U Zlaté rukavice

Už jste někdy viděli film, kde vám byly všechny postavy odporné a dokonce se vám během něj zvedl aspoň jednou žaludek? Já určitě ne, a protože zde se mi to stalo, už proto se tenhle film zařadí hodně vysoko v mých neotřelých a nezapomenutelných filmových zážitcích. A přitom je to vlastně tak prosté. Hlavní hrdina je odporný shrbený loser, kterému se ani nepostaví přirození, když dojde na věc, a tak si sem tam svůj vztek vybíjí na těch nejošklivějších ženách, které shání ve své oblíbené putice, a které jediné jsou ochotny jít s ním do jeho odporného bytu. A neštítí se ani vražd. Tohle byla taková syrová, zvrácená a svými detailními záběry opravdu nechutná úchylárna, že mě to přikovalo do sedadla a nepustilo dřív než se závěrečnými titulky. Film jako dělaný pro festivalovou pozdně večerní projekci, která tomu dodala tu správnou atmosféru. Naprosto skvělý a ve všech směrech uvěřitelný výkon zde předvádí v hlavní roli Jonas Dassler, kterého tímto začnu podrobněji sledovat, ale vlastně všichni herci jsou tak skvělí a reální, že to bylo až děsivé. Každopádně byť je to mega úchylárna a možná budu v menšině, hodnotím nadprůměrně, protože když mě něco takhle baví, nemůže to být špatné. [27. Art film Fest Košice] (18.06.2019)

Dílo divákovi poskytne zajímavý náhled, do surového, pro běžné lidi zcela nepochopitelného světa jednoho velice odpudivého ochlasty. Ten je pochopitelně zahořklý a vlastní zlobu si vybíjí na podobně zbytečných existencích jako je on sám. Zejména jde o ženy, které navštěvují jeho oblíbený lokál U Zlaté Rukavice. To stručně k obsahu. Zmíněný náhled je skutečně fascinující, neboť není pochyb, že řada lidí žije/žila v podobných podmínkách. Nicméně filmů o vrazích nejrůznějších kalibrů jsem již viděl tolik, že mne příběh ani jednotlivé zabíjení nikterak zvlášť neohromilo. Jelikož se mi však velice líbil tento objev pro mne skoro až nového vesmíru, hodnotím spíše kladně. 60% (22.07.2022)

Od režiséra ODNIKUD jsem čekal chladnou a odosobněnou studii Fritze Honky, dostal jsem hodně tělnatou a barvitou podívanou, která se většinu filmu pohybuje na hraně. Mírně debilní Honka zde přešlapuje po ostří zvířecího šílence a tragikomické postavičky s jejímž nádechem jsou zde vykreslevány jeho alkoholové "peripetie", takže spíše než k aktuální formě true crime filmů má ZLATÁ RUKAVICE blíž k snímkům jako CARNE nebo DELIKATESY. Byť bych film nedoporučil slabším povahám a já sám nebudu další shlédnutí vyhledávat, nedá se filmu upřít potenciál budoucí kultovky a Fatih Akin zaslouží ocenit za perfektní tvůrčí výkon. Každá postava tu má svoje místo žije, dýchá a žádný jeden štamgast ze Zlaté Rukavice tu není navíc. Takhle zdatně dirigovanou věc jsem už hodně dlouho neviděl, nicméně jsem taky dlouho neviděl nic takhle nechutného a po projekci jsem měl akutní potřebu umýt si alespoň zuby. (A mad props Jonasi Dasslerovi, jít do téhle role v 23 letech chtělo odvahu). (06.11.2019)

Příběh skutečného vraha v odpudivém a nepříjemném filmu, který nešokuje prvoplánovou brutalitou (v tomto ohledu je film překvapivě krotký) ale prostředím a převážně postavami, které zahrnují to nejlepší z těch nejodpornějších panoptik. Už jen výběr "obětí" je exkluzivní a každá další "kráska" diváka utvrzuje v tom, že se opravdu nejedná o film pro každého. Není to standardní thriller, u filmu se divák nebude bát, ani nebude v napětí. Je to film, kde sledujeme jednoho řádně zvrhlého úchyla (dokonale namaskovaný 23 letý herec) a jeho život, touhy a jeho vlastní svět, ve kterém není místo pro hezké věci. Film diváka zaujme bizarním způsobem, kdy mu všechno přijde odpudivé, ale pořád bude chtít vidět víc. Škoda, že film nijak výrazně negraduje a některé částky jsou nudnější. Pořád se ale jedná o film, o kterém se dá dlouho bavit a nejedna scéna se v divákovi uloží na hodně dlouhou dobu. (29.10.2019)

Jako nenapravitelný romantik mám ty kýčovitě vyvoněné, skvostně vybarvičkované, něžné, citlivé a poetické příběhy z lepší společnosti, v nichž se skvostně snoubí dokonalá estetika se sofistikovanými filosofickými poselstvími, prostě rád, notabene dle skutečných událostí. Tudíž mi nesmírně realisticky podané osudy Bedřicha Hoňky, říšského intelektuála, polyhistora, dobrodruha, filantropa, gurmeta, gurmána, bonviána, nádherného chlapa a milovníka krásných žen jednoznačně učarovaly a naplnily mě až závistí nad tou pestrostí jeho života, tolika možnostmi vychutnávání si jeho krás plnými doušky, hloubkou poznání, dosaženou celoživotním vzděláváním se, a všudypřítomnou čistou a upřímnou láskou, jež jej provázela na každém kroku. A také trochou žárlivostí, samozřejmě, hihi. Ruku na emocemi rozbušené srdíčko, chlapci, vždyť komu z nás se v životě poštěstí milovat tolik oduševnělých, rozkošných, ztepilých mladých a pružných krasavic s oslnivě zářivými úsměvy?! (04.10.2019)