Volná noha

Úsměvná nostalgická vzpomínka na 80. léta. 1) Scénář napsal dobře známý cimrmanolog (Salón Cimrman) 59letý Jiří Šebánek. Pro nepříliš výrazného 46letého mistra sportu (pětiboj) Júlia Matulu to byla poslední režie. Hudbu nahrál tehdy čerstvý vítr v české jazzové hudbě - soubor Naima, jehož první desku z roku 1988 jsem opravdu rád poslouchal. Z hereckého obsazení mě zaujala 23letá Lucie Bílá, štěkli si i Pavel Anděl či Michaela Jílková. 2) Narážky na dobové reálie jsou jemné a opatrné s dvěma výjímkami. Jednou jsou povinné rekvalifikační zkoušky, jejichž úroveň a charakter dobře vystihuje reakce šéfové komise na otázku, jestli zná největšího světového jazzového trumpetistu: K čemu by mi to bylo? Znělka Hlasu Ameriky, která zazní při přelaďování rádia, pak jasně ilustruje dobu vzniku filmu. 3) Neumím rozpoznat, zdali touha po neomezovaném svobodném životě hlavního hrdiny Bena je osobnostní rys anebo výraz politického protestu doby. A tak se mi nejvíce do paměti vryly recese v paternosteru a potom u místní lokálky. (02.06.2011)

Tohle může tvůrce hodně mrzet, když jeho dílo zůstane prakticky nepovšimnuto a zapomenuto ne kvůli umělecké nedostatečnosti, ale protože jeho uvedení převálcuje doba. Stalo se to několika filmům, jejichž výroba začala v roce 1989 a do distribuce šly o rok později, jazzová komedie o jednom donkichotském bohémovi by si rozhodně zasloužila objevení a vzkříšení. (23.05.2021)

Jazz je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš... Spousta zajímavých momentů, mnoho vtipných míst, nespočet nečekaných herců (Lucka Bílá, Václav Knop, Jaroslav Štercl, Michaela Jílková, Pavel Anděl...) a jako bonus super konec. Fascinovala mě "půjčovna průmyslového zboží" i její využití. A taky Mirka Pleštilová, krásná jako vždy. (01.12.2014)

Mé první setkání s živlem Mariánem Zednikovičem. Výborný, sladkokyselý film z doby dávno minulé a hodně vzpomínané, už jsem chodil do školy. Některé jazzové party jsou přeci jen trochu přehnané, ale nenechte se odradit, odměnou vám budou proporce české Playmate Jany Švandové, humorné setkání s mladičkými Knopem, Bílou či Zavřelem, a hlavně výborný konec v domečku u trati na konci světa. (23.10.2011)

Tenhle film vypráví o jedné zásadní věci, a to o tom, že na tomto světě má cenu jen jediné- kamarádství. Vše ostatní- ženský, prachy, majetek, jsou k ničemu a pomíjivé. Snímek je vtipný a svěží. Možná je Zedničkovič drobátko nesympatický hrdina, ale Schmitzer to bohatě vynahradí. Děj v podstatě o ničem, ale zaryje se pod kůži a ještě druhý den to v člověku doznívá...85% (14.07.2014)