U Zlaté rukavice

Ta atmosféra, nálada filmu, postavy, chlast, děvky, špína, morální ztroskotání, sedmdesátý léta ( jsem nebyl ), herecký výkony, replika Honkova kvartýru, hnizdečko lásky se špetkou hniloby, veliká odvaha a koule tvůrců ( Asi Akin ? ) natočit dnes něco takovýho.. Nemůžu jít pod plný hodnocení, po filmařské stránce špička veliká, zážitek pro mne jako diváka dosud asi nevídaný a v duchu, který jsem čekal, jako ze zlého snu, neodtrhl jsem od toho oči ani myšlenky, zaslouženě plná palba za 9/10 i když pila mohla být i ostřejší a více zatlačená.. pak by to asi film s distrubucí a zaplacením neměl uplně jednoduchý.. vynikajicí. (13.01.2020)

Jako nenapravitelný romantik mám ty kýčovitě vyvoněné, skvostně vybarvičkované, něžné, citlivé a poetické příběhy z lepší společnosti, v nichž se skvostně snoubí dokonalá estetika se sofistikovanými filosofickými poselstvími, prostě rád, notabene dle skutečných událostí. Tudíž mi nesmírně realisticky podané osudy Bedřicha Hoňky, říšského intelektuála, polyhistora, dobrodruha, filantropa, gurmeta, gurmána, bonviána, nádherného chlapa a milovníka krásných žen jednoznačně učarovaly a naplnily mě až závistí nad tou pestrostí jeho života, tolika možnostmi vychutnávání si jeho krás plnými doušky, hloubkou poznání, dosaženou celoživotním vzděláváním se, a všudypřítomnou čistou a upřímnou láskou, jež jej provázela na každém kroku. A také trochou žárlivostí, samozřejmě, hihi. Ruku na emocemi rozbušené srdíčko, chlapci, vždyť komu z nás se v životě poštěstí milovat tolik oduševnělých, rozkošných, ztepilých mladých a pružných krasavic s oslnivě zářivými úsměvy?! (04.10.2019)

Žádných brutalit a extrémních záběrů porcování těl se sice v tomhle filmu nedočkáme, ale za to z něho velkou měrou číší hnus, špína a smrad. To se podařilo vystihnout opravdu věrohodně. Jonas Dassler v roli slizskýho, alkoholickýho psychouše exceloval. Pochválit musím i výběr soudružek prostitutek. Dobrej humpl. Ostatně pajzl U Zlaté rukavice nabízí takových lidských karikatur mnohem víc. Snímek je to opravdu špinavej a svým způsobem i drsnej a nechutnej. Zároveň se v něm najde i pár výživnejch hlášek. Nevím co bych k tomu víc dodal. Snad jen že to byl film podle mýho gusta, kterej se mi parádně trefil "do chuti". (31.05.2020)

Dassler ako hlavný predstaviteľ je presvedčivý a Akin ako režisér si zase užíva byť explicitný a popisný, čo mu umožňuje vytvoriť pomerne nepríjemný pocit. U Zlatej Rukavice nie je pekný film. Je plný alkoholikov, stratených existencií a zbytočných násilností. Tie dve mladé čisté postavy sú vo väčšej alebo menšej miere konfrontované s týmto svetom, pretože sú na neho zvedavé. Kupodivu mi ale táto až lyrická línia straty nevinnosti prišla samoúčelná. Inak sa jedná o film, ktorý zanechá dojem. Funguje aj ako rekonštrukcia aj ako náhľad do psychiky pokazeného človeka. Akin zvykne odľahčovať, dokonca vytvára postavy s ktorými vieme sympatizovať - či už je to pani, ktorá utečie vďaka kresťanskej misionárke alebo upratovačka vo veľkej firme, kde sa Fritz zamestná. Akin ukazuje, že dokáže pracovať s atmosférou a s postavami. Pôsobí to uveriteľne a dokonca v určitých momentoch akoby stiera fikciu a ukazuje nám bez ladu a skladu v jednozáberovke hrôzu zabitia. Funkčné, hoci si nie som istý, či to chcem ešte dakedy vidieť. (04.04.2020)

Selby? Bukowski? Pelc? Aber nein... Herr Strunk! Tak tomuhle já říkám underground! A s nelibostí a se skřípějícími zuby musím připustit, že ze zhoubného tureckého nádoru v chátrajícím německém těle vymetastázoval minimálně jeden užitečný plod, a tím je Fatih Akin, který Strunkovu předlohu zfilmoval tak geniálně, že mám teď chuť po stu letech zase zajít do knihovny. Ale počítám že až se zítra vzbudím a pojedu s přítelkou na víkendový výlet, rád pustím v lůně podzimní přírody tyhle pekelné výjevy z prostředí hamburské spodiny z hlavy. Každopádně ale extra silný filmový zážitek, okořeněný dokonalou výpravou a dokonalými hereckými i nehereckými typy. P.S.: Děkuju všem bohům, že už nechlastám. (25.10.2019)