Reklama

Reklama

Báječní muži s klikou

  • angličtina Those Wonderful Men with a Crank
TV spot

VOD (1)

Obsahy(1)

Děj půvabného retrofilmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu. Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (87)

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Lepší příběh by to chtělo a dejme tomu vymazat Menzela. Na pana Hrušínského se příjemně kouká, ale zábavy si tady člověk nějak moc neužije. Spíše je to celé takové jakože od všeho trošku. Semtam vtípek, semtam se to tváří jako kus historie a občas probleskne i vážnější chvilka. Věřím že každému tenhle zvláštní film sedne jinak. 65% ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Příjemný a romantický příběh z počátku kinematografie v Čechách. Dalo by se říci až dobrodružný ve svém novátorském chtěním v době ne tolik globalizované, s volnější atmosférou, lidštější a přesto v lecčem stejné. Energický kouzelník a potulný promítač prvních filmů Vilém Pasparte (dobrý Rudolf Hrušínský) má velký sen o otevření prvního stálého biografu v Praze. Neváhá se ve jménu tohoto snu dokonce oženit s s bohatou vdovou Evženií Slavíkovou (dobrá Blažena Holišová), občasnou nesnesitelnou semetrikou a generálem v sukni. Neváhá dávat energii do spojení s nadějným filmařem Jakubem Kolenatým (sám pan režisér Jiří Menzel), nadšeného prvního dokumentaristy a mistra zábavy, kabaretiéra Járy Šlapety (Vladimír Menšík), který jako velká voda občas zkazí dobrý úmysl. Jako při prvním natáčení s velkou herečkou divadelní Emilií Kolářovou-Mladou (dobrá Vlasta Fabiánová), která se nakonec stane z odpůrkyně nečekaným spojencem při utváření velkého snu. Z dalčích postav stojí za zmínku Paspartova dcera Pepička (Jaromíra Mílová), Paspartova půvabná schovanka Aloisie (Hana Burečová), která slintavce hromadně odhání, obchodník s filmy Berousek (Oldřich Vlček), oddaný sluha Kolářové Hynek (Vladimír Huber), a úředník pro vydávání živnostenských koncesí (Josef Somr). Nevšední působivá kamera, příjemný příběh. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Geniální návrat k adamovským létům naší kinematografie. A vlastně víc než jen návrat. Vynikající Menzelova práce, v níž se záhadným způsobem snoubí režisérova poetická melancholie s Menšíkovým bodrým člověčenstvím a tragikomickou existencí Rudolfa Hrušínského. Krásně poskládané kinematografické obrázky. Opravdu krásně. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

To, co se dá zdá být v tomto dalším Menzlově erbovním díle možná retardující patinou, je ve skutečnosti jeho nejsilnější stránkou. Odvaha použít mýtus-báj namísto jistě doložitelné kronikářské doslovnosti podle mého názoru dílu naopak o to více prospěla. Že směr, který si Menzel s Vlčkem zvolili, je přesný, naznačuje Menzlova zmínka o recenzentovi, který mezi nejsilnějšími místy filmu zmínil právě jejich dobové dotáčky a zaměnil je přitom za věrohodnou dobovou reálii. Jinak obtížně prostředkovatelný příběh nabývá právě tímto groteskizujícím odstupem na přesvědčivosti a zpětně - synergicky, interaktivně - zesiluje i jeho nesporný secesní nádech. Idealismus a nezištnost, který tito průkopníci vkládali do své buditelské činnosti, byly mimořádné. A mimořádný je i hold, kterého se jim post mortem dostalo od jednoho z největších českých režisérů všech dob dílem, které v jeho početné filmografii patří k těm nejvýraznějším. ()

spiritus 

všechny recenze uživatele

Toto, pro mě doposud neznáme Menzelovo dílo, není jednoduché ohodnotit. Jistě se jedná o kvalitní film, našeho kvalitního režiséra , který se může chlubit obsazením výbornými Českými herci. Spojení dvou hereckých titánů našeho filmu, je určitě pro nejednoho "fandu" (všetně mě) tohoto období, velmi interestní záležistostí. Takže z filmařského hlediska nemám co vytknout. Příběh filmu je už trošičku více zaměřen na určitý vkus. Ne že by se mě to netýkalo, ale jaksi z toho nemám až takové potěšení, jaký bych si představoval. Idea je to sice hezká, leč pro mě trošičku uloudaná. Na můj vkus, je zde moc vsunutých záběrů, ze starých filmů. Vím že se režisér snažil co nejvíce přiblížit tehdejší atmosféru, což se mu zajisté podařilo, ale chybí tomu něco navíc, co by tento film posouvalo dál. Jak jsem říkal, není lehké ho ohodnotit, ale nakonec, po menším zvážení, dávám 3,5*. Chyběl kousek, a možná bych udělil 4, ale zkrtáka natolik mě Báječní muži s klikou nepřesvědčili. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (6)

  • Všechny grotesky ve filmu si točili tvůrci sami. Následně v jedné dobové kritice vyšlo, že se ve filmu objevují neznámé archivní snímky. (cariada)
  • Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1979. (orkadimenza)

Reklama

Reklama