Next Stop, Greenwich Village
Režie:
Paul MazurskyScénář:
Paul MazurskyKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Bill ContiHrají:
Lenny Baker, Shelley Winters, Ellen Greene, Lois Smith, Christopher Walken, Antonio Fargas, Dori Brenner, Lou Jacobi, Mike Kellin, Jeff Goldblum, Joe Spinell (více)Obsahy(1)
Ve filmu Příští stanice Greenwich Village (1976) natočil Paul Mazursky v podstatě vlastní příběh. Píše se rok 1953 a herecký elév Larry Lapinsky (Lenny Baker) se rozhodne opustit teplé místečko v brooklynském bytě svých rodičů a přestěhovat se na Manhattan, do bohémské čtvrti Greenwich Village. Pronajme si malý byt, obstará si místo s obchodě se zdravou výživou, navštěvuje hodiny herectví a obchází konkurzy. Stýká se s partou umělecky spřízněných přátel, k nimž patří jeho dívka Sára (Ellen Greeneová), bohémský básník Robert (Christopher Walken), černý homosexuál Bernstein (Antonio Fargas) a další herecké adeptky Connie (Dori Brennerová) a Anita (Lois Smithová). Dokonalé vystižení prostředí a dobové atmosféry patří k největším kladům Mazurského snímku, který je upřímnou výpovědí o uměleckém zrání a ambicích. Jeho další velkou předností jsou herecké výkony, zejména prakticky neznámého Lennyho Bakera v hlavní roli Larryho, který byl za svoji pozoruhodnou kreaci nominován na Zlatý glóbus (byla to bohužel jediná hlavní úloha jeho krátké kariéry, již v roce 1982 náhle ukončila rakovina, když mu bylo pouhých 37 let). Víc než přesvědčivá je v postavě typické starostlivé židovské matky Shelley Wintersová, rovněž nominovaná na Zlatý glóbus. V malých úlohách se ve filmu mihnou později známí herečtí představitelé Jeff Goldblum (herec na konkurzu Clyde Baxter), Bill Murray (kamarád v hospodě Nick Kessler) a Vincent Schiavelli (muž na večírku). (Česká televize)
(více)Recenze (18)
Ako lentaky lahky nadpriemer, rezisersky na urovni, ovsem dejova linia trochu tape a scenaristicky nic moc, mazursky za kamerou mal hlavne prestrihat tie vatovo plane plky v strede filmu a ist von z planych kulis. Za perfektnu Shelley Winters /Lovcova Noc 1955, Díobrodruzstvi poseidonu, Delta Force/ dam s prizmurenim oka 70 % ()
Takové docela Allenovské, pojetím i zpracováním. Většina postav fajn a tvoří pěknou plejádu rozmanitých figurek, které fungují a působí uvěřitelně. Potěšili hlavně mladý Walken a mírně komická figurka v podání Jeffa Goldbluma. Z většiny jsem se bavil, ale byla tam i trochu hlušší místa, která celek trochu srážejí. 3,5*, ale dávám 4, protože trojka sráží film do modré barvy a to si myslím úplně nezaslouží. ()
Je to zvláštní - jeden by řekl, že film, který představuje pro režiséra jeho autobiografický výlet do mládí a počátků kariéry, bude patřit mezi jeho priority a bude k němu přistupovat s maximálním zaujetím. Jestli ale v Mazurského filmografii najdu titul, ke kterému bych se vracel, bude to Moskva na Hudsonu, nikoliv tenhle kousek. Nejvíc mu asi škodí tuctové obsazení s necharismatickým hercem v hlavní roli. Za zmínku stojí snad jen Walken a Goldblum ve vedlejších miniroličkách, vše ostatní je zaměnitelné a popravdě řečeno mně ty kreace nebo postavy přijdou často spíš protivné než nějakým způsobem šarmantní a humorné. Zapamatováníhodných scén je minimum. Nemůžu si pomoct, ale pro mě je zajímavější Mazursky jako herec než člověk stojící za kamerou. Celkový dojem: 45 %. ()
Něco mezi 3 a 4. Nakonec jsem se přiklonil k vyššímu hodnocení, protože film měl od začátku pěkně našlápnuto a tempo až do konce neztratil, přičemž se nekonají nějaké extra veletoče, nesprintuje se a nezpomaluje, ale udržuje se konstantní rychlost, která drží film nad hranicí průměrnosti. Dobré dialogy a herecké výkony, které místy skoro sklouznou k přehrávání, ale naštěstí se podařilo herce ukočírovat. ()
Skvělý film. Padesátá léta v New Yorku, brilantní dialogy, hudba, humor, žádný ateliér - vše v reálu. Takový koktejl retra, nostalgie a poetismu. Jak by to asi udělal Fellini s Allenem. To nízké hodnocení nechápu a zároveň chápu. Je to pro vnímavé diváky. Není tam podbízivost, napětí, sex, ale je v tom život. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (1)
- Když se synáček loučí s rodiči, po tom co jim sdělil, že se stěhuje, dává provázkem omotaný kufr na zem za sebe a líbá matku. Když je však v dalším záběru, že už odchází, tak je kufr opět na židly. (Rodriguez)
Reklama