale chyběla opora lépe vedených profesionálních herců, aby vynikla syrová autenticita dětských výkonů. A konec konců radost z vítězství nad vlastním osudem. Co věta, to heslo z plakátu. A nic s tím neudělala ani Chýlková nebo Březinová, natož Rous s Pyškem. (28.02.2021)

V prvním momentech filmu, jsem zvažoval, zda se vůbec dívat. Z počátku mně film připadal takový fádní. Spolužáci se Chaloupkovi posmívají a ono mu to celkem ani nijak nevadí. Na první pohled to vypadá tak, že mu to je snad i jedno. Jako zlomový okamžik filmu mi přičel okamžik, kdy Chaloupku nevzali požárníci (pro ty mladší - hasiči) na krajský přebor. V Chaloupkovi se cosi zlomilo, konečně získal tu správnou motivaci a dostal chuť se sebou něco dělat. Celkově lze říct, že se nejedná o žádný trhák a film s hlubším obsahem, Troufám si tvrdit, že by se nejedni mladí při sledování tohoto filmu s nějakou postavou ztotožnili. Jsem rád, že jsem si vzpomněl jak se jmenoval onen v závěru zmiňovaný film, kdy lidi na nástupišti fackovali mávající lidi vykloněné z okna. Italský film s toutou fackovací scénou jsem viděl, jmenuje se: http://www.csfd.cz/film/31970-moji-pratele-amici-miei/. (neděle 30.08.2009) (30.08.2009)