Raoul Taburin

Měl to být takový pohodový výlet na francouzský venkov někam do časů knoflíkových válek nebo Mikulášových patálií... Ne všechno se ale povede, ne všechno vyjde podle turistického katalogu. Stačí, abyste na místo dorazili s jiným sluncem a z kouzelných fotek jsou jenom obrysy. Tento snímek si sice poradil s hudbou i prostředím, ale trochu klopotně se popral s příběhem samotným. Jinými slovy potvrdil, že je-li něco vtipné na papíře, není zároveň zaručeno, že to musí být vtipné i na plátně. RAOUL TABURIN je úsměvný oddychový film. Ale za týden už si na něj nevzpomenete... PS: Co je vlastně vtipného na tom, že opravář kol na něm neumí jezdit? (07.06.2020)

Poetický film, věnovaný asi spíše dětskému publiku. Věřím že předloha mohla mít své kouzlo, to mi však zůstalo po celou dobu filmu utajeno. Tento film mnohem více než jakýkoliv jiný ukazuje, jak rozdílné může být vnímání diváků, kteří sledují stejnou událost. Bylo by však nespravedlivé udělit filmu odpad, je mnoho mnohem horších filmů. (11.08.2022)

I kdybych nevěděl, že je autorem Jean-Jacques Sempé a film by byl natočený v angličtině, stejně bych si hned příběh lokalizoval na francouzský venkov. Z každého záběru je cítit prostředí francouzského jihu, malých městeček z Provence či ze sousedství, kde z kamenných domků dýchá kus historie a z místních obyvatel pohodovost. V něčem mi snímek připomíná i kresby Pascala Campiona. Raoul Taburin je film sympaťák, kde se sice pravděpodobně nebudete řehtat na celé kolo, ale lehký úsměv vás opustí jen málokdy. Malý příjemný film, který vyvolá pozitivní náladu. Celkový dojem: 75 %. (27.11.2019)

Od Raoula Taburina jsem sice nečekal druhé Mikulášovy patálie, ale ani, že se u něj budu otravovat jako u limonády podle Rosamunde Pilcher. Benoît Poelvoorde a Edouard Baer jsou velcí sympaťáci, Suzanne Clément příjemná, malebné prostředí francouzské vesničky je útulné, na nápadnice mladého Raoula se hezky kouká..., ale to je tak asi vše. Celou první půlku bez Benoîta a Edouarda jsem odolával nutkání se podívat na hodinky a ani poté se žádná masáž bránice nedostavila. Za celou dobu jsem se jednou zasmál jednou (když Benoît vtipně načasoval leknutí při fiktivním rozhovoru s manželkou) a jednou pousmál - to je na komedii dost málo. Slibný námět opraváře bicyklů, který neumí jezdit na kole, mohl zadělat na pořádnou porci situačního humoru, ale právě na ten tvůrci bohužel zapomněli, stejně jako vyjasnit si míru nadsázky. Škoda. (13.07.2020)

Taková pohádka pro dospělé. Ale vážně. Dlouho jsem neviděla nic tak pohádkového, miloučkého, upřímného od srdce. Úplně cítím, jak kouzelná asi musí bý kniha. Přenádherné exteriéry francouzské Provence jen vybízí k tak nevinnému pozitivně naladěnému příběhu. Absolutně skvělá vymazlená výprava, kostýmy, herecké výkony a hlavně humor. Sice se netřískáte rukama o stehna, ale velice často se publikum pochichtávalo a bylo prostě upřímně pobaveno. Kéž by takhle vypadal svět všude. (10.08.2020)