Řidič slečny Daisy

,,NECHTĚLA BYCH BEJT V TVÝ KŮŽI, ANI KDYBY MĚ O TO POPROSIL SÁM PÁN JEŽÍŠ KRISTUS“..... /// To si takhle slečna Daisy vyjížděla z garáže, nechala tam zpátečku a … nabourala. Tvrdohlavá bába (nepodobná tý, kterou hlídal (za mlada) Cage) prostě potřebuje šoféra. A on zase práci. Konverzace, předvídatelný hledání si ,,hezký“ cesty k sobě a vlastně nejde vo nic jinýho, než o milej příběh s trochou tý politiky (M.L. King), nevyhnutelným stářím a přátelstvím. Není tu žádnej větší dramatickej ani emociální rozpor, jen jde o takovej milej film, kterej prostě stárne. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou divadelní hru, kterou má na svědomí Alfred Fox Uhry (z roku 1987) mám na praku. 2.) Libuju si v příbězích, kde starej negr vozí starou židovku. 3.) Thx za titule ,,Milena Havlová“ a ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (04.12.2012)

Tenhle film se chová stejně jako automobily, které v něm řídí přesympatický šofér hraný Morganem Freemanem. Na začátku nastartuje a jede, jede a jede. Nijak zvlášť se nežene, hlavní je, že se pohybuje vpřed, ke spokojenosti všech, a že posádka po mírné počáteční nedůvěře příliš nebrblá, protože vlastně ani nemá proč. Stejně jako slečna Daisy mohou být i diváci rádi, že se vezou, mohou se dívat po krajině, poslouchat přitom Zimmera i Dvořáka a užívat si milou, akademií oceněnou jízdu, která sice ničím nepřekvapí, neboť se přesně drží známé mapy, ale na druhou stranu citově nevydírá, pohladí na duši, uchlácholí a zahřeje. (19.11.2011)

Řidič slečny Daisy s sebou přiváží spousty sentimentu, za všech okolností chce vyvolávat jen a jen pozitivní pocity. Přináší-li závažnější téma, nechce jím diváka trápit, nedej bože v něm vyvolat pocit viny. To někomu může vadit - mně naštěstí jen lehce. Krom vyprávění o vznikajícím přátelství dvou lidí, nelze přehlédnout jeho pohled na vyrovnání se s přicházejícím stářím. Snaha slečny Daisy dokázat, že ještě nepatří do starého železa a v žádném případě nepotřebuje řidiče, je jasným důkazem, že i tomto film hovoří. Přátelství k člověku, v němž vidí slečna Daisy ztělesněné obvinění její přicházející nemohoucnosti, se nerodí snadno. SPOILER - První symbolické hradby se zboří až ve chvíli, kdy Daisy vysvětlí Hokeovi, jak číst. Tehdy si poprvé v jeho přítomnosti může připadat užitečná. KONEC SPOILERU. Film lehce tepe i do rasismu a předvádí stručný vývoj tohoto fenoménu v průběhu let. Výkon Freemana i J. Tandy je sympatický, Freeman se zřejmě už narodil jako stařec. Každopádně jím ve filmech je už nějakých dvacet let. Slabší **** (11.09.2008)

Již jsem přesycena filmů o úžasných, milých a báječných černoušcích. Ještě tak dva tři uvidím a bude ze mě vynucený rasista. Ale abych jen nežehrala, jsem přešťastná, že film vzniknul ještě v minulém století. Kdyby ho natáčeli nyní, řidič by byla ona a s Daisy by se do sebe zamilovaly a polovinu filmu by strávily v posteli. Takhle to minimálně polovinu snímku mezi hlavními postavami příjemně jiskří a z celého filmu sálá pohoda. Zimmer sice odvedl opět velmi dobrou práci, ale zdá se mi, že se spíše jedná o neuplatněné přebytky z Hoosiers. (17.12.2023)

Odpočinkové drama o neustále osočovaném dobrákovi protivnou stařenkou, do chvíle než k sobě naleznou cestu k opravdovému přátelství. Nikam nespěchající film s volnějším tempem a skvěle vykreslenou atmosférou 50. a 60. let. Po humorné i vážné stránce vydařené a soundtrack též vynikající. K hereckým výkonům všech zúčastněných nelze namítat vůbec nic. 80% (02.02.2011)