Žár

Vedle Pátku třináctého a Sleepaway Camp by tento snímek mohl završit pomyslnou trojici nejlepších kempových slasherů z počátku 80. let. Je zde znát velká inspirace hlavně prvním ze jmenovaných, nicméně The Burning si jde svou vlastní cestou a má několik opravdu divokých scén k nabídnutí. Slušná podívaná. (22.04.2018)

Fajn táborová vyvražďovačka, ktorá naberá na bodoch práve v čase Halloweenu, najlepšie ako súčasť nejakého hororového maratónu s partiou. Ono to chvíľu trvá, kým sa to rozbehne, ale potom sa stáva pán "Spálený" nezastaviteľný. Logické lapsusy sú skôr roztomilé ako trápne, napríklad, keď decká zistia, čo sa deje, tak neplánujú utiecť, ale plačú, že sa z tábora nikdy nedostanú. To je problém nasadnúť do áut a odísť? No a na prekvapenia zabudnite, od začiatku viete, kto vraždí a prečo. (30.10.2021)

Burning je takovej slasher bratříček Pátku třináctýho, sice postava zabijáka nemá kultovní status, ale za to o to víc zabíjí a o to víc používá extrémně skvělou zbraň v podobě nůžek na křoví a že s nima může být docela dobrá zábava, tam ukázal hned několikrát, krom toho, to co tenhle film mohlo zničit, což byly masky, je tu celkem umě schovávaný a když už se s tim nakonec musí vyjít na světlo, tak, ač ta gumovost z toho čiší celkem dost, tak to vůbec nevadí. Typickej kvalitní slasher 80-tých let (27.10.2008)

Slashery nejsou a nikdy nebyly mým nejoblíbenějším subžánrem, protože mi po čase neuvěřitelně splývají, ale tohle se mi celkem líbilo. Až se docela divím, že se The Burning nedočkal pokračování, slušného záporáka by na to měl. Všechny vraždy jsou páchány zahradnickými nůžkami, což imho nepřináší zrovna pozitivní důsledek - jsou si všechny dost podobné. Tedy až na Eraserheadem vzpomínanou akci na voru, tu jedinou si budu pamatovat po delší dobu. Atmosféricky je film povedený (především na začátku a na konci), první polovina by mohla být dějově bohatší, ale dá se to vydržet. The Burning je prostě důstojným zástupcem kempového slasheru osmdesátých let, nic víc a nic míň. (18.08.2008)

Musím priznať, že som sa bavil viac, ako pri tom nepárnom dni v týždni, ktorý bol natočený o rok skôr... Ale na druhej strane, išlo o menej seriózne pôsobiaci počin, s vraždami natočenými divne, nevkusne a nereálne. Chcieť však od nekompromisného béčka opak by bolo asi naivné. A fanúšikom do červena zafarbených zákutí žánru sa tvorcovia istotne zavďačili početnými gore (a whore) scénami. No ja som si uvedomil, že to čo ma tu zaujalo, je skôr príbeh o nadržaných adolescentoch v lese, kde by sa pokojne mohlo riešiť, či je viac úchylný miestny outsider, ktorý očumuje dievčatá bez ich vedomia, alebo pseudo macho, ktorý ho šikanuje. Načasovanie všetkých naivne prevedených vrážd sa totiž dalo vytušiť príliš jednoducho, aby sa zachovalo potrebné napätie. A ani tie cca dve ľakačky ma nepresvedčili, že tomu tak nie je. Preto som mal chuť vystrihnúť násilné scény a predstaviť si The Burning ako béčkového zastupiteľa psychologického filmu, s prvkami generačnej výpovede. V tom prípade by dnes na čsfd pravdepodobne nemal 327 hodnotení, ale len 27, jedno by bolo každopádne moje, a možno vyššie. Pretože keď mi na horore vadí iba jedna vec, a to sú hororové scény, bude zrejme niekde chyba. A netvrdím, že nie vo mne. (20.05.2015)