Americká krása

Americká krása se mi velice dlouho dobu vyhýbala. Chtěl jsem jí vidět, strašně moc, ale příležitostí bylo jen málo. Můj vztah k ní je zvláštní, přestože se jedná o slavný snímek, který velice lidí pokládá za klenot kinematografie a jasný důkaz, že ještě nevymřela, nevěděl jsem o něm dopředu vůbec nic. Neměl jsem tušení o tom, jaký příběh vypráví a dokonce ani o tom, jaké herce tam uvidím - i když režiséra a hlavního herce jsem znal, to je zase pravda. A tento přístup se mi vyplatil a to myslím vážně. Dnes, když jsem konečně Americkou krásu viděl mám velice smíšené pocity. Je to úžasný film, skvěle natočený, ale bohužel ve mě nedokázal vzbudit byť jednu jedinou emoci, což rozhodně nepokládám za klad. Nepřičítám to však nikomu ze štábu, ale české jazykové verzi, která podobné věci prostě způsobuje. Přesto jsem však toho názoru, že se jedná o nadhodnocený film, který je sice velice kvalitní, ale rozhodně existuje i mnohem více lepších. Jednou věcí jsou věci, jako nevyužitý potenciál, který přímo bije do oči. Jedna z nejlepších odlehčených scén snímku se odehrává u výdejového okénka fast-foodu, všichni co snímek viděli jistě vědí o čem mluvím. Myslel jsem si, že bude skvostná a tvůrci ji bez jediného zaváhání dovedou ke skvělému konci, jenže to se nestalo. Až mě zamrazilo, jak je nakonec neúplná. Celkově tak považuji za vrchol záběr na rudé dveře, protože to je opravdu paráda. Gratuluji režisérovi a kameramanovi za tuhle scénku. 80% (05.06.2006)

„You have no idea what I'm talking about, I'm sure. But don't worry... you will someday.“ Emoce vzbuzující hudba Newmana, voiceover mrtvého vypravěče, který si tak úspěšně převzaly Zoufalé manželky, precizní výkon sympatického losera Spaceyho a hlavně Chris Cooper, který v dalších letech jen dál potvrzuje, jaké herecké kvality se v něm skrývají. To vše v prvním režisérově pokusu o demýtizaci amerického snu schovaného za bílým plotem načančané zahrady, přes který nejsou vidět všechny ty ochladlé vztahy, vzájemná odcizení a kostlivci vedle nacistického nádobí ve skříních. Kdykoliv teď venku vidím poletovat sáček, nepřemýšlím o tom, za jak dlouho se ve volné přírodě rozloží, ale vzpomenu si na American Beauty a taky na to, že abyste poznali relativní krásu, musíte nejdříve zažít opravdový hnus. Citát z úvodu mého profilu tak sedí na Mendesův film jak prdel na hrnec. (01.09.2008)

Alan Ball má moc rád povídání o obyčejném nudném životě. A proč? Protože ví, že není nic zajímavějšího než obyčejný nudný život. Ví, že zdánlivý obraz obyčejného člověka spokojeného s každodenní rutinou je klam. Ví, že za každým tím človíčkem pachtícím se v práci, v manželství, v životě, je něco víc. Ať už je to rozháraná duše, krize středního věku, nebo třeba jenom znudění životem, něco víc tam vždycky je. A Alan Ball tohle umí nádherně vyprávět a prodat. Ať už v jeho mistrovském seriálu Six Feet Under, nebo právě v Americké kráse. Ta je proto pro mě svým způsobem snad nejupřímnějším filmem vůbec. Je jako políčkem do tváře, jako voláním, abyste se probudili, abyste něco dělali. Protože ví, že nejste spokojení. Ví, že chcete víc. A jestli víc nechcete, můžete být zrovna tak mrtví. Hlavní hrdina Americké krásy Lester Burnham (skutečně vynikající Spacey, ale to snad netřeba říkat) je v podstatě jenom spratek, co si uvědomil, že ho nebaví být dospělý a zodpovědný, ale copak mu to může někdo z nás vyčítat? Copak vy nechcete někdy prostě jen vstát a dělat si, co vás napadne? (jestli vás ovšem napadají věci jako strkání lidí pod metro nebo najíždění do davu se svým novým Hummerem, tak to prosím nedělejte) Samozřejmě, že chcete. Ale nikdy to neuděláte, protože si uvědomujete, že to bude mít následky. A proto budete dál hnít ve svém nudném obyčejném zodpovědném životě. Budete dospělí ve své každodenní rutině. A tak je to správně. Nic ale nedáte za to, když si tu rebélii prožijete aspoň prostřednictvím Lestera Burnhama. (13.06.2007)

Americká krása je neuvěřitelně filozofický film hlavně díky hlavní postavě Kevina Spaceye. Tomu se rozpadá manželství a k tomu se zamiluje do kámošky svojí dcery, kterou původně měla hrát Kirsten Dunst. Má to zapeklité, ale když vidím v čem žije ani se mu nedivím. Jeho role se Kevin zhostil naprosto skvěle a je vidět, že do filmu dává všechno a že právě on je ta hlavní hvězda filmu i když kolem něj je početný zástup neméně zajímavých herců a hereček, kteří v jeho životě také nemálo zasáhnou. Na úkor příběhu, který je nabyt zvraty od začátku do konce a hlavně díky muzice, která je překvapivě jednoduchá, ale notně působivá, jsem se prostě musel skvěle bavil. Jediné co bych mohl vytknout tak přílišnou překombinovanost děje. Ale co, je to debut režiséra, který má hvězdnou kariéru zajištěnou a právě tento film ho nakopl do pověstných výšin. Co k tomu dodat? Snad jen to, že pokaždé, když tento film vidím, mám z něj neuvěřitelnou radost, z oné atmosféry, která Vám vnutí sledovat scénu, kde si vítr hraje s plastovým pytlíkem a jinak neuvěřitelně nudná scéná, zde na Vás stejně jako na mě absolutně nechápavě zapůsobí. Za to také může excelentní muzika v podání skladatele Thomase Newmana (Zelená míle, Road to Perdition), ale taky fakt, že režisér to s kamerou a lidmi kolem ní opravdu umí. --- Začínám mí pocit, že narůstá propast mezi tebou a Jane. - Nenávidí mě. - Je jenom tvrdohlavá. - Tebe nenávidí taky. (03.07.2007)

10 / 10 Nerád by som sa dlhočízne rozpisoval o nesporných kvalitách tohoto filmu, nebolo by to na nič dobré. Veď sa len pozrite na všetky tie päť-hviezdičkové hodnotenia okolo, čo viac by som k tomu dodal? Snáď len toto - ak by som mal vybrať film, ktorý ma najviac ovplyvnil ako človeka, bola by to Americká krása. A niesú to len prázdne slová! Po jej pozretí som toho totiž veľa nenaspal - v hlave som dookola prevracal a analyzoval výsledky svojej doterajšej 'životnej púte' a prišiel som k hroznému záveru - niesom nikto, veru tak. Kedy som teraz otrčil kopytá, pár ľudí by si trochu popľakalo a to by bolo asi tak všetko. Kruté, ale pravdivé. Americká krása mi otvorila oči (snáď nieje príliš neskoro), zvyšok je už na mne. Resumé: Najlepší film aký som kedy videl. PS: Súčastnosť. Od napísania tohto komentu som o nejakých tých pár rokov a filmových skvostov podrástol, no nemám srdce niečo na ňom opravovať - ani gramatické chyby, čert to ber. Takže errata a nové resumé: Jeden z najlepších filmov, aké som kedy videl. A svedomie mám čisté. (30.12.2004)