Lék na život

Rozhodně ne film pro každýho, ale pokud máš rád starý gotický horory, je slušná pravděpodobnost, že ti to sedne. Trefou do černýho nejsou jenom ty bizarní přeludy, díky nimž tě Verbinski drží na vážkách, jestli hrdinovi skutečně nehrabe. Hlavní doménou je totiž samotný sanatorium v nádhernejch kulisách švýcarskejch Alp. V tomhle odcizenym prostředí léčebny pro "nemocný" je totiž spousta prostoru pro rozehrání silný paranoie. Napravo vidíš starý a oschlý, avšak neustále šťastný pacienty, zatímco nalevo na tebe čeká podezřelej doktor s personálem a jeho neobvyklejma léčebnejma procedurama. Je sice fakt, že je to dlouhý jak tejden před vejplatou, ale než stačíš usnout, film na tebe vybalí sem-tam nějakou humusárnu... třeba jako rozseknutí kravskýho břicha nebo detailní vrtání do zubu. Závěr je pak trochu nečekaně béčkovej až hanba, ale pokud to budeš brát jako poctu Kladivářům, skousneš to a celkem se i pobavíš. (16.03.2017)

"Panna je stará dvě stě let, incest s ní není žádný med. Fotr chce dcerušku šustit, já z nudy plyn si chci pustit." Pche. Trpělivost prý růže přináší. Teď jde jen o to, za jak dlouho. Aneb kdyby si každý potenciální prznič vlastní dcery na její "zprovoznění" musel počkat 200 let, řady incestních prasáků by nám dost prořídly. Dojmy z filmu, odborný výcuc: Krajně nesympatický, nedomrlý vlček z Wall Street versus ovečka s kozičkami ven, tied for use na svatebním loži, plus (i mínus) žabák, zde značně ohořelá švýcarská verze MUDr. Mengeleho se žabákoidním ksichtem v rozkladu, jehož vykouknutí po sloupnutí kůže definitivně zkazilo nevěstě Ovečce romantiku svatební noci. Bohužel, vlček a žabák spolu soupeří o titul otravný blbec roku dlouhých 146 minut, přitom 90 by bohatě stačilo. Na druhou stranu v tom bylo více než malé množství vody i zábavných lázeňských procedur, sanatorium bylo fajn, s atmoškou jak švýcarský cyp, jelen skokan taky zabodoval a hadů se tu urodily tři prdele a ještě jedny necky k tomu. Úhoře mám rád, mňam! (07.09.2021)

Podivná léčebna, tajemné tajemství, temná temnota a tak podobně? Ok, to je prostě vždycky dobrá kombinace, obzvlášť, když tvůrci odolali použití trapných obezliček, jako jsou třeba lekačky, a tak vsadili všechno na perfektní atmosféru, kterou podporuje hlavně naprosto famózní kamera. Vážně, skoro každá scéna je nějakým způsobem vizualně zajímavá. Obrovská škoda, že je to tak přebujelé, vystříhat by se dalo klidně půl hodiny a konec by se pro změnu dal přetočit celý, je bohužel hrozně laciný a dokázal zabít veškeré mysteriozní tajemno a servíruje béčkovou nudu - nebýt toho, je to za pět, navzdory šablonovitosti, se kterou se tu ale docela dobře pracuje. ... A ano, je to variace na Prokletý ostrov od Scorseseho, ale... Ono mu bude podobné všechno, co se o tohle téma otře. (23.06.2018)

Nádherně, ale opravdu nádherně natočené béčko! Stejně jako Marty Scorsese v Prokletém ostrově i Verbinski v Léku na život rozvíjí témata a žánry áčkovými hollywoodskými studii dávno opuštěná a zapomenutá, je to taková restauraci amerického chápání filmu z doby klasického Hollywoodu, po formální stránce omračující a strhující...ta kamera! Hudba! Atmosféra! A to pitomé rozuzlení a béčková mělkost...přepálená stopáž...ani to ovšem nemůže cinefilní zážitek zkazit... (07.06.2017)

Doufám, že za deset let budou někde v hospodě, tak ve dvě ráno ve Varech, nad pivem sedět NextGen Rob Roy a NextGen Tsunami_X a řešit, že tuhle chybu v systému, Verbinskiho odpustek společnosti a životní výkon famáka Bojana Bazelliho musí vidět i lidi, kteří za chvíli přijdou z večerní projekce. A pak se všichni hrozně zlijou a možná za rok si to ten zbytek stáhne. (01.06.2017)