Režie:
Bruce BeresfordScénář:
Brian MooreKamera:
Peter JamesHudba:
Georges DelerueHrají:
Lothaire Bluteau, Aden Young, August Schellenberg, Tantoo Cardinal, Frank Wilson, Raoul Max Trujillo, Gordon Tootoosis, Alison Reid, Sandrine Holt (více)Obsahy(1)
Je rok 1634, děj začíná v Quebecu v Severní Americe. Toto území je postupně zaplavováno francouzskými kolonialisty a misionáři. Jedni touží po moci a bohatství, druzí by rádi převrátili původní indiánské obyvatele na křesťanskou víru ve snaze o své vlastní spasení. Tento film vypráví, zřejmě podle dochovalých zápisů, o střetu dvou zcela odlišných civilizací a tedy i odlišném pohledu na podstatu života a jeho chápání. Zpočátku pouze lehce dobrodružný příběh postupně graduje do drsných a krutých praktik zacházení indiánských kmenů s misionáři, tedy s nežádoucími vetřelci. (Kimon)
(více)Videa (1)
Recenze (48)
Velmi neobvyklý a rozhodně zajímavý film, i když slovo "zajímavý" může znít někomu podezřele. Oddychovka to rozhodně není a pro milovníky "klasických westernů" to asi nebude to pravé ořechové. Jak podotýkají druzí, spíš čekejte něco (imho o kousek lepšího) a la Mise. Slušná hudba, skvělý naturalismus míchaný se zvláštní pochmurnou baladičností. Drsná severská příroda, drsný průběh a nakonec i drsný konec. Historicky uvěřitelné. ()
Veľká škoda, že tento film takmer nikto nepozná a úplne sa na neho zabudlo. Silné tematicky, príbehovo aj vizuálne. Chýba tomu však "to niečo" čo robí z vynikajúceho filmu výnimočný. Proste nejaká scéna alebo prvok, ktorý by to dokázal vytiahnuť na svetlo z tieňa Misie, Dobytia Raja alebo Nového sveta. Ak považujete menovanú trojicu za tak obrovské pecky ako ja, tak toto vrelo odporúčam Silných 8/10 ()
Velmi autenticky se jevící a až hmatatelně působící polozapomenuté filmové dílo, které se vmžiku stalo mou srdcovkou! Brilantně vykreslené dobové náboženské smýšlení v porovnání s mentalitou indiánů, která je mi i přes mnohou krutost bližší než naše zápaďácké manýry neohleduplné k naší vlastní duši. ()
Jezuitské snahy v Kanadě byly dalekosáhlé, i když ne tak jako v Paraguayi. Huronská mise, na které se podíleli Noël Chabanel, Jean de Brébeuf a další, byla ukončena vpádem Irokézů, kteří vyrazili na válečnou stezku v nevídané síle (přes tisíc válečníků). Opakuje se tak historie všech dřívějších kontinentálních misí: kdo se jako první dá na křesťanství, stane se mučedníkem a světcem, následovníci pak už jen těží svůj prospěch. (Byl někdo svatý mezi Horony?) Rád se dívám na filmy, které objasňují nějaý aspekt ze života Indiánů, zvláště po invazi bělochů. I z toho pohledu je pro mě Černé Roucho cenným "uměleckým dokumentem". A Indiány mám rád, i přes jejich nesporné gaunerství. Obraz Tantanky Jotanky mi visí hned vedle krbu. A jeho konstatování po rozdělení Velké Siouxské rezervace (na dotaz, co tomu říkají Indiáni): "Vidíte tady kromě mě ještě nějakého jiného Indiána?" (parafráze), je velkým mementem. ()
Tývole to byla sračka.. Jedna stár za krásnou přírodu a druhá za příběh který se rámcově asi stát mohl.. Jinak je to ale pathetická šuldovina, která se sice snaží nabízet jakýsi nezromantizovaný a naturalistický pohled, ale ve své křečovité snaze je naivnější a plytčejší než všichni tančící vlci světa. Dementní casting je už prvotní chyba, kdy jsou charaktery obsazeny tak zcestně a klišoidně, že to snad ani blběji nešlo. Titulní black robe vypadá jak M.Palin (a já každou chvilku očekával nějáké úchylné muzikálové číslo). Dobrý indián musí vypadat jako taková ta čistá, dobrácká, trochu hnutá verze Bena Kingsleyho. Zlej indián musí vypadat jako prznič nemluvňat. Zamilovanej smíšenej pár musí být jako z obrázku(hezounek a pocahontas). No prostě už takhle blbě rozdané karty hlásí, že je něco v nepořádku. Klišé, šablona, pathos, naprosto nefunkční akce, mimoidní dialogy..... Chápu o čem to mělo být a jaký byl asi záměr, ale nepovedlo se. ()
Reklama