Trabantem tam a zase zpátky

Dramaturgicky slušný, technicky fakt výborný (hlavně kameramani některej holyvůdskejch slintů by se mohli učit), a když to člověk pojme jako velkou upoutávku na seriál a proloží přednáškou, nehrozí mu ten směšnej omyl někerejch recenzentů nazývat to cestopisem. V roce 2019 je pro kina klasickej cestopis mrtvej žánr a tomu je třeba výslednej produkt uzpůsobit. (16.04.2019)

Konec už docela zkrácený a Indie teda jako byla to destinace, kterou jsem chtěl někdy navštívit, ale po letošnim Nizozemsku, kde jsme naráželi na spousty Indů, tak se nedivim že Přibáňova expedice nadávala pořád na Indy, protože já na ně nadával už v Nizozemsku! A ty silnice?! No jako my můžeme být ještě rádi za to málo těch “dobrých” cest co tady máme... a ano bylo super slyšet hlášku z Pelíšek, protože to by se fakt v Číně člověk zcvokl!!! (09.11.2019)

Nemyslím si, že to kdy bylo prioritně o nějakém vzdělávání a podobně. Trabanti byli vždy především o cestě. lidech které na ní potkají, zemích tak jak je vidí "normální" turista a samozřejmě autech a s tím spojených často netradičních opravách (kterých se i v tomto díle dočkáme, jedna dokonce přímo geniální). Také o partě kamarádů, humoru, ale i vážných chvilkách a tohle vše je i v tomto (skutečně posledním?) dobrodružství. Možná se to už někomu může zdát ohrané, mně nikoliv, právě ti lidé a země dělají každý díl jiným. Zde třeba svým způsobem geniální Indie, opět bez příkras a velmi svérázně. Jednoznačně nejlepší část, která dle toho také získává většinový prostor, fantastické záběry Himálají (samozřejmě, Banská Bystrica je Banská Bystrica a tak to má být), ale také celého žlutého cirkusu z dronu. Tady není možné nenavázat na velký technicky posun od posledního dílu, kamera sází jeden úchvatný záběr za druhým, dron v tomto velmi pomáhá, ale tím nejsilnějším, přímo dechberoucím, je noční obloha! Několik pochopitelných mínusů samozřejmě je, pochopitelných z toho důvodu, že nacpat tolik materiálu do dvouhodinového dokumentu, je opravdu nemožné. Tedy, rychlý návrat domů je díky prvnímu filmu vlastně zase pochopitelný, přesto úplně nepotěšil. Dále pak, že někteří členové cirkusu, nedostali téměř žádný prostor, což je trochu škoda, mohlo to být celé ještě zajímavější. Celkově ovšem nic, co by nevyřešil seriál, pokud bude. 80% (20.04.2019)

Uvidíme, jakej bude seriál, ale film byl sympatickej - ne světobornej ani v čemkoli (oproti předešlejm dílům) novej, ale příjemnej rozhodně jo. Jinak i tady platí to, co už jsem psal u (seriálu) z Austrálie - líbila by se mi a chybí mi nějaká přidaná hodnota o cestě, momentálnim stavu cesty/party/aut, jasná zmínka, kterou zemí zrovna projížděj atd., cokoliv (nečekám dokument, stačila by jakákoli infografika nebo něco podobnýho). Mně osobně se líbilo, že tahle výprava už byla bez ženský - čistě a jenom proto, že s ní se to všechno polootravně točilo jen okolo toho, jak moc jsou zrovna s Danem rozhádaný, případně jak moc je unavená a co všechno zvládne nebo nezvládne. Tim spíš by ale film snesl ještě něco málo dalšího nad nesystematický ukazování střípků z cesty - jakkoli se na ně samozřejmě kouká krásně, to ne že ne. Co mi na předchozích dílech vadilo a tady to bylo vyřešený líp, bylo i to Danovo generální útrpný mučednictví - tady to bylo díky tý (i když možná zbytečně dlouhý) rozmluvě s Vojtou vlastně uvedený na pravou míru. Ta závěrečná poučující moralitka o tom, jak a kdy jsou lidi vlastně schopný spolu líp existovat, ta byla trochu zbytečná, jinak se mi ale příjezd za znějících variací Mý vlasti a očekávatelnýho konstatování, že v doma je stejně nejkrásnějc, líbil. (23.04.2019)

Chtě nechtě, trabantí série je už kult a možná, že i udává směr jiným cestopisům. Po zhlédnutí Vandráků jsem měl chvíli problém si opět (po letech) zvyknout na styl Dana Přibáně, ale od přejezdu hor a problémem s zaplavenou cestou, jsem již sledoval závěrečný snímek "žlutého cirkusu" se zaujetím. Finále za tónů upravené Smetanovy hudby potěšil. (02.04.2020)